Sociál

Lobb(otom)ing pana Gregora

Předvánoční číslo Sociálu nabídlo fanouškům ideologicky vázaných textů výtečné retro: rozhovor se zástupcem ředitele IES. Martin Gregor se rozpovídal v duchu argumentační logiky normalizačních výkladů všehomíra a uhnětl plastelínovou konstrukci, ve které „neopodstatněné obavy z toho, že by ekonomové na základě názvu začali utlačovat ostatní“ nedávají prostor pochybovat, zda institutu s necelou pětinou studentů skutečně jako jedinému přirozeně přísluší emancipace v názvu. (Pokračování textu…)

Předseda senátu: Gregor se zachoval jako nejzákeřnější bitkař

Několikaměsíční diskuse o přejmenování fakulty byla pro všechny zúčastněné vyčerpávajícím maratonem a konečné hlasování senátorů nevyhnutelně muselo skončit nespokojeností určité části akademické obce. Jakkoli byla diskuse místy i neplodná a vzájemná komunikace složitá, její průběh ukázal na celou řadu problémů v otázce PR, vztahů a komunikace mezi instituty a v neposlední řadě i samotného řízení fakulty a její identity.
(Pokračování textu…)

Martin Gregor: Ekonomové jsou příležitostí, ne hrozbou

„Zvítězily neopodstatněné obavy z toho, že by ekonomové na základě názvu začali utlačovat ostatní,“ vysvětluje Martin Gregor, co podle něj rozhodlo o odmítavém stanovisku senátu. „Do opakování tohoto projektu bych nedal ani joul energie, protože mě baví pracovat, ne lobbovat senátory. A to je to hlavní, co chybělo k úspěchu.“ (Pokračování textu…)

Boj o ekonomii – diskuse až na tom posledním místě

Když jsem otevřel minulé číslo Sociálu, těšil jsem se, že si přečtu zajímavé názory týkající se diskuse o možném přejmenování fakulty. Narazil jsem však na článek, který podle mého názoru urazil vysokou kvalitu příspěvků v časopise. Ještě před jeho přečtením, po letmém pohledu na samolibý výraz na fotce jejího autora, jsem zbystřil pozornost. (Pokračování textu…)

„Jsme lepší, tak nám ustupte“ aneb žalostná úroveň argumentů pro přejmenování

„Navrhujeme přejmenování České republiky na Česká republika a Praha. Praha je totiž nejúspěšnější region, výrazně zlepšuje prestiž celé země, vytváří třetinu hrubého domácího produktu a, přiznejme si, je celkově trochu jiná než zbytek země. A navíc ten nový název přece nikomu neuškodí a leckomu prospěje.“

Že je to nesmyslné, arogantní a nikdy by to nemohlo být schváleno? Přesto se podobnými argumenty již několik měsíců vášnivě ohánějí ekonomové-zastánci přejmenování fakulty na FSVE. Mají pocit, že jsou málo vidět a že si vzhledem ke svým úspěchům zaslouží přidat jméno svého oboru (jednoho z 22 oborů, které se na fakultě učí) do názvu celé instituce.
(Pokračování textu…)

Data z průzkumů je nutné brát s rezervou

Průzkum mezi studenty o jejich názorech na návrh přejmenovat Fakultu sociálních věd, který Sociál v listopadu provedl a publikoval v minulém čísle časopisu, se vedle děkovných a pochvalných reakcí setkal i s ostrou kritikou. Za konstruktivní připomínky jsme rádi, některé výtky byly oprávněné méně. Hlavní chybou průzkumu bylo, že v článku nebyla kriticky zhodnocena metoda sběru dat, a výsledky si tak kladly nároky na větší reprezentativnost, než mohly mít. (Pokračování textu…)

Dodatek k úplnému názvu

Karlo-Ferdinandova univerzita, Rakousko-Uhersko, marxismus-leninismus. Vždycky přijde někdo, kdo chce něco funkčního opravovat zlepšovákem. Snaha Institutu ekonomických studií změnit název fakulty na „sociálních věd a ekonomie“ je z několika důvodů nevhodná. Zaprvé je metodologicky nesprávná. (Pokračování textu…)

Chyba není v názvu, ale ve vedení

Je dobře, že ekonomové přišli s návrhem na změnu názvu fakulty. Je to sice myšlenka scestná a chybná, ale alespoň ji lze použít jako odrazový můstek k úvahám nad skutečnými problémy školy. Zde nabízím několik tezí, které by v debatě nad budoucí podobou (a budoucím názvem) FSV měly zaznít.
(Pokračování textu…)

Studentům změna jména nevadí, preferují ale současný název

Co si studenti myslí o návrhu přejmenovat fakultu? Souhlasili by se změnou názvu? A vědí o tom vůbec? Tyto otázky trápily i časopis Sociál, proto provedl mezi studenty vlastní výzkum. Celkem se ho zúčastnilo 326 respondentů. Pro srovnání při velkém průzkumu Sociálu v květnu 2006 se šetření o volebních preferencí studentů zúčastnilo jen 130 lidí. Výzkum probíhal dvěmi způsoby, elektronicky a pomocí tištěných dotazníků. Podařilo se sehnat dostatečný počet respondentů z každého institutu, konkrétně 93 z IES, 63 z IMS, 57 z IPS, 52 z ISS a 61 z IKSŽ. (Pokračování textu…)

Když němý mlčel na hluchého… to vám byla diskuze!

Když se na jaře IES pokusil zničehonic prosadit změnu názvu naší fakulty v senátu a odpovědí bylo překvapené – ale o tom si přeci musíme promluvit, to se nás týká všech! – domníval jsem se, že o přejmenování opravdu padne řeč. Když v létě ona diskuze stále neběžela, zapochyboval jsem. Když se na začátku tohoto semestru jakožerozběhla, ale nemohli jsme se jí zúčastnit, přišly rozpaky.
(Pokračování textu…)