Sociál

Na oběd z Jinonic, Hollaru i z Opletalky

Tu situaci kolem poledního musíte znát. V menze smutně osychá zbytek poledního menu, tatranky z automatu se nenajíte a času do příští přednášky zas tolik nezbývá. Nechte si poradit a vyražte s námi po okolí fakultních budov! (Pokračování textu…)

Potěmkinův bufet

Máte chuť na něco dobrého a teplého, co vás zahřeje v žaludku i u srdce? Máte rádi čerstvé potraviny nebo dokonce BIO a Fair trade? Nedokážete si představit start do nového dne bez dobrého kafe? Výborně, stačí dojít k Jinonické aule, pokračovat ke dveřím s nápisem „Menza“ a odtamtud už je to jen několik zastávek metra, než dorazíte na Anděl, kde je Kafé Cirkus a několik dalších podniků, které vám dozajista budou vyhovovat. (Pokračování textu…)

Kam se poděl jinonický bufet?

Určitě už jste o tom všichni slyšeli: Jinonický bufet has moved! A to přímo do místnosti, v níž sídlí další oblíbené stravovací zařízení – jinonická menza. Ale proč? Co se změnilo? Vejdeme se tam všichni? A co se stane s prostorami bývalého bufetu? Sociál se vydal po stopách nevídaných změn a přináší čtenářům a všem oddaným návštěvníkům bufetu zajímavé informace. (Pokračování textu…)

Výstavy v jinonické hale

Stěny vstupní haly jinonického areálu nezůstanou ani v letním semestru prázdné. Od 17. března zde začne výstava „Vojáci českých zemí na sočské frontě 1915–1917“, kterou v polovině dubna vystřídá výstava prací studentů FHS. V květnu se pak mohou studenti, zaměstnanci i návštěvníci Jinonic seznámit s výsledky roční práce studentů kreativního modulu FHS o arteterapii.

Změny ve fungování menzy a bufetu Jinonice

(Pokračování textu…)

Žijí mezi námi: Jinoničtí vrátní a hlídači

<img src=’http://social.ukmedia.cz/wp-content/img/vratni-jinonice1.jpg‘ alt=’vrátní Jinonice‘ />

Po dlouhé odmlce se náš časopis vrací k rubrice o životě zaměstnanců ze zákulisí FSV. V dalších vydáních vás seznámíme s životem kuchařek, šatnářek a dalších osob, jichž si člověk během dne sotva všimne, ale bez kterých by byl chod fakulty ochromen. A protože téměř každý ve chvíli nejistoty zaslechne dobrou radu „Jděte se zeptat vrátného!“, vydali jsme se zjistit, jak se žije lidem za recepčním pultem v Jinonicích.
<!-more->

Podle slov vedoucího ostrahy Jána Šturma je povinností vrátného zajišťovat protipožární opatření, hlídat dodržování řádu a zabezpečovat ostrahu jak majetku, tak zdraví. Zároveň tito zaměstnanci soukromé bezpečnostní služby zastávají i funkci recepčních pro několik bytů v areálu školy. Tyto byty jsou zpravidla propůjčovány přednášejícím z ciziny, kteří jsou u nás na stáži. Naši vrátní se tak dostávají do kontaktu s vyučujícími a studenty i z Číny, Indie a dalších zemí. „Při odjezdu nám dávají dárky na památku, zůstáváme v kontaktu, píšeme si e-maily,“ pochvaluje si pan Šturm. „Tento kontakt s lidmi, dobré vztahy s našimi vyučujícími, to mě v téhle práci baví,“ dodává služebně nejstarší jinonický vrátný, který v květnu roku 2000 celý systém ostrahy zakládal.

<h3>Vrátným na přímluvu Zdeňka Škromacha</h3>

Další vrátný v naší škole se jmenuje Jan Quinti a jeho životní osudy jsou stejně exotické jako jeho jméno. Vyrostl v dětském domově, prošel si dětským diagnostickým ústavem, jak sám říká „pasťákem“, v Kamenickém Šenově pracoval jako sklář, ve vězení se setkal s politickými vězni a během osmi let, kdy byl vedený na pracovním úřadě, si přivydělával jako společník.

<img src=’http://social.ukmedia.cz/wp-content/img/vratni-jinonice-v1.jpg‘ alt=’vrátní Jinonice‘ />

Nynější práci dostal, jak tvrdí, na přímluvu tehdejšího ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha, kterého přes internet požádal o práci. „Stavěl jsem si totiž bydlení, potřeboval jsem dodělat dlaždičky a už jsem na ně neměl peníze.“ A tak začal pracovat v Jinonicích a pracuje tu už rok a půl.

<h3>Studenti si neváží toho, co mají</h3>
Vrátnice v Jinonicích funguje 24 hodin denně celý týden. Nepřerušila provoz ani 12. září, kdy jeden z členů ostrahy zemřel ve službě a na pracovníky pohřebního ústavu se čekalo čtyři hodiny. Vrátní si na studenty nestěžují, jen by ocenili, kdyby si více vážili toho, co mají, a byli ohleduplnější ke svému okolí a prostředí, ve kterém žijí.

<blockquote>Pokud vás článek zaujal nebo byste se chtěli něco dozvědět o konkrétní osobě v zákulisí Jinonic, Opletalky či Hollaru, neváhejte a napište do diskuse.</blockquote>

Místo znalostí bolavé nohy a pokažená nálada!

Doktor Soukup zahájil první přednášku velkou omluvou studentům. Proč? Protože i jindy bídná situace s nedostatkem prostoru tentokrát nabrala apokalyptických rozměrů. Řeč je o první hodině Úvodu do sociologie pro nesociology. Velká aula v přízemí jinonické budovy byla obsazená už deset minut předem, zbylí studenti začali obsazovat schody a posléze i volné kouty podlahy (kterých v aule moc není).
<!-more->

Příval nových zvídavců ale neustával, takže další desítka zůstala stát u dveří a zhruba dvacet studentů hru na sardinky raději vzdalo. „Omlouvám se všem, kteří se nemohou vejít. Stěžujte si na děkanátu, proč vás všechny umístil do auly se 150 židlemi,“ řekl na úvod přednášky metodolog Soukup.

Se složitým úkolem učit úvod do sociologie pro studenty ostatních institutů po profesorovi Petruskovi se vyrovnal na výbornou. Zajímavý výklad hltali ekonomové i žurnalisti a vedle zajímavostí ze světa sociologie nebyla nouze ani o výbuchy smíchu. Přesto si část studentů odnesla místo znalostí zejména bolest nohou a hlavně nešťastný dojem z neschopnosti některých lidí porovnat si dvě čísla: předpokládaný počet studentů s počtem židlí.

Vandal znovu zaútočil na dveře toalet

Velký zájem studentů vzbudily pomalované dveře z pánských záchodů vystavené v přízemí jinonické budovy. „Minivýstava“ je doprovázena výzvou k zamyšlení se pro pachatele a textem Radima Uzla. Ten popisuje sexuální deprivace lidí, kteří si své intimní selhávání vynahrazují právě vandalstvím: „Sexuálně neuspokojení jedinci používají místo ejakulace barevný sprej.“
(Pokračování textu…)

Prodělečné menzy budou zřejmě privatizovány

„Snížit ekonomickou zátež Kolejí a menz, ale zároveň udržet sociální aspekt nabízených služeb.“ Takto představil prorektor pro rozvoj Stanislav Štech na lednovém zasedání Akademického senátu UK cíl komise pro transformaci KaM. Univerzitní menzy nejsou podle něj ziskové nikde ve světě, což však neznamená, že na hospodaření těch na UK není co vylepšovat.
(Pokračování textu…)

Plné Jinonice, prázdné místnosti

Zdá se vám jinonický univerzitní areál přeplněný? Stává se vám, že přijdete na přednášku a v učebně už nenajdete nejen místo k sezení, ale často ani k stání? Přesto zůstává každý den až třetina všech místností neobsazena. Na vině je především špatná spolupráce tří zdejších fakult.
(Pokračování textu…)