Časopis studentů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze
Studenty magisterské sociologie čekalo jen několik dní před začátkem akademického roku nepříjemné překvapení. Ti, kteří měli zájem o zaměření Aplikovaný sociologický výzkum a jeho metodologie, se totiž dozvěděli, že pro velký zájem bude počet studujících omezen. Ti, kteří nesplní kritéria, budou přeřazeni jinam. To si ale studenti nenechali líbit.
S docentkou Šanderovou jsem si v její pracovně v Jinonicích povídala nejen o stereotypech, kterými se zabývá prosincové číslo Sociálu.
Řeč přišla také na studium sociologie a její význam pro společnost, stejně jako na budoucnost sociologie a sociologů v současném světě.
Téměř rok pracoval tým mladých nadšených odborníků ze sociologie, pedagogiky i IT na unikátním projektu Live On Line. Ten se snažil postihnout fenomén internetu a jeho roli v současné společnosti z pohledu sociálních věd.
Nyní jako závěrečný výstup celé akce napsali jeho autoři knížku o metodice celé akce. Její křest se koná 1. února od 19 hodin v klubu K4 v Celetné.
Trend nejrůznějších „škol“ v podobě workshopů se zajímavými tématy se dostal i na Institut sociologických studií. Na konci září zde probíhala ve spolupráci s Lidovými novinami jedna taková, kde se sociologové učili, jak psát odborně a přitom srozumitelně pro média. Studentům v ní radili jak sociologové z katedry sociologie, tak novináři z Lidových novin. Na otázky o průběhu akce samotné odpovídal Jan Maršálek, koordinátor celého projektu.
Podzimní škola s názvem „Sociolog jako angažovaný pozorovatel aneb Jak psát sociologii pro média?“ je společným projektem Institutu sociologických studií Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity (ISS) a Lidových novin (LN) určeným doktorandům a pokročilým magisterským studentům sociologie a spřízněných oborů. Projekt vznikl z iniciativy ISS, který by rád v organizaci podzimních škol pokračoval i v následujících letech, a založil tak vlastní tradici kvalitních pracovních setkání pokročilých studentů, pedagogů, výzkumných pracovníků, ale také významných osobností veřejného života, setkání v přátelské atmosféře sdílených odborných zájmů osvobozených od formalit spojených s aktivitami běžného akademického roku.
Kolikrát za život se běžnému studentu FSV podaří osobně setkat se světovou vědeckou extratřídou? Příležitost k jednomu unikátnímu setkání se naskytla studentům a studentkám kurzu Dějiny sociální antropologie vyučovaném na Institutu sociologických studií. Poslední přednášku v letním semestru nejen na stanovené téma „Věda, filozofie a náboženství“ totiž vedl Leopold Jaroslav Pospíšil, americký právník a světový průkopník právní antropologie českého původu.
Jana Hamanová se k sociologii dostala v podstatě náhodou. Hlásila se na filozofickou fakultu, obor učitelství čeština- dějepis. V novinách pak objevila inzerát, že se otvírá FSV.
Kvůli opsané seminární práci vyloučil děkan v lednu studentku sociologie. Na stole mu nyní leží návrh na vyloučení
dalších plagiátorů. Po dlouhé době tak na fakultě za podvádění někdo končí. „Museli jsme zpřísnit kritéria pro posuzování
přestupků,“ říká Monika Hollmannová, předsedkyně Disciplinární komise FSV UK.
Kdo dnes neumí plavat ve vlnách internetu, jako by nebyl. Bez profilu na Facebooku, emailové schránky, strýčka Googlu a tety Wikipedie si málokterý student dnes vystačí. „Používat je ale něco jiného než rozumět,“ tvrdí sociolog Martin Buchtík. Je členem týmu, který připravuje projekt na podporu „internetové osvěty“ mezi studenty - se symbolickým názvem Live On Line (LOL).
Udělujete „turbotituly“ „rychlokvašeným“ studentům, obvinila některá česká média Fakultu sociálních věd. Univerzita Karlova nechala okamžitě prošetřit dosavadní absolventy doktorských programů na FSV. Výsledek? Od roku 2000 se našlo celkem devět studentů, kteří získali PhD za méně než tři roky. A přesto se nejedná o skandální ostudu.
Rubrika: ISS
Nahrávání ...