Sociál

„Jsme lepší, tak nám ustupte“ aneb žalostná úroveň argumentů pro přejmenování

„Navrhujeme přejmenování České republiky na Česká republika a Praha. Praha je totiž nejúspěšnější region, výrazně zlepšuje prestiž celé země, vytváří třetinu hrubého domácího produktu a, přiznejme si, je celkově trochu jiná než zbytek země. A navíc ten nový název přece nikomu neuškodí a leckomu prospěje.“

Že je to nesmyslné, arogantní a nikdy by to nemohlo být schváleno? Přesto se podobnými argumenty již několik měsíců vášnivě ohánějí ekonomové-zastánci přejmenování fakulty na FSVE. Mají pocit, že jsou málo vidět a že si vzhledem ke svým úspěchům zaslouží přidat jméno svého oboru (jednoho z 22 oborů, které se na fakultě učí) do názvu celé instituce.

Málokdo přitom ví, že přejmenování mohlo projít už v červnu – potají a bez diskuse. Senát naštěstí prokázal, že není jen formální a se vším souhlasící institucí a prosadil uspořádání celofakultních debat. A to se začaly dít věci! Už první debata naznačila, jakým směrem je zastánci přejmenování chtějí vést. Aby na debatu náhodou nepřišlo příliš mnoho odpůrců nápadu, oznámili místo a čas debaty až několik hodin před jejím začátkem. A průběh? Ekonomové Mejstřík a Gregor za podpory děkana Víška publikum hodinu přesvědčovali, proč musí být název fakulty změněn. A když se konečně rozběhla očekávaná diskuse, ekonomové se místo odpovědí na nepříjemné otázky odešli bavit na večírek do České národní banky.

Bylo by příliš snadné odsoudit ekonomy za snahu řešit problém, jehož existenci dosud neuměli prokázat a který by beztak bylo vhodné řešit jinými, efektivnějšími a méně nákladnými způsoby než přejmenováním školy. Jaké však byly argumenty, kterými stříleli po odpůrcích svého svérázného nápadu a jak daleko mají od skutečnosti?

„Uchazeči nemohou najít, že se ekonomie učí i na UK“
Je to podobný nesmysl, jako kdyby například uchazeč o studium politologie tvrdil, že obor na FSV nenašel, protože ho fakulta v nemá v názvu. Zájemce o „nejlepší ekonomickou školu v Česku“ (jak o sobě IES rád tvrdí) je jistě natolik schopný, aby si ekonomii na UK vyhledal i za současného názvu. Navíc je zcela logické, že uchazeči hledají svou budoucí školu podle konkrétních vyučovaných oborů, nikoli podle názvu fakult či univerzit, které nikdy nemohou obsáhnout názvy všech studijních programů školy. Tento „problém“ by navíc bylo vhodnější řešit kvalitním (či vůbec nějakým) marketingem, který FSV i celá UK zatím nepochopitelně zanedbává.

„Klesá počet zájemců o studium na IES“
Dosud nikdo neuvedl žádné přesné údaje. Počet zájemců navíc nevypovídá o kvalitě výuky vůbec nic (pro příklady netřeba chodit mimo naši fakultu). Opravdu nenapadlo ty, kteří vidí za nezájmem o IES název školy, že chyba může být jinde? Skutečně věří tomu, že každý zájemce o ekonomii touží po studiu extrémně matematizovaných ekonomických teorií v podání IES? Nebo jsou snad přesvědčeni, že uchazeči mířícímu studovat ekonomii na školu typu „zemědělka“ či „hotelovka“ jde o kvalitní vzdělání a prestižní titul, nebo spíš o titul co nejsnadněji získaný? A opravdu by IES o takového uchazeče stál?

„IES je neúspěšnějším institutem“
Měření úspěchu je velmi relativní. Jedním z porovnatelných údajů je například publikační činnost. IES má sice nejvíce článků v časopisech s tzv. impakt faktorem. Na druhé straně je otázka, zda v Praze vydávané časopisy Finance a úvěr a Politická ekonomie hýbou děním v mezinárodní ekonomické obci více, než to činí ve svém oboru recenzované časopisy publikované v Německu, Británii, Švédsku či USA v nichž publikují například pracovníci IMS. Tento institut je naopak ve srovnání s IES výrazně úspěšnější (v roce 2007 vyšlo od autorů z IMS 41 článků v recenzovaných časopisech, zatímco z IES jen 27).

„V zahraničí to tak mají“
Je pravda, že fakulty „společenských věd a ekonomie“ existují. Ekonomové už ale nepřiznali, že škol s uspořádáním srovnatelným s FSV je mnohem více. Ekonomie se učí na „Faculty of Social Science“ například v Kodani, Helsinkách, Oslu, Kentu, East Anglia, Ottawě, Ontariu, Calgary, Essexu, Ulsteru a desítek dalších po celém světě.

„IES je lídrem inovací, prosadili jsme Scio testy pro celou fakultu“
Scio testy zatím přinesly více problémů než přínosu. Na některých oborech už si pedagogové stěžují na viditelný pokles úrovně nastupujících studentů. A za vinu to dávají mimo jiné právě Scio testům, jejichž podobu jednotlivé instituty nemohou ovlivnit, pokud si sami neuspořádají druhé kolo (které si díky prozíravosti vedení IMS ponechali jen tam).

„Děkan: Ekonomie je aplikovanou matematikou“
Matematika k moderní ekonomii patří a stále více se používá v ostatních společenských vědách – byť se vedou velké debaty o tom, zda jde o změnu k lepšímu, či horšímu. Je ale pravda, že člověk, který studuje žurnalistiku nebo historii nepotřebuje umět počítat diferenciální rovnice. Nicméně, jestliže si děkan Jan Ámos Víšek myslí, že se v ostatních společenských vědách učí příliš málo matematiky, pak je nutné se ptát, proč opakovaně nevyužil své pravomoci jmenovat do vedení příslušných institutů někoho, kdo by na formální metody kladl větší důraz. Je velmi zvláštní, když šéf kritizuje svou vlastní firmu. Zřejmě si neuvědomuje, že tím kritizuje především sám sebe.

V diskusi o přejmenování však bohužel hrály věcné argumenty často vedlejší roli. Počáteční vysvětlování „proč přejmenovat“ se brzy zvrhlo v nepochopitelnou ofenzivu symbolizovanou výrokem z jinonické debaty „proč vám to vadí, měli byste nám ustoupit, když jsme nejlepší“. Také tím, že Martin Gregor na svém webu nepřímo označil proběhlé debaty a odpůrce přejmenování za důkaz „zahnilosti současných evropských univerzit“ si sympatizanty na svou stranu mohl získat jen těžko. I kdyby však byli ekonomové sebevíc přesvědčiví, způsob, jakým profesor Mejstřík hájil přejmenování nakonec definitivně odradil a znechutil i ty, kteří ještě nebyli rozhodnuti a byli ochotni ekonomům nejen naslouchat, ale i ustoupit.

Další články čtěte v tématu přejmenování FSV