Sociál

Jan Ámos Víšek: Měl jsem více tlačit na proděkany

Letos se loučí s funkcí děkana. Absolvoval MatFyz, ale po dvě funkční období stál v čele společenskovědně zaměřené školy. Za jeho vedení proběhlo několik významných diskuzí, včetně debaty o přejmenování fakulty. Jak se dívá na své úspěchy a neúspěchy? Co soudí o práci proděkanů? Jak by měla vypadat příští hlava fakulty? Sociál přináší na rozloučenou rozhovor s Janem Ámosem Víškem. (Pokračování textu…)

Děkani premiérovi: nepodceňujte společenské vědy!

<img src="http://social.ukmedia.cz/wp-content/img/topolanek.jpg" alt="Mirek Topolánek" title="Mirek Topolánek" />

Představitelům humanitních škol dochází trpělivost. Vláda podle nich trvale podceňuje význam společenských věd a snižuje tak úroveň vzdělanosti. Osm děkanů všech českých filozofických fakult to napsalo v dopise adresovaném premiérovi Mirku Topolánkovi.
<!-more->

Děkanům se nelíbí, že pro své obory nebudou moci získat slíbené peníze z evropského fondu Výzkum a vývoj pro inovace. Díky němu přitom přijde do Česka v následujících šesti letech přes 58 miliard korun, dalších 10 miliard má přidat česká strana. Evropské peníze nebude moci využít na svůj rozvoj zřejmě ani FSV, přesto se k protestnímu dopisu nepřipojila.

Děkan FSV Jan Ámos Víšek však souhlasí s tvrzením autorů dopisu, že jsou společenské vědy trvale podceňovány. „A nejen vědy společenské, dokonce je podceňována věda jako taková,“ říká Víšek. Podle signatářů dopisu je to velká chyba. „Přezíravý postoj k humanitním vědám může v budoucnu přinést značné problémy. Nejen odborné, ale i etické,“ myslí si děkan Filozofické fakulty UK Michal Stehlík.

Autoři protestu také zpochybňují hodnocení kvality škol podle počtu publikovaných článků. Tzv. impaktovaných časopisů je podle nich v humanitních oborech zatím příliš málo a publikační možnosti jsou proto značně omezené. S tím však děkan FSV nesouhlasí. „Takové hodnocení možná není úplně dokonalé, ale je efektivní. Kvalitu vědeckého časopisu je potřeba nějak posoudit a impakt faktor to dělá automaticky. Tudíž snad i objektivně,“ tvrdí Víšek.

Za naprosto absurdní ale považují děkani skutečnost, že v Radě pro výzkum a vývoj a dokonce ani v odborné komisi pro společenské a humanitní vědy lidé z těchto oborů zastoupeni vůbec nejsou. Podle nich to jen potvrzuje, že vláda společenské obory trvale ignoruje.

<em>ilustrační foto: che, Czech Wikipedia</em>

<blockquote>
<strong>Související článek</strong>
<a href="http://ffakt.ukmedia.cz/vice-penez-prosi-dekani-filozofickych-fakult/">Více peněz, prosí děkani filozofických fakult</a> (FFakt)
</blockquote>

Děkan FSV Víšek jmenován profesorem

<img src="http://social.fsv.cuni.cz/obr/visek.jpg" alt="J.A.Víšek" /> Děkan Fakulty sociálních věd doc. RNDr. Jan Ámos Víšek, CSc. byl dnes (16.4.) jmenován profesorem v oboru matematika-pravděpodobnost a matematická statistika. Jmenování provedl ve Velké aule Karolina na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy prezident republiky.

Jednotný bakalář na FSV?

Tříleté studium sociálních věd bez ostré specializace jako dnes je vize staronového děkana Jana Ámose Víška. Na přímou otázku to potvrdil Sociálu na tiskové koneferenci, kterou děkanát pořádal u příležitosti 15. výročí založení fakulty 7. prosince. Podle děkana by se nejednalo o zcela sjednocené studium, ale více než polovina kurzů by byla společných.
<!-more->

Absolvent takto nastaveného bakalářského cyklu by měl být flexibilnější a lépe si vybrat svou případnou magisterskou specializaci. Na otázku, zda má ve světě nějaký příklad takového studia, děkan uvedl, že se jedná o obecný trend a že z evropských škol se tomu blíží například ženevská univerzita.

Děkanova myšlenka působí při současném stavu fakulty, jejíž instituty mezi sebou málo spolupracují, velice odvážně a revolučně. V obecných diskusích na senátu se také nesetkává s velkou podporou.

V současnosti se jsou všem bakalářům fakulty společné jen tzv. úvody. Ty však často patří k těm nejméně oblíbeným kurzům. Sjednocování studia tedy zatím neprobíhá. „Rád bych však na toto téma vedl s ostatními kolegy diskusi,“ uvedl děkan.

Jan Ámos Víšek: Naše vysoké renomé nebude lehké udržet

Patnáct let existence UK FSV se zdá být proti více než šest a půl století věku University jako mžiknutí oka. Přesto tato krátká historie představuje mnoho práce kantorů, administrativních pracovníků a studentů. Renomé fakulty je vysoké díky osobnostem, které na ní od sametové revoluce působily a získaly si vážnost a uznání v akademické obci doma i v zahraničí svými vědeckými výsledky, aktivitou v národních i mezinárodních organizacích atd.
<!-more->

Je vysoké díky dobře zajištěné administrativní činnosti, která z fakulty učinila standardní, dobře fungující součást University. Je vysoké také proto, že spolupráce vedení fakulty a jejího senátu byla oboustranně zodpovědná a vztahy mimořádně korektní a vstřícné.

Renomé fakulty je vysoké díky úrovni studentů, díky úspěchům a oceněním v různých cenách a soutěžích, díky počtu mimofakultních podpor a stipendií určených na zahraniční stáže a studentské vědecké projekty a také díky uplatnění na zahraničních universitách. Konečně pak je vysoké díky pověsti absolventů, kteří nacházejí mimořádné uplatnění a vracejí fakultě její péči naprosto neformální representací v každodenní práci. Využívám této příležitosti, abych za vše toto poděkoval.

Vysoké renomé fakulty však nebude jednoduché udržet. Vědecké výsledky nepřicházejí samy od sebe a navíc jejich hodnocení je stále přísnější a mezinárodní konkurence tvrdší a tvrdší. Mladí kantoři a badatelé se musí od někoho „naučit“, jak se to dělá, získat zkušenosti doma i ve světě a stát se osobnostmi, které budou vzorem dalším generacím studentů.

Zvládnutí manažerských výzev, a to na všech úrovních organizace fakulty, bude stálé náročnější, tak jak se svět okolo nás stává stále komplikovanější, a to po všech stránkách, počínaje právními normami, přes administrování mezinárodních styků a vědeckých projektů až po výpočetní techniku.

Korektní a vstřícné vztahy mezi všemi částmi fakulty nejsou jistě postačující podmínkou pro dobrý chod fakulty a pro pohodu na ní, ale jsou věcí nutnou. Úroveň studentů nezávisí jen od jejich dobrého výběru při přijímacích zkouškách, ani jen od zodpovědné práce přednášejících, ale především od mravenčí píle, jasné cílevědomosti a nezlomné vůle pracovat na sobě samých.

To, že diplom z naší fakulty je velkou devizou v začátcích profesní kariéry není věc jednou provždy daná. Zasloužili se o to absolventi, a jsem přesvědčen, že nikoliv jen svými vědomostmi, ale daleko více svými dovednostmi, flexibilitou, budováním individuálních CV již v době studia a zejména celkovou vyzrálostí.

Proto se obracím na Vás, na všechny, kterým fakulta přirostla k srdci. Dobrá pověst fakulty, její úroveň a bezproblémové fungování nejsou maličkosti. Skládají se však z mnoha maličkostí, které je nutné den co den dělat a snažit se je dělat zodpovědně a dobře, ať už je to na poli pedagogickém, badatelském, administrativním či studijním.

Obracím se i na Vás, kteří nejste přímo na fakultě, ale podporujete nás ať už jakýmkoliv způsobem. Zachovejte nám svoji přízeň, jsme za ni opravdu vděčni.

<em><strong>Jan Ámos Víšek</strong>
děkan FSV UK</em>

<blockquote><strong>Související články:</strong>
Historie druhé nejmladší fakulty Univerzity Karlovy
B.Osvaldová: Pět vzpomínek na zrod naší fakulty
L.Rovná: 15 let je závazek do budoucna
M.Mejstřík: IES naplňuje vizi svého rozvoje
L.Mlčoch: Fakulta sociálních věd už má občanku
M.Petrusek: Fakultu jsme personálně stavěli na zelené louce
M.Gregor: Pokrok navzdory
J.Jirák: Kolik je jedna čtyřiačtyřicetina</blockquote>

Děkan se prezentuje ve one-man show

Představení kandidátů na děkana 6. října v Hollaru se změnilo na one-man show, neboť jediným kandidujícím je současný děkan doc. RNDr. Jan Ámos Víšek, CSc. Proč nemá současný děkan konkurenci?
<!-more->

Podle doc. Osvaldové existují dva důvody: „Buď si potenciální kandidáti myslí, že přítomný děkan vykonává svou práci dobře, nebo mají příliš mnoho práce. Nicméně já jsem se snažila a všem, např. ředitelům institutů, jsem možnost kandidovat oznámila.“

Před shromážděným publikem, jež bylo více akademické, než studentské, doc. Víšek nejprve prezentoval svůj životopis, kde zdůraznil svoje členství ve volených vědeckých radách. Poté zrekapituloval, čeho se na fakultě podařilo dosáhnout počínaje získáním grantu na Výzkumný záměr, v němž FSV relativně uspěla (viz rozhovor s děkanem), zvyšování počtu doktorandů, zlepšení materiálního vybavení, atd.

Děkan zmínil i problémy, jimž fakulta čelí. Finance jsou rektorátem rozdělovány podle výkonností institucí, nicméně až třetinu financí si nechává rektorát např. na financování knihoven, internetu, Karolina, aj. Dotace na studenta za rok činí cca 20 000 Kč. Další komplikací je podle děkana podřízení garantů studijního programu, jež jsou za výuku odpovědni (pro)rektorovi. Přestože struktura fakulty nemusí ve všech ohledech vyhovovat, nevyplatí se jí měnit.

Kam by podle děkana měla fakulta směřovat? Rozhodně se musí vymanit z regionálního sevření a stát se vedoucí vzdělávací institucí v ČR. Další perspektivu vidí děkan v zapojení programu Erasmus Mundus, který spočívá ve vytvoření konsorcia škol. Student pak na každé z nich absolvuje část studia a získá evropský diplom. Podmínkami těchto změn je podle děkana ale dobře zvládnutý kreditní systém, dobrá úroveň přednášek v angličtině. Jiným příkladem změn (vzor UK) je dvoudruhové bakalářské studium, jedno vědecké s navazujícím programem, druhé běžné, konečné.

Na otázku z publika, zda se uvažuje o společné budově pro celou fakultu, odpověděl děkan, že v dohledné době nikoliv, neboť na pořadu jsou budovy jiných fakult (Albertov). Podle děkana neschází tolik peníze na mzdové ohodnocení jako na správu. Na kritickou poznámku, že srovnání s FSS MU nedopadá příliš dobře, obhajoval děkan FSV, že v rámci UK si počíná relativně dobře.

Dvouhodinové zasedání doc. Osvaldová ukončila slovy: „My se tedy pokusíme provést volbu.“

Děkan FSV Jan Ámos Víšek: Nastartovali jsme dobře

Na říjnovém zasedání Akademického senátu FSV byl děkanem znovu zvolen doc. Jan Ámos Víšek. Po jmenování rektorem započne své druhé funkční období na této fakultě.
<!-more->

<strong>Pane děkane, jak hodnotíte svoje uplynulé funkční období?</strong>
V pedagogické činnosti se nám daří zlepšovat komunikaci s garanty, scházejí se oborové rady. Co je velmi důležité a dá se srovnávat s předními univerzitami, je počet posluchačů doktorandského studia. Poměr počtu doktorandů na jednoho pedagoga je u nás poměrně nízký (ve srovnání např. s americkými univerzitami, jen špičkové jako je Harvard, MIT či Yale dosahují poměrů srovnatelných s námi, ostatní mají obvykle „masové“ školení doktorandů), což umožňuje dobrou spolupráci a výsledky. Podařilo se rozšířit nabídku studijních pobytů, participaci na dalších zahraničních programech, např. Sasakava, Fulbright. Zlepšení jsme dosáhli i v materiálním vybavení. Konečně pak, „last but not least“, podařilo se nám získat (v jistém smyslu „maximální“) grant MŠMT na výzkumný záměr do roku 2010.

<strong>Jak se daří naplňování výzkumného záměru „Rozvoj české společnosti v EU – výzvy a rizika“?</strong>
Myslím, že se nám podařilo optimálně formulovat výzkumný záměr, což znamená, že záměr pokrývá maximum vědeckých a pedagogických pracovníků a zahrnuje i doktorandy. Celkově se na VZ podílí asi 69 % pracovníků. Jiné fakulty zvolily např. špatnou strategii, když do VZ zahrnuli příliš mnoho, či málo pedagogů, a grant nezískaly. Koncem roku by jednotlivé výzkumné týmy měly představit své výsledky na workshopech, které budou na fakultě probíhat. Kromě toho se výsledky shromaž?ují pod titulem Prague Social Science Studies.

<strong>Na všechny instituty se rok co rok přijímá více studentů, což působí problémy jak stávajícím studentům, tak vyučujícím. Jedná se o novou politiku školy směřující k získání více finančních prostředků?</strong>
Předně si myslím, že neexistuje vztah mezi počtem studentů a kvalitou studia (a lze to empiricky dokázat). Naším cílem je plně využít kapacitu stávajících prostorů. Chceme dát šanci většímu množství studentů. Dlouhodobě ale nelze s extensivní strategií počítat, zejména ve vyšších ročnících. Velké množství studentů přeci jenom, alespoň poněkud, zhoršuje možnost kvalitní pedagogické výuky a zmenšuje možnosti pedagogů v oblasti výzkumu. Nelze například dobře organizovat velké množství seminářů, kterých by se optimálně mělo účastnit max. 15 studentů a současně se soustředit na získávání a plnění grantů, které otevírají možnost badatelské činnosti pro magistry a doktorandy.

Zároveň bych ale rád poznamenal, že uchazeči o studium na FSV přistupují k přijímacímu řízení zodpovědněji. Dříve existoval ohromný převis poptávky uchazečů nad nabídkou. Dnes převažují nepřijatí nad přijatými asi 5-6x. Změna je ale v tom, že u přijímacích zkoušek dosahují vyšších výsledků, že se cíleně zajímají o studium právě na této fakultě. Naší výhodou tedy je, že si můžeme studenty vybírat a získávat tak nejschopnější studenty z různých gymnázií čR.

<strong>Jak se díváte na přístup politické reprezentace k vysokým školám?</strong>
Základní a střední školy jsou schopny vyvíjet vyšší tlak na ministerstvo a lépe se jim daří získávat prostředky. Pokud by vysoké školy začaly stávkovat, nevyvolá to ve společnosti žádnou větší reakci. Stát, řekl bych, trochu hřeší na toto postavení vysokých škol a zanedbává je. Je samozřejmě třeba pracovat na prezentaci fakulty a PR směrem k široké veřejnosti. Politická situace nicméně neovlivňuje množství peněz v různých grantech, neboli příspěvek na vědu ze státního rozpočtu se změnit může.

Mluvíme-li o kvalitě vysokého školství, jsem pro zavedení školného. Mělo by být malé, měly by existovat půjčky, nicméně je to velmi důležité z psychologického hlediska. To, za co musíme platit, si více vážíme. Pak vznikne i tlak na kvalitu výuky na vysoké škole. Navíc statistiky nade vší pochybnost ukazují, že v zemích, kde se platí školné, projde vysokými školami daleko více studentů, zejména ze sociálně slabých vrstev, díky stipendiím financovaným ze školného.

<strong>Fakulta přechází na systém Tajemník. Při zavádění se ale objevuje řada problémů. Systém navíc poskytuje jen databázi studijních výsledků, ale žádné další služby (mail, nástěnka, dokumenty, podatelna, atd. – příklad IS na FHS). Kde jsou příčiny toho, že studenti musí řešit administrativní úkony a dohlížet na správnost záznamů v IS?</strong>
Elektronizace na FSV začala dřív než na Fakultě humanitních studií (tehdy Institutu základů vzdělanosti). Před devíti až desíti lety jsme koupili od firmy Erudio základní část Tajemníka - databázi, neboť v té době prakticky nic jiného na trhu nebylo a systém celkem spolehlivě fungoval na Matematicko- fyzikální fakultě UK a na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské čVUT.

Jak se však později ukázalo, rozšiřující moduly byly „šity na míru“ MFF UK a FJFI čVUT. Problém spočíval v tom, že systém studia na těchto fakultách byl dosti odlišný od našich potřeb. Například na MFF UK vymýšlí téma práce školitel, kdežto u nás je autorem student. Přídavné moduly nebyly příliš „user friendly“, navíc výrazně vázla komunikace s Erudiem (což ostatně trvá).

Po několika letech bylo organizováno výběrové řízení na nový informační systém UK, z něhož vítězně vyšla firma IBM, která v současné době vytváří systém nový. Současný systém Tajemník jsme dostali (z velké části zadarmo) od Ústavu výpočetní techniky UK v rámci rozvojového programu. Je třeba říci, že to není zcela triviální systém a že umožňuje mnohé funkce jako je hromadná emailová komunikace, atd. Je třeba samozřejmě dořešit mnoho problémů a najít prostředky pro vyškolení personálu. Systém užívaný na FHS, který bych v době jeho vzniku označil za poněkud „amatérský“ (jistě nebyla firma, která by byla zárukou jeho případných modifikací, zejména napojení na informační systém UK). Pro nás není vhodný, protože by patrně celou fakultu početně neobsáhnul.

Při zavádění systému narážíme velmi často na malou ochotu některých pedagogů, seznamovat se s novým systémem. Ti jej bu? zcela odmítají používat, nebo se neinformují a nepřečtou manuály a dochází pak k problémům (musím se přiznat, že manuály také nejsou mou oblíbenou literaturou, ale když není zbytí, tak…). Například okno při zapisování známek do databáze se kvůli bezpečnosti po dvacetiminutové nečinnosti automaticky zavírá, takže když některý pedagog dlouho zkouší, nebo odbíhá, známky se smažou a okno zavře. Prostě, po každém zápise stačí uložit zapsané.

Z bezpečnostních důvodů se uvažuje o tom, že by některé části systému byly uzavřené a nepřístupné z internetu. Zavádění systému, který bude pokrývat všechny potřeby fakulty, od studijních až po účetnické, je ale časově náročná záležitost. Studenti by se ale jistě neměli zabývat administrativou.

<strong>čeho se podařilo dosáhnout v zlepšení výuky jazyků? Co je třeba ještě vykonat?</strong>
Jedním z problémů je, že instituty mají různé požadavky, některé chtějí výuku rozšířit, některé zrušit. Je těžké tyto potřeby rozumně skloubit. Pozitivní jistě je, že se pedagogové z KJP vzdělávají v profesní terminologii jednotlivých jazyků. Obecně by student měl na fakultu přicházet s jakousi základní znalostí jednoho jazyka a to na takové úrovni, aby mohl v tomto jazyce poslouchat přednášky. Na středních školách mají studenti dost šancí se jazyk naučit. Fakulta by se měla zaměřit na výuku druhého a třetího jazyka.

Finanční situace nám ale neumožňuje výuku jazyků nějak výrazně rozšířit. Alternativou k stávajících situaci by bylo studentské spolufinancování výuky jazyků ve spolupráci s KJP, jež by nabídku pomohlo zvýšit. Co se týče jazykové vybavenosti vyučujících, myslím, že je velmi dobrá, rozhodně lepší ve srovnání s ostatními fakultami. Většina vyučujících je schopná okamžitě přednášet v angličtině. Zcela odpovědně říkám, že ve srovnání s jinými fakultami jsme v používání cizích jazyků v odborné výuce patrně nejdále.

<strong>Nebylo by možné spojit výuku jazyků na různých fakultách (zejména FF)? Jak vůbec funguje spolupráce FSV s ostatními fakultami?</strong>
Nejlépe se nám spolupracuje s Fakultou tělesné výchovy a sportu, neboť oni své sliby dodržují a vzájemně si vycházíme vstříc. Na Fakultu humanitních studií se na UK stále pohlíží jako na „infant terrible“, ač to nemá žádné opodstatnění. Spolupráce s ní je dobrá, byť v Jinonicích dochází občas k organizačním zádrhelům. Právnická fakulta si žije svým, zcela izolovaným způsobem, teologické fakulty jsou zase malé a v některých ohledech specifické.

Tahounem mezifakultní spolupráce ve společenských vědách by měla být Fakulta filozofická, která ale stále řeší vnitřní problémy, ohledně financování, odchodu pedagogů do penze, atd. Spolupráce se současným vedením není na ideální úrovni, ač se osobně o navázání lepší spolupráce snažím, a celková koordinace aktivit poněkud pokulhává. Potěšitelné ovšem je, že se podařila spolupráce v rámci Výzkumného záměru.

<strong>Jakou roli může hrát FSV UK při ustavování Centra UK pro přenos poznatků do praxe a spolupráce s komerční sférou?</strong>
Ve Vídni existuje prestižní ústav, který shromaž?uje odborníky ze všech možných (společenskovědních) oborů a soukromého sektoru, jež má za úkol produkovat expertízy pro vládu. Má-li např. přijet na návštěvu vládní delegace z jiného státu, zpracuje tento ústav rešerši od historie, místních reálii, přes politické rozbory až po ekonomické analýzy a každý z vládních úředníku si tam najde svou kapitolu tak, aby během návštěvy „nešlápl do porcelánu“. Podobná věc, jejímž úkolem by bylo poskytovat informační servis státní správě, by mohla fungovat i ve spolupráci FSV. Takovéto propojení univerzit, soukromého a státního sektoru, které je v západních zemích běžné, u nás stále ještě naráží kromě jiného na předsudky, na ekonomickou úroveň a mnoho dalších problémů.

<strong>Jak hodnotíte přípravu na oslavy patnáctiletého výročí založení fakulty?</strong>
Ve vedení fakulty jsme se dohodli, že oslavy proběhnou poněkud polokomorně, a sice jsme odstoupili od využití Velké auly. Oslava se bude tedy konat ve Vlasteneckém sále, tudíž nebude svázána předepsanými univerzitními ceremoniemi, které se vztahují na aulu, tj. účastníci nebudou muset oblékat taláry, dodržet komplikovaný systém zvaní hostů, atd. Po obřadu bude připraveno občerstvení. Nechceme rozhazovat peníze za mohutné oslavy, nicméně takovéto akce mají svůj smysl. Setkávají se zde lidé z různého prostředí, dochází k navazování kontaktů. Příkladem takovéto spolupráce může být udělení stipendií dvěma studentům IES od Komerční banky, nebo fungující spolupráce s CEFRES.

<strong>Jakým směrem se bude fakulta v budoucnu vyvíjet, např. pod vaším vedením?</strong>
Od mého zvolení do nástupu do funkce uplynula poměrně dlouhá doba. Obešel jsem v tomto mezidobí osm děkanů fakult a vyptával se jich na jejich zkušenosti s vedením fakulty. Děkan Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské čVUT prof. Miloslav Havlíček mi tehdy řekl: „Ona ta fakulta vlastně běží sama.“ A myslím, že v tomto směru už bylo mnoha věcí dosaženo.

Při svém vzniku před 15 lety musel děkan doc. čestmír Suchý vůbec obhajovat existenci fakulty. Díky jeho práci a práci dalších dvou děkanů, profesorů Miloslava Petruska a Lubomíra Mlčocha a přirozeně mnoha dalších lidí, má dnes fakulta nezpochybnitelné místo na UK. Navíc fakulta je již zcela běžnou fakultou středního rozsahu na UK.

Samozřejmě, že sledujeme trendy a postupy v západních zemích, mluvíme se studenty, kteří se vracejí ze zahraničních stáží. Systém byl nastartován dobře a není zásadní důvod jej měnit, je jen potřeba čas, aby bylo možné aplikovat postupně (malé) změny (na revoluce nevěřím, věřím v evoluci) a dále fakultu rozvíjet. Takové změny není možné provést přes noc, vyžadují čas, finance, prostory, atd. Věřím, že všichni absolventi neodejdou do komerční sféry, z mladých pedagogických a vědeckých pracovníků a doktorandů se postupně stanou opory jejich oborů a povedou fakultu tak, aby byla důstojnou a spolehlivou součástí UK.