Sociál

Na marketing smí jen nejlepších 5 %

Hlásíte se na FSV a vašim vysněným oborem je Marketingová komunikace a public relations? Pak se připravte na tvrdý boj, šanci má totiž jen zhruba každý dvacátý. Na žurnalistiku je naděje dvakrát vyšší a na teritoriální studia se dostane dokonce každý pátý uchazeč. (Pokračování textu…)

Fakulta otevřela dveře Scio testům

<img src=’http://social.ukmedia.cz/wp-content/img/scio.png‘ alt=’Scio‘ />

Na svém říjnovém zasedání schválil Akademický senát FSV zapojení Národních srovnávacích zkoušek Scio do přijímacího řízení ke studiu. Tato změna se bude týkat už letošních přijímaček. Některých oborů se však reforma netýká, zájemci o žurnalistiku či marketing se bez srovnávacích zkoušek obejdou.
<!-more->

Nejdříve by se s novou formou přijímacích zkoušek měli seznámit uchazeči o studium bakalářských oborů Sociologie a sociální politika, Sociologie a sociální antropologie, Politologie a mezinárodní vztahy a Mediální studia (kombinovaná forma). U výše zmíněných oborů bude úspěšné složení testu Obecných studijních předpokladů (OSP) jediným kritériem pro přijetí ke studiu.

Pro dvoukolové přijímací řízení se rozhodlo vedení IMS, přičemž určitý počet uchazečů, který úspěšně složí testy OSP, postoupí do kola druhého, jehož formu si institut připraví sám. Už nyní je jisté, že jí bude integrovaný test z moderních dějin, reálií a cizího jazyka.

Zájemci o obor Ekonomické teorie musejí v rámci Národní srovnávací zkoušky (NSZ) skládat k testu OSP i test z matematiky. Byl to právě Institut ekonomických studií, který začal na jaře tohoto roku jako první vyjednávat se společností Scio o zavedení NSZ do přijímacího řízení . Postupem času se s touto myšlenkou začaly ztotožňovat i další instituty a svoji „premiéru“ si testy OSP na naší fakultě odbyly již 18. října. Skládali je uchazeči o kombinované studium bakalářských oborů Soudobé dějiny a Teritoriální studia.

Jedinými bakalářskými obory, u nichž se vedení kateder rozhodla nabídky firmy Scio nevyužít, jsou obory Žurnalistika a Marketingová komunikace a public relations (MKPR). Vedoucí katedry žurnalistiky Barbora Osvaldová tento krok okomentovala slovy: „Pro bakalářské přijímací zkoušky oboru Žurnalistika jsme nepovažovali navrhované testy za vhodné a zůstaneme u dvoukolového přijímacího řízení. Domníváme se, že ústní pohovor je důležitý, mimo jiné z hlediska motivace uchazečů.“ Forma přijímacího řízení se tedy nemění a zůstává u klasického prvního písemného kola a druhého kola ústního. Naopak u Marketingové komunikace a public relations se ústní kolo ruší a uchazeči o studium budou přijati na základě úspěšnosti v písemné zkoušce a jazykovém testu.

Důvodem, proč se právě těchto dvou oborů NSZ netýkají, je každoroční dostatečně vysoký zájem středoškoláků o jejich studium. Využitím NSZ chtějí totiž ostatní obory přilákat více uchazečů. Testy OSP jsou mezi středoškoláky oblíbené mimojiné proto, že je mohou složit ve více než pětadvaceti českých a třech slovenských městech, a to dokonce v pěti termínech. První termín pro složení testů OSP a testu z matematiky je určen na 24. listopad. Následují ještě čtyři další termíny, ale jen u dvou z nich je možno napsat i test z matematiky. Poslední termín, 31. květen, nebude uznán uchazečům o Mezinárodní teritoriální studia.

V současné době není jasné, zda vyhlásit jako kritérium pro přijetí určitou bodovou hranici, nebo určitý počet volných míst. Proděkan pro studijní záležitosti Jirák se přiklání k variantě druhé a zároveň dodává: „Rizikem je, že k zápisu přijde jen zlomek přijatých uchazečů, a otázkou je, zdali je právně obhajitelné dělat dovýběry. V prvním případě by naopak musela fakulta na některé obory přijmout mnohem větší počet studentů, něž je reálné.“

<h3>Přijímačky podraží</h3>

Každý uchazeč o studium na FSV musí podat standardní přihlášku. Papírová verze stojí 500 Kč, cena té elektronické je různá podle toho, zda obor využívá služeb Scia (NSZ), nebo si organizuje vlastní přijímací zkoušky. V prvním případě je to 350 Kč, v druhém 450 Kč (Žurnalistika, MKPR). Zájemci o většinu oborů na FSV budou muset dále investovat do Národní srovnávací zkoušky od Scia. Test na obecné studijní předpoklady stojí 394 Kč, test z matematiky 305 Kč. Nejdráž tak vyjde přijímací řízení na obor Ekonomické teorie. Uchazeči budou muset zaplatit za dva testy od Scia (699 Kč) a k tomu přihlášku na FSV, nejméně tedy 1049 Kč. Je třeba poznamenat, že NSZ lze využít jako podklad k přijímacímu řízení na mnoho jiných vysokých škol, ne jen na FSV.

Zda se přechod na Národní srovnávací zkoušku osvědčil a splnil výše jmenovaná očekávání bude možné hodnotit až podle počtu žadatelů o studium a počtu nově přijatých studentů po celém „maratónu“ testů. Už teď je ale jisté, že tento krok přispěje k zvýšení konkurenčního boje mezi FSV a jí podobnými fakultami, které NSZ využívají.

<blockquote><h3>Co je OSP?</h3>
Zkouška obecných studijních předpokladů (OSP) se skládá ze 105 úloh, které jsou rozděleny do tří oddílů ověřujících verbální, analytické a kvantitativní myšlení. Na řešení úloh v každém z oddílů je vyhrazeno 35 minut čistého času, přičemž časy vyhrazené pro řešení jednotlivých oddílů nejsou převoditelné.
</blockquote>

Přijímačky nejsou spravedlivé

Jakožto studentku FSS mě zaujaly dva články z minulého čísla Sociálu. Kritika přijímacích zkoušek na FSV (konkrétně na IPS) od studenta politologie Fakulty sociálních studií MU v Brně a reakce pana Hnízda na tuto kritiku. Tento rok jsem měla možnost projít mj. zkouškami jak na FSV UK, tak na FSS MU a proto jsem si také nemohla nevšimnout, stejně jako zmiňovaný student, obrovského rozdílu mezi přístupem obou fakult.
(Pokračování textu…)

Brno nehýčká katedry, ale studenty

Se zájmem jsem si přečetl komentář pana Hnízda o tom, jakým způsobem se realizuje přijímací řízení na FSV UK. Vím, že celý text vypadá trochu jinak a jeho autor, pan Bagge, mi jej dal k dispozici v elektronické podobě. Protože však čtenáři neměli pravděpodobně možnost se s ním seznámit, rozhodl jsem se zareagovat pouze text otištěný v posledním čísle Sociálu. Upozorňuji tedy, že reaguji na to, co bylo zveřejněno (černé na bílém), nikoli na to, jak to skutečně autor výroku řekl (nedohledatelné) či dokonce myslel (spekulativní). /článek byl po nezbytné korektuře zveřejněn tak, jak byl jeho autorem zaznamenán - pozn. red./
(Pokračování textu…)

Hnízdo: Nechtěl jsem vyvolat polemiku

Dovolte, abych několika poznámkami reagoval na „svůj“ článek, který vyšel v minulém čísle Sociálu. Předně chci čtenáře ujistit, že nejde o můj článek. Tento článek jsem nenapsal, vznikl jen na základě nahrávaného rozhovoru, který jsem bral jako neformální a předpokládal jsem, že v případě publikování mně bude dán k autorizaci.
(Pokračování textu…)

Neférové přijímačky odrazují od studia na FSV

Hned na úvod bych rád zdůraznil, že jsem na IPS přijat byl a nejde tedy o nahněvaný pamflet neúspěšného uchazeče. Asi všichni víme, že přijímačky nejsou procházka rájem. Právě proto však očekáváme férové a rovné podmínky. Stejný zájem by měla mít i fakulta – přijmout jen ty nejlepší, nikoli „nejšikovnější“ studenty.
(Pokračování textu…)

Hnízdo: přijímačky jsou spravedlivé

Výtky Martina Dubéciho k ústnímu pohovoru (viz Neférové přijímačky odrazují od studia na FSV) jsou podle mě neoprávněné, zkoušející jsou lidé pedagogové s dlouholetou zkušeností. Dříve, když se bralo daleko méně studentů než dnes, maximálně 20 procent, to však bylo na hraně.
(Pokračování textu…)

Na FSV se dostane každý sedmý uchazeč, nejtěžší zkoušky jsou na žurnalistiku

Přijímací řízení na Fakultě sociálních věd patří v rámci Univerzity Karlovy k nejselektivnějším. Úspěšně jím projde jen každý sedmý uchazeč.
(Pokračování textu…)

Desatero k ústním přijímačkám

„Jdu k ústním!” Co si vzít sebou? Kromě seznamu přečtené literatury a svačiny nezapomeňte doma i tento manuálek, jež nabízí pomoc v přijímačkovém maratonu.
(Pokračování textu…)

Ústní přijímačky: vzpomínky a rady

(Pokračování textu…)