Sociál

Milovaný i nenáviděný: Přemítání o podobě univerzitního tělocviku (nejen) na FSV UK

V mateřské školce platí za hlavní obecně fungující činnost, na základní škole zastává pozici nejoblíbenějšího předmětu většiny žáků a na střední slouží k dohánění nevypracovaných úkolů. Tělocvik v životě člověka nese mnoho různých konotací, ovšem asi těch nejroztodivnějších se mu dostává u vysokoškolských studentů. Někteří ho milují, někteří na něm sbírají kredity, někteří se ho rádi zbaví, někteří ho v bolestech protrpí - a ti zbývající o něm píší.

Teritoriální tyjátr: Dokud se smějí, je to dobré

Teritoriální tyjátr (TT) je dramatický soubor studentů IMS FSV UK a přátel (překrucování) soudobých dějin, kteří svá díla hrají „s neskrývanou neohrabaností“ a insprují se nejen na přednáškách teritoriálních studií.

Teritoriální tyjátr se vyznačuje především tím, že jej před rokem nikdo neznal. Kdy a jak se TT vlastně zrodil?

To bylo léta páně 2011, kdy se skupinka bakalářských studentů Institutu mezinárodních studií radikálně rozhodla, že nechce již více chodit na pivo. Alebrž že se chce setkávat na divadelních zkouškách, aby mohla chodit na pivo po nich.

Už 2011? Vždyť premiéra vaší celovečerní prvotiny Východ: Cesta zpátky a zase zpátky se odehrála až v červnu 2013. Taková prodleva mě trochu překvapuje…

My jsme byli taky zaskočeni. Především tím, že jsme nakonec vymysleli a zahráli divadelní hru. Takovýto produkt nikdo z členů divadelního souboru vážně nečekal.

Máte poměrně svérázný rukopis. Třeba Východ je zasazen do Jugoslávie 60. let, kam přijel bývalý westernový herec Ronald Reagan natáčet Vinnetoua. V průběhu hry Reagan společně s divákem odhaloval záludnosti socialismu. Je vám k podobným nápadům inspirací váš studijní obor na FSV?

Ano.

A možná i vyučující, že? Ve Východu zaznívaly pokrmy nápadně souznělé se jmény legend IMS (Křen, Smetana, Pečenka…). Ale krom toho máte i diametrálně jiné, totiž dobré slovní hříčky.

Doufáme.

Historie, satira, terénní výzkum, hra se slovy….jeden by skoro řekl, že máte poetiku podobnou Vosto5 a mystifikačním spolkům, že jste takovými Cimrmany FSV.

To jeden za nás řekl krásně. Sami bychom si to samozřejmě říct netroufli.

A když jsme u té cimrmanologie, má vůbec někdo z vás teoretické divadelní vzdělání?

Ne.

Víte alespoň, co chcete divákům sdělit? Jakou máte filosofii?

Hm, nad tím jsme ještě tak úplně nepřemýšleli… (letmý smích)

…naším cílem je prostě a jednoduše ztvárnit reprezentativní charakterovou projekci rozličných kulturně-teritoriálně-sociálních specifik cestou komorního dramatu. Hlavní tvůrčí intencí TT je snaha o dosažení transcendence věci přirozeně imanentní a totiž prožitku z dramatu. Je ovšem nabíledni, že již s přirozenou povahou samotného vyjadřovacího prostředku, tedy divadelní hry, nutně vyvstávají dva neoddiskutovatelné problémy. Prvním je klasický hysteron-proteron, druhým snadno zaměnitelné chápání percepce jako apercepce, především skrze intuitivně autoprojektivní metodu, která zpravidla navozuje mylný dojem možnosti transcendece mimo úroveň symbolu.

První problém je zjevný. Snaha o předání prožitku ze hry skrze hru je očividné stavění vozu před koně. Nelze sestavit hru na základě úmyslu předat prožitek z ní, kterýžto sám vzniká nutně až po jejím dokončení a do té doby jest autorům cizí. Kličkou, jíž tento gordický uzel TT den co den roztíná, je vytvářet hru až na hře samotné a onoho prvotního prožitku dosahovat takříkajíc až za pochodu.

Co se druhého problému týče, řešení není bohužel zdaleka tak prosté povahy. Ještě před jeho řešením je třeba si vůbec vyjasnit elementární metodologické dilema, a totiž zda se máme pokoušet o explaining, nebo understanding. Prvý postoj by nás nutně vedl k chápání dramatu jako hry. Nikoliv pochopitelně hry ve smyslu dramatickém, nýbrž jako snahu o dosažení komunikačního equilibria, kdy je cílem vyvíjet takovou aktivitu, která dosáhne kýžené protireakce bez sisyfovské snahy o zjištění, zda druhá strana chápe sdělení se stejnou intencí, s jakou je autor předložil, neboť pochopení a dosazení smyslu lze nahlížet, vždy a jedině, jako fenomén.

Neštěstím tohoto principu je, že zcela postrádá jistotu dosažení našeho prvotního cíle. (I tak však nelze popřít, že uznáváme princip „dokud se smějí, je to dobré“). Věrni principu subjektivismu společenských věd, totiž ani tolik subjektivní pozici badatelově, jako spíš jednotlivých pozorovaných a aktivních agentů, pro kteréžto jednotlivce v celku „totožné může znamenat rozdílné a rozdílné zase totožné“, věříme, že understanding ježto metodologické východisko je jediné možné, stojíme-li o dosažení v nejprvnějším sledu námi stanoveného cíle. Uvědomujeme si ovšem limity, vysvětlené základními principy Husserlovského učení.

Řešení nicméně nalézáme v kombinaci dvou předem uvedených metod. Snažíme se dosáhnout komunikačního equilibria a zároveň predefinovat nazírání ze strany subjektu vystaveného hře na úrovni kognitivní i nekognitivní a touto metodou dosahujeme apercepce, která se natolik dostává do shody s percepcí, až navozuje zdání jednoty obého a umožňuje iluzi předání prožitku, jakési překreslení jevu do jevu skrze subjektivního prostředníka. Aby tohoto bylo dosaženo, je potřeba nastavit na obou uvedených úrovních, kognitivní i nekognitivní, diváka do totožného rozvrhu, jako autora i herce.

V prvém případě je toho dosaženo především skrze selekci a preformaci diváka, metodou oslovování především (ovšem nejen) odborného diváctva a následného zahlazení zbylých nerovností skrze předvysvětlující handouty a doplňující výklad, stavěný v duchu positivistického strukturalismu, tj. mající pevnou logickou soudržnost a zároveň všeobsažnost, včetně odkazů na odbornou literaturu. Nekognitivního souladu zatím dosahujeme skrze předpoklad kolektivního nevědomí a aplikaci archetypu jako transcendentního vypravěčského prostředku.

Striktní vymezení archetypální definice jednotlivých postav, mnohdy zaměňované za plochost, umožňuje nevědomé souznění mezi zamýšleným-nezamýšleným ztvárněním a jeho povahou ježto jevu. Naše hry objasňují tím, že ten, kdo jim rozumí, nakonec rozpozná, že jsou nesmyslné, když jimi – po nich – vystoupí nad ně. Musí takříkajíc odkopnout žebřík poté, co po něm vylezl. Musí tyto hry překonat, pak uvidí svět správně.

Takže asi jen tolik.

Měli jste tvůrčí krizi, kdy jste si říkali, že s hraním seknete?

Zrovna jedna taková se váže na naši novější hru, prvorepublikovou detektivní jednoaktovku Hledá se Stalin. Scénárista Jiří Volák ji velkodušně dopsal tři týdny před premiérou, čili celý soubor plesal radostí. Anebo by plesal, pokud by na to mezi nekonečným večerním zkoušením na dvoře vinohradské nemocnice měl čas. A pacienti jistě měli stejně velkou radost, když jsme jim do oken pěli tu naši: „Když se ten stálinskej rybník nahání.“

Na divadelních přehlídkách se představujete hlavně s tímto „Stalinem“. Chystáte svůj repertoár ozvláštnit něčím dalším?

Ano, multikulturním koloniálním dramatem o málem československém Togu. Premiéru připravujeme pro jeviště ze všech nejčestnější, jinonickou aulu. (Premiéra již proběhla a dokonce sklidila i úspěch. pozn. red.)

Jaký je váš největší divadelní sen a co považujete za svůj největší dosavadní úspěch?

Zahrát si v Žižkovském divadle Járy Cimrmana a to, že jsme si zahráli v Žižkovském divadle Járy Cimrmana.

Zaručeně spontánní rozhovor s TT připravila Markéta Plesníková ve spolupráci s TT. Více informací o divadle na www.facebook.com/tyjatr.

Rok po výbuchu: Analyzujeme bezpečnostní rizika fakulty

Rána. Tlaková vlna. Prach. Chaos. „Dolů. Všichni se skrčte a rychle pryč! Pryč z budovy!“ Tak někteří studenti FSV UK prožívali před rokem pondělní ráno výbuch plynu v Divadelní ulici. Stalo se to krátce po bombovém útoku v Bostonu, a tak 29. dubna 2013 studenti utíkali z budovy s myšlenkami na teroristy. Následovalo půl dne nervozity a hrůzy, než si studenti a zaměstnanci fakulty mohli s jistotou oddychnout, že nikdo nepřišel o život.

Poté ale přišla jiná rána. Nad studenty IKSŽ se v prvních dnech po výbuchu vznášelo strašidlo, že by mohla být budova zavřena i na několik let. Místo toho ale jediný nezvyklý úkaz, který po Hollaru v následujících dnech létal, byl děkan FSV UK Jakub Končelík v montérkách. Spolu s dalšími zaměstnanci fakulty a studenty zorganizovanými iniciativou Oživme Hollar uklízeli nejvíce poničenou knihovnu od skla, vytírali chodby Hollaru a pomáhali, kde bylo třeba. Už týden po výbuchu bylo hotovo sedmdesát procent oprav a děkan spolu s tehdejším rektorem Univerzity Karlovy Václavem Hamplem slavnostně přestřihli červenou pásku a brána Hollaru se opětovně otevřela studentům.

Staňte se na chvíli americkým kongresmanem. Přihlašte se na ČMAK!

Americký kongresman, lobbista nebo ostražitý novinář. Jednu z těchto rolí si mohou na několik dní vyzkoušet studenti, kteří se v polovině září zúčastní již čtvrtého ročníku Českého modelu amerického kongresu. Jedinečný vzdělávací projekt v historickém centru Plzně je otevřený více než dvěma stovkám zájemců. Ti se mohou na akci přihlašovat od úterý 6. května.

„Doporučil bych projekt hlavně těm, kdo se chtějí zajímavou formou seznámit s detailním fungováním amerického Kongresu a rovnou si to na vlastní kůži vyzkoušet, ale přínosný je i obecně z hlediska uvažování o fungování demokratické politiky a diskuse,“ říká Kryštof Kozák, vedoucí katedry amerických studií IMS FSV UK.

Společně se svou kolegyní z katedry Janou Sehnálkovou se loni zúčastnil přípravné části, v jejímž rámci je i letos připravena celá řada přednášek a diskuzí s významnými hosty.

Registrační formulář se na stránkách www.americkykongres.cz v úterý objeví s úderem šestnácté hodiny. Reprezentativní prostory plzeňské radnice a krajského úřadu se v improvizovaný Kapitol promění od 9. do 14. září 2014.

Členové Sněmovny reprezentantů a Senátu budou pracovat v devíti výborech. Jejich agenda odráží skutečné a velmi aktuální problémy, které hýbou veřejným míněním nejen ve Spojených státech. Například senátní výbor pro ozbrojené složky čeká tvrdé vyjednávání o budoucnosti americké základny a nechvalně proslulé věznice na Guantánamu. Sněmovní výbor pro národní bezpečnost se bude ve světle ožehavé aféry kolem Edwarda Snowdena věnovat pravomocem tajných služeb a jejich zásahům do soukromí Američanů. Členové výboru pro finanční výdaje se pak pokusí odvrátit jednáním o dluhové brzdě neustále hrozící předlužení USA, aby se již nemusel opakovat žádný federální „shutdown“.

Michal Bělka

Autor studuje žurnalistiku na FSV UK a podílí se na organizaci projektu. Sociál je mediálním partnerem Českého modelu amerického kongresu.

Dobrý projekt si své financování vždy najde, tvrdí Leoš Novotný

Osmnáctého října měli studenti ekonomie i další zájemci jedinečnou příležitost seznámit se s majitelem společností Leo Express a Aakon Capital Leošem Novotným. Klub investorů ho pozval, aby na půdě Institutu ekonomických studií poradil budoucím podnikatelům, jak přitáhnout investory ke svým projektům.

Setkejte se s diplomaty, debatujte s Jochem

Na čem pracují velvyslanci? Jak vypadá jejich běžný den? Je v jejich práci rutina nebo riziko? Na tyto i mnohé další otázky zřejmě odpoví nový program pro talentované studenty, který od letošního podzimu spustí nevládní think-tank Evropské hodnoty.

Ředitel a vedoucí katedry IPS míří k akreditační komisi, Jüptnerovi hrozí až šest let

Státní zástupci předali Akreditační komisi obžalobu na ředitele IPS Petra Jüptnera (VV), kterého viní z podplácení. Před komisí má stanout i vedoucí katedry politologie Blanka Říchová (nez.), která čelí obvinění z přijetí úplatku. Jüptnerovi hrozí až šestileté uvěznění v jeho kanceláři, propadnutí majetku nebo peněžitý trest. Říchové až tříletý trest nebo zákaz publikační činnosti. Vinu však oba popírají.

Antropologové uspořádali mezinárodní fórum

PAKET, spolek studentů etnologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, zorganizoval Studentské antropologické fórum. Na pořádání se podílí také Katedra etnológie a kulturnej antropológie Univerzity Komenského v Bratislavě a Instytut Etnologii i Antropologii, Kulturowej z Uniwersytet Jagiellonski v Krakově.

Jarní univerzita na FSV hledá nový evropský řád po roce 1990

Míří Západ na Východ? Nebo je tomu opačně a Východ se čím dál víc podobá a blíží Západu? Podobné otázky si občas klademe všichni, ale konference, která se od pondělí 16. dubna do 27. dubna koná na Fakultě sociálních věd, se tímto tématem zabývá mnohem hlouběji. Spring University Prague 2012 se snaží českým i zahraničním studentům poskytnout hlubší pohled na evropské dění po roce 1990.

Markething.cz - o věcech, které hýbou společností i trhem

Druhého dubna 2012 byl za účasti děkana FSV Jakuba Končelíka oficiálně spuštěn webový portál www.markething.cz , který je dílem převážně studentů druhého a třetího ročníku oboru Marketingové komunikace a PR. Šéfredaktorem je Přemek Adamec z katedry žurnalistiky.