Sociál

Absolventka ISS: Jana Hamanová, vedoucí projektů pro SC&C

Jana Hamanová se k sociologii dostala v podstatě náhodou. Hlásila se na filozofickou fakultu, obor učitelství čeština- dějepis. V novinách pak objevila inzerát, že se otvírá FSV.

„Dala jsem si tam přihlášku, nikdy jsem ovšem nepočítala s tím, že bych studovala něco jiného než učitelství. O sociologii jsem vůbec nic nevěděla, ani jsem nematurovala z matematiky. U přijímaček jsem ale skončila na druhém nebo třetím místě a na fildu jsem se nakonec nedostala.“ Přiznává, že přestože vůbec nevěděla, co se vlastně chystá studovat, sociologie ji nakonec úplně pohltila. Na fakultu nastoupila hned po převratu a s radostí vzpomíná na dobu, kdy všechny
instituty sídlily na Hollaru a FSV byla mladou dynamickou školou. „Měla jsem velké štěstí, že první tři roky jsem absolvovala v době, kdy té škole všichni dávali maximum. Studium jsme měli úplně nabité, dnes mám dojem, že ve škole jsme byli od rána do večera. Byly to úžasné roky, učily nás skvělé osobnosti.“

U nás korupce nefunguje

Ve čtvrtém ročníku začala pracovat ve výzkumné agentuře SC&C, kde působí dodnes. „Chtěla jsem školu dokončit co nejrychleji, protože jsem měla pocit, že v praxi se toho naučím víc. To byla asi pravda. Spolupráce s začala SC&C díky jednomu velkému projektu, který dělali pro MPSV. Dělala jsem v podstatě to, co dělám doteď – vymýšlela metodologii, vytvářela dotazníky, sbírala data. Tenkrát byla firma opravdu maličká. Zpočátku se zaměřovala na vědecké projekty nebo projekty státní správy, které měly složitou metodologii, na kterou si jiní netroufali. Dnes je moje práce stejná, jen firma je větší a také doufám, že mi to jde lépe,“ směje se.
Jana Hamanová je mediálně známá díky předvolebním průzkumům, které provádí pro Českou televizi. Na otázku, jak často se jí lidé ptají, zda jsou výzkumy ovlivňovány na zakázku, odpovídá: „Občas se někdo zeptá, jestli je pravda, že se za procento platí tolik a tolik. Mě to hodně uráží. Snažíme se zachovat firmě dobrý kredit a tyto věci jsou pro nás nepředstavitelné. Vadí mi, že někoho vůbec něco takového napadne. Spočívá to asi v tom, že lidé si zvykli vidět korupci
na každém kroku.“
Přestože je s volbami úzce spjata, sama nevolí. „Na jednu stranu všechny nabádám, aby se chovali uvědoměle, ale já to těžko fyzicky i psychicky zvládám. Provádíme exitpolly pro ČT, jsme celé dny zavření v nějaké místnosti, někdy tam i přespáváme. Takže nemám myšlenky na to, abych vůbec odcházela
volit, natož abych ještě přemýšlela, jak ta ‚moje‘ strana dopadne a jestli jsem udělala dobře nebo ne.“

Třicet na sedmdesát

Na studium sociologie má Jana Hamanová dobré vzpomínky. „Škola mi dala teoretický základ a když jsem přišla do praxe, začalo mi dávat smysl, proč mě učili zrovna tohle a musela jsem číst tyhle knížky. Hlavně jsem se naučila pracovat se statistikou, což jsem okamžitě upotřebila. Ale jak se říká, šedá je teorie, zelený strom života. Z toho, co jsem v praxi potřebovala, mi škola dala asi 30 procent, 70 procent jsem se musela naučit sama. Možná je to dané mnou, ne školou,“ dodává se smíchem. „Měla jsem ale výhodu, že jsem šla do firmy, kde byli moji učitelé, takže jsem byla zvyklá na jejich způsob myšlení.“
S FSV se dnes setkává pracovně. „Občas pracujeme na nějakém společném projektu, do Jinonic docela často jezdím. FSV je moje mateřská škola, takže k ní mám zvláštní vztah, a mohla bych dokonce říct, že jsem hrdá, že jsem z ní vyšla.“ ¨
V práci se samozřejmě setkává také s čerstvými absolventy fakulty. „Občas vidím, že nemají moc představu, jak to praxi vypadá. Je ale pravda,že naše firma se liší od jiných tím, že by měl každý zvládat celý výzkum samostatně. To absolventi občas neumí, zvládnout výzkum od začátku do konce sami. Pokud chtějí jít do praxe, mělo by být studium více zaměřeno na statistiku, logiku a tak dál. Měli by si důkladně vyzkoušet všechny části výzkumu, být připraveni na stresy, které jim praxe nachystá. Například když vám někdo ukradne notebooky, tiskárna včas nedodá, co má, a podobně. Možná by ale studenti praxi chtěli, ovšem je náročné jim všem tu praxi nabídnout.“
„Na škole by měli působit lidé z praxe, ovšem ti, kteří už na to mají čas, protože soustředit se na pravidelnou výuku je náročné.“ Podle jejího názoru také řešení problému závisí na tom, jak se vyvine podoba bakalářského a magisterského stupně. „Ve firmách, jako je ta naše, nepotřebujeme vědce, člověku by měly bohatě stačit znalosti z bakalářského programu. Ten je ale bohužel vnímán jako méněcenný. Přitom v komerční sféře na titulu nezáleží tolik jako na tom, jestli té profesi rozumíte.“

Na tenkém ledě

Mnohé by mohla vyřešit reforma vysokoškolského vzdělávání, o níž se se v současnosti vede debata. Hamanová má k dění okolo reformy blízko, firma SC&C prováděla o ní výzkum mezi studenty a akademickými pracovníky. K tomu dodává: „Někdy mám pocit, že v projektech, do kterých se zapojujeme, se někdy pohybujeme na velmi tenkém ledě. To dění trochu sledujeme, ale myslím, že je předčasné o tom před volbami mluvit, v této zemi není nic jisté.“
Ve své práci se Jana Hamanová zabývá nejrůznějšími výzkumy, jen u jednoho si ale vzpomíná, že jí trochu zamotal hlavu. „To když jsme jako první dělali výzkum sexuálního chování Čechů. Tenkrát jsem se rozhodovala, jestli se do toho pustit, protože bylo jasné, že to nelze zjišťovat běžným způsobem.
Polovina tazatelů by se nechtěla ptát a polovina respondentů by neodpověděla, takže jsme měli problém s metodikou. Nakonec to ale dopadlo dobře a i sexuologové výzkum hodnotili kladně, “ říká a se smíchem dodává, že ji možná trochu pomohlo také to, že již ve své bakalářce se zabývala pornografií a erotikou.

JANA HAMANOVÁ
- vystudovala bakalářský obor Sociologie a sociální politika, magisterský obor Sociologie (absolvovala v roce 1995)
- v letech 1994–1996 pracovala na fakultě jako odborná asistentka u tehdejšího docenta Jeřábka
- od roku 1995 působí v agentuře SC&C, kde pracuje jako vedoucí výzkumných projektů a konzultantka

ADÉLA DENKOVÁ
FOTO: ONDŘEJ BLAŽEK