Sociál

Ústní přijímačky: vzpomínky a rady

SOCIOLOGIE

Mirka: Také beletrie se dá sociologicky využít
Rozhodně neprohloupíte, když přinesete seznam nejen odborné, ale i beletristické literatury s odůvodněním, že Masaryk se opíral především o beletrii při svém studiu společnosti. V tomto směru jsou nejvhodnější díla z doby kritického realismu. Co se týče sociologické literatury, budete muset přečíst minimálně dvě knížky. Ta první by vás měla uvést do podstaty sociologie. Existuje neskutečné množství „Úvodů do sociologie“ a „Základů sociologie“. Zkuste někoho z následujících autorů: Keller, Petrusek, Buriánek, Berger, Jandourek, případně Giddens (ale ten má 500 stran). Následně se pokuste prokousat ještě nějakou publikací od velkého sociologa. Nejstručnější je Komunistický manifest (polemika s Marxem udělá na komisi zaručeně dojem), případně nějaké dílko Webera či Durkheima. Anebo si přečtěte cokoli od Kellera.

Nejnáročnější je poslední část. Musíte být schopni využít jakoukoli zkušenost se sociologií. Třeba znáte někoho závislého na alkoholu, drogách a automatech, vaši rodiče se rozváděli, vaše sestra odsouvá založení rodiny, hlídali jste děti na dětských táborech, fascinuje vás spletitost systému sociálních dávek, váš strýc je nezaměstnaný… Takže když jste se s něčím takovým už setkali, najděte si nějakou teorii, která na to sedí, a prezentujte ji. A když se potom zapřísáhnete, že svůj život zasvětíte studiu sociálního problému tohoto druhu, máte vystaráno.

Tomáš: Je důležité rozumět nějaké teorii
Svou motivaci ke studiu sociologie vám neprozradím. Ale popřemýšlejte o tom, co k sociologii vede vás. Pohořel jsem na neznalosti jmen významných sociologů, když jsem se snažil dostat na sociologii na fildě. Tak jsem se to doučil a u pohovoru na FSV použil. Taky jsem četl Úvod do sociologie od Kellera a Sociologii od Buriánka. Ale o znalost sociologie ani tak nejde, od toho bude škola, aby vás to naučila.

Co se týče vaší praktické zkušenosti se sociologií, je důležité rozumět nějaké teorii. Já jsem třeba přečetl Kellerovu Nedomyšlenou společnost a mluvil o příčinách rozvodovosti. Taky je dobré prezentovat nějakou práci ze střední školy. Jeden spolužák se od střední zabývá fenoménem mcdonaldizace a už na střední na to dělal výzkum. No a vystačil s tím pak až do druháku. Nejdůležitější je ukázat, že to máte v hlavě srovnané a umíte se vyjadřovat.

Tomáš: Zkušenost se sociologií? Krizové centrum během povodní
Normálně jsem vyprávěl, proč mě sociologie zajímá. Znalost nějaké literatury jsem v podstatě nepotřeboval. No a když se mě ptali na zkušenost se sociologií, tak jsem vyprávěl o tom, že jsem během povodní byl na krizovém centru a jaká tahle zkušenost byla. Prostě jsme si tam tak povídali a byl jsem přijat.

POLITOLOGIE

Anna: Příště bych četla méně knih, ale co nejblíže zkoušce
Moc jsem se tenkrát nevytáhla. Dnes bych už byla víc v pohodě, resp. Bych se o to snažila. Přečetla bych si méně knížek, a to co možná nejblíže zkoušce, abych opravdu věděla, co v nich je.

Zuzana: Mučili mě Masarykem
V překladu bazírovali na každém slovíčku. Věděla jsem, že to bude strašné a fakt bylo. Ptali se mě na Chartu OSN, ale měli pořád nějaké námitky a nakonec mě mučili tatíčkem Masarykem.

Zuzana: Je to hlavne otázka štastia - do akej komisie sa človek dostane
Nemčinu som odbila sakramensky rýchlo a sakramensky dobre (skúšajúci bol nadšený), takže zvyšok komisie, čo daval otázky týkajuce sa odboru sa pýtal relativne narýchlo. Mrkli na zoznam mojej literatury a mám taký dojem, že tam zahliadli pár známych mien, lebo sa na tom vcelku bavili (mozno aj na niečom inom). Prvá otázka sa týkala nejakej knihy o komparatívnej politológii, čo som mala v zozname. Všetci sa na tej otázke náramne utešovali. Mala som povedať, čo si autor knihy myslí o tom a tom. Pri odpovedi som sa sekla, ale pohoda. V septembri som sa potom dozvedela, že sa ma to pýtal sám autor tej knihy - Novák! Ešte počas čakania na chodbe som bola nútená vypočuť si rozhovor dvoch budúcich kolegov rozpávajúcich sa o ich načítanej literatúre. Jeden sa sťažoval druhému, že tú Masarykovu Otazku českú nečítal. Vraj to by bolo naňho veľa. Ďalšia otázka sa týkala Masaryka. Čo takého vraj napísal. Ako prvé zo mňa vypadlo: Samovražda. Novákovi vtedy možno poskočilo srdce, skúšajúci však nebol moc spokojný. Spýtal sa: „A nejaké dôležitejšie dielo?” Tak som skúsila tú Otázku českú a zdá sa, že som sa trafila, lebo som tu! Potom chceli vedieť ešte niečo o BR OSN, vcelku žiadna hrôza. Osobne si myslím, že je to hlavne otázka štastia - do akej komisie sa človek dostane.

Tomáš: Čtěte spíš knihy o myslitelích, než přímo jejich díla
Ptali se mě na vztah církve a státu v průběhu staletí. Překvapily mě otázky na literaturu, které se ani zdaleka netýkaly obsahu děl, ale spíše okolností jejich vzniku a autora. Dnes bych spíše než knihy myslitelů četl knihy o myslitelích. A hlavně, snažil bych se jim porozumět.

TERITORIÁLNÍ STUDIA

Iva: Pozor na geografii!
Ti, kteří na seznam přečtené literatury zařadí Solženicynovo Souostroví Gulag a na ústní „vyfasujou” Vykoukala, ať se pro jistotu připraví i na jeho oblíbenou otázku „a kde vlastně to souostroví geograficky leželo?” Věřím, že mnohé už to dokázalo pěkně rozhodit.

Tomáš: Obtížnost testů z druhého jazyka se různí
Na přijímačkách na IMS bylo dobré, narozdíl od IKSŽ, že byl na nástěnce ještě před konáním vyvěšen harmonogram, člověk se proto mohl dostavit přesně na jeho termín. Na IKSŽ jsme museli přijet všichni ráno a teprve potom jsme se dozvěděli, kdy jdeme na řadu, což pro někoho znamenalo i čtyři hodiny volna. Záleží asi dost na tom, k jaké komisi jdete. Zvláště u testu druhého cizího jazyka se komise rozcházely v náročnosti, jak jsme se později bavili se spolužáky. Budoucí student by si měl dát pozor na seznam literatury a určitě si vše přečít, ze zkušenosti vím, že zkoušející v této oblasti mají opravdu načteno a zeptají se i na jinou otázku z tématu, o kterém jimi vybraná kniha pojednává. Je dobré mít na některé věci svůj názor a snažit si ho obhájit, ovšem pochopitelně nejít „přes mrtvoly”. I když jsem měl na konci pocit, že jsem pohovor pokazil, výsledek tomu až tak nenasvědčoval - takže nevěšte hlavu.

Eda: Rozmixovali mě nadrobno
Bylo to strašně těžký, sice už to vidím jenom jakoby v mlhách, ale přesto mám pocit, že mne drtili jako olivu, aby z mého jádra vylisovali ten nejlepší olej a tím pádem se ujistili o tom, že patřím mezi elitní studenty tak elitní instituce, jako je IMS. Vzpomínám si na omdlévající slabší duše, strašlivé kletby duší zatvrzelých, mumlavé blábolení duší omlácených a ďábelský chechot Dr. Zla. Mluvili na mne Jazyky a ukazovali mi diagramy a čmáranice magického významu, jejichž smysl mi ještě dnes, po pěti letech zůstává zastřen v oblaku tajemné mnohovýznamnosti a záhady takřka rosenkruciánsko-frajmaurské. Měřili mne všemi způsoby a proklepávali do posledního kladívka alibi mých středoškolských znalostí. Nakonec mne rozmixovali nadrobno a hodili do jinonické konzervy spolu s desítkami dalších rozdrcených oliv. Ach, vzpomínky…
Jo a bacha na to, FSV je rozlezlá po půlce Prahy, takže jsem musel sprintovat během čtyř minut na ústní z Hollara do Rytířské, aniž bych věděl, co to Hollar a Rytířská je.

ŽURNALISTIKA

Honza: U pohovoru jde o bezprostřední reakce
Ústní zkoušky na bakalářské studium žurnalistiky jsou každý rok ve znamení několika zkoušejících komisí. Vysledovat klíč, jakým způsobem jsou tyto komise tvořeny, je de facto nemožné. Dobrá informace, od které se lze „odpíchnout“ spočívá především v tom, aby uchazeč věděl, čemu se který konkrétní pedagog na fakultě (institutu) věnuje. Z tohoto okruhu je pak možné očekávat dotazy, přestože většina z nich se odehrává na základě vytažené otázky.

Zkušenost ukazuje, že na ústní pohovor není možné se konkrétně připravit. Ideální je sledovat dění na domácí a evropské politické, kulturní a mediální scéně. Případný úspěch však může výrazně posílit vystupování před komisí. Rada? Buďte zdravě sebejistí, jak jen to situace dovolí. Nejde pak ani tolik o to, zda na otázku odpovíte správně, ale o to, s jakou jistotou svůj vlastní názor dokážete uplatnit. Arogance a servilnost se nevyplácí, neutralita a pevné postoje dokáží mnohé!

Je velmi pravděpodobné, že vám budou ze seznamu literatury vybrány dvě knihy (zpravidla jedna česká, druhá zahraniční) a budete mít za úkol najít u nich společné prvky. Jde o vaše bezprostřední reakce, proto by v seznamu neměly figurovat knihy, které dobře neznáte. V tomto případě je možné dokonale prezentovat svůj názor a svoji kreativitu. Pokud si pamatuji, v mém výběru byly knihy Podivuhodná přátelství herce Jesenia (Ivan Olbracht) a Nadějné vyhlídky (Charles Dickens). Právě srovnání literatury je oblast, která je poměrně benevolentní co do názoru, nemusíte se tak bát, že odpovíte špatně (tedy pokud jste knihu skutečně četli).

Měl jsem u komise tyto osoby: Jan Jirák – odborník na masovou komunikaci, posuzovatel vaší případné dosavadní praxe, tazatel na motivaci ke studiu. Je vhodné znát poměrně přesně mediální terminologii, především její relevantní použití v souvislostech. (např. masa a dav je něco jiného). Anna Jonáková – specialistka na českou literaturu, zejména na první polovinu minulého století. Při zkoušce figuruje spíše v pozadí. Josef Maršík – zabývá se rozhlasovou žurnalistikou, kterou také na katedře žurnalistiky vyučuje. Je velmi pravděpodobné, že své dotazy bude stáčet tímto směrem.

Ivo: Někoho může vykolejit verbální projev doc. Osvaldové
Jako vesničan jsem byl úžasně vyklepaný a na začátku přijímacího dialogu začal zmateně koktat. Doktorky Trunečková a Jonáková takových kašpárků už asi pár viděly. Obě mě uklidňovaly a nakonec jsem došel k souvislému projevu. Myslím, že pravidelného diváka Událostí by neměla žádná otázka překvapit. Všechny se točí kolem aktuálních sportovních, kulturních a politických témat. Zkoušející jsou v rozhovoru přátelští a velmi rádi si popovídají i o roztodivných úchylkách jednotlivých kandidátů. Jedna z mých kolegyň například zabodovala krajským vítězstvím povídky o požární ochraně očima dětí. Nezkušené adepty by mohl vykolejit expresivnější verbální projev docentky Osvaldové, není se ale proč třást. I ona je jako všichni zkoušející pedagogové z FSV velmi milá.

Táňa: prostudujte okruh otázek

Ústní přijímačky na IKSŽ jsem dělala dvakrát. Dostala jsem se až v roce 2002, i když jsem celkově měla, myslím, o bod míň než prve. Podle mě je nejdůležitější znát od starších studentů okruh otázek, na které se ptají snad každoročně pořád dokola (viz výše). Na to bych se naučila, abych o tom dokázala mluvit jako u maturity (tedy delší dobu a co nejsouvisleji), i když doc. Osvaldová vás stejně dlouho mluvit nenechá.

Já si první rok vytáhla integraci EU a jala jsem se hovořit našrocené poučky o historii integrace tak, jak je do nás hustili v ZSV. Ale s tím jsem vůbec nepochodila, komise chtěla čerstvé informace, které se na střední neprobírají. Další rok jsem si vytáhla „Ohniska konfliktu ve světě” a měla jsem (skoro) vyhráno, protože zrovna o téhle otázce jsem věděla, že existuje; někdo si ji vytáhl loni. Nicméně, jak jsem říkala, zas tak mi to nepomohlo, dali mi skoro stejně bodů jako rok před tím, ale k přijetí to tentokrát stačilo.

Tématické okruhy na žurnalistice

• český politický systém (volby, parlament, ministři)
• kultura, umění (festivaly, často se zaměřují na kulturu ve tvém městě)
• Slovensko (vztah ČR a SR, slovenští ministři, prezident)
• média (šéfredaktoři, ředitelé, majitelé, majetkové propojení - např. Blesk a Sport)
• mezinárodní konflikty (místa, proč, kdo, hlavně znát jména - Izrael, Palestina, USA, Irák, Írán…)
• EU, NATO
• náboženství
• sport
• systém českého školství (kdo je ministr, mluvčí ministerstva, rektor UK a děkan FSV, typy škol v ČR, školský zákon je nový po roce 1989 a umožňuje vznik soukromých škol a VOŠek, kde jinde bys mohl/a studovat tenhle obor - MUNI v Brně jen jako dvojobor, Palackého univerzita v Olomouci, VOŠ publicistiky v Praze, tvůrčí psaní na Škvoreckého akademii v Praze, fotografii na AVU?, jména vysokých škol a univerzit a kde sídlí - Purkyněho v Ústí, Masarykova v Brně apod.)
• ekonomika (jak se vypočte minimální mzda, jaká je nezaměstnanost, resorty - ministerstvo práce a soc. věcí, financí, průmyslu, …)
• zahraniční politika ČR (jaké máme vztahy se sousedy, jaké tam jsou vlády, kdo je premiér a prezident Slovenska, Rakouska, Německa a Polska, jaké tam jsou strany, opozice)
zdroj: Tereza (IKSŽ)