Čtyři úrovně studentské politiky
Heslo „pomocnou ruku najdeš na konci vlastní paže“ platí na vysokoškolské půdě stejně jako kdekoli jinde. Všichni ti, kterým se ve škole něco nelíbí — organizací přednášek na institutu počínaje a výší poplatků za studium konče — mají možnost sami iniciovat změny k lepšímu.
Studentská politika se dělá na čtyřech úrovních - na institutu, na fakultě, na univerzitě a v celostátní reprezentaci. Pro všechny úrovně přitom platí: studenty, kteří jsou ochotní pracovat, jsou otevření diskusi a mají zájem prospět akademické obci, vždy rádi uvidí.
IPS a IMS: vedení jedná přímo se studenty
Na úrovni nižší než fakultní reprezentaci nijak neřeší zákony, pročež zde ještě víc než jinde platí „udělej si sám:“ mají ji jen IMS (SIMS) a IPS (SIPS). Tyto orgány zastupují studenty při komunikaci s vedením a snaží se přispívat k jejich lepší informovanosti. Na IES existuje E-klub, který se dosud orientoval především na ekonomickou vědu, uvažuje ale také o plnění funkce studentské reprezentace.
Co už se konkrétně reprezentacím podařilo? Obě mají webové stránky s aktuálními informacemi, obě jsou respektované vedením institutu, na IMS studenti pořádají „legendární“ výjezdní zasedání IMS, ovlivňují nákup publikací do knihovny, ale účastní se i závažné debaty o podvádění u zkoušek.
Fakultní senát: partner pro děkana
Na úrovni fakulty existuje ze zákona akademický senát, který na FSV tvoří deset pedagogů a deset studentů. Zástupci se volí, členy jsou v každé komoře jeden zástupce za každý institut plus pět dalších podle počtu hlasů. V kompetenci fakultního senátu jsou kromě volby kandidáta na děkana také vnitřní předpisy fakulty, a dále rozpočet a výroční zpráva.
Senát také projednává s vedením fakulty záležitosti, které považuje za důležité: zabýval se tak už třeba možností připojení notebooků do fakultní sítě přes Wi-Fi nebo insigniemi FSV. Je smutným faktem, že do takto důležitého orgánu — stejně jako do AS UK — volí jen menšina studentů (i když na FSV volební účast přesahuje průměr UK).
Alice Tejkalová o praktických výsledcích své práce v AS FSV říká: „Například při aktualizaci dlouhodobého záměru FSV UK v roce 2004 jsme našli několik věcí, které by mohly do budoucna komplikovat studentům život (např. úmysl zavést jakési ‚postupové zkoušky‘) a dosáhli jejich změny.“
Univerzitní senát: „úkoluje“ i rektora
V AS UK může být až 70 osob: dva studenti a dva pedagogové za každou fakultu plus dva zástupci rektorátu. Kromě rozpočtu, výroční zprávy, dlouhodobého záměru a vnitřních předpisů se AS UK hojně věnuje třeba i sociálním záležitostem (např. koleje; v sociální komisi bývají téměř výhradně studenti).
Na každém zasedání AS UK prezentují své aktivity a novinky rektor a prorektoři, od vedení školy si senát může také vyžádat zprávy k projednávaným bodům. Právě AS UK například rozhodl o tom, jak budou rozdělovány prostředky na ubytovací stipendia; na podzim také zvolil prof. Václava Hampla kandidátem na rektora.
Zástupce FSV Miroslav Kudláček o svém působení v AS UK říká: „Pracuji v sociální komisi, kde jsem se hlavně zasazoval o přímé vyplácení stipendií na osobní asistenci pro těžce tělesně postižené studenty.“
Celostátní reprezentace: orgán, který je slyšet
Na celostátní úrovni funguje reprezentace s krkolomným názvem Studentská komora Rady vysokých škol. RVŠ je zákonem stanovená reprezentace VŠ, s níž státní orgány konzultují záležitosti týkající se vysokých škol; vyjadřuje se tedy nejen k financování VŠ, ale třeba i k novelám různých zákonů (např. k nyní probíhající novelizaci zákona o VŠ). Podílela se také na návrhu reformy financování VŠ.
V rámci RVŠ autonomně funguje její Studentská komora, která je dotazována k relevantním tématům, a může také sama ovlivnit to, čím se bude RVŠ zabývat. Do SK RVŠ vysílá akademický senát každé školy bez ohledu na velikost dva zástupce — „delegáta“ a „náhradníka“ (až na detaily mají ale stejnou možnost uplatnění).
Karolína Kučerová
Absolventka IKSŽ, bývalá členka AS FSV UK, AS UK a SK RVŠ