Časopis studentů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze
Vystudovala FSV UK, obor Mediální studia. V současné době působí na katedře marketingové komunikace a public relations a dokončuje doktorské studium. S Denisou Kasl Kollmannovou jsme si povídali o její stáži v Japonsku, o případném budování PR fakulty studenty MKPR a o tom, proč se vydala na pedagogickou dráhu.
Studoval na prestižní London School of Economics and Political Science a ze Spojeného království si přivezl i cennou zkušenost ze stáže v britském parlamentu. Specializuje se volební problematiku. S doktorem Tomášem Lebedou z katedry politologie jsme si povídali o amerických prezidentských volbách, vystupování politologů v televizi, o Fakultě sociálních věd a jejích studentech i o jeho vlastním studiu.
Na úvod se ptám, jestli nemá otázek na téma Gruzie v poslední době „po krk“. „To nemůžu mít už vzhledem k tomu, že tam za čtrnáct dní odjíždím na dlouhodobý pobyt,“ odpovídá doktorand Katedry ruských a východoevropských studií Slavomír Horák, který je považován za experta na oblast Střední Asie. Tématem našeho rozhovoru však byl především Kavkaz.
Už jedenáct let vede katedru západoevropských studií. A řada mezinárodních ocenění na zdech její kanceláře naznačuje, že úspěšně. Je zastánkyní evropské integrace a zároveň hrdou Češkou, která za své vzory považuje T. G. Masaryka nebo Karla Čapka. Čapkovu fotku má také pověšenou hned nad francouzským rytířským řádem, který dostala od prezidenta Chiraka. Nejen o Evropě a její budoucnosti, ale i o politické kultuře, o olympiádě v Číně, radaru v Brdech i problémech FSV jsme diskutovali s profesorkou Lenkou Rovnou.
Do televizních studií je zvána jako odbornice na politické systémy jižní Evropy. Se stejným nadšením jako o italské politice dokáže mluvit i o fotbale. V něm fandí Spartě, v hokeji zase Slavii. S doktorkou Ladou Šušlíkovou z katedry politologie jsme si ve velmi milé atmosféře povídali o Berlusconim, fotbale, vedení ODS, Mladé občanské platformě i o problémech fakulty.
Předseda AS má na starosti nemálo povinností: reprezentuje senát a vede jednání s děkanem, tajemníkem či proděkanem, připravuje program jednání a plán zasedání, opatřuje podklad, zastupuje senát mezi zasedáními, účastní se kolegia děkana, zasedání AS UK atd. Docentka Osvaldová (IKSŽ) je předsedkyní současného AS FSV, jehož mandát se nachyluje ke svému konci.
<img src="/wp-content/img/hnizdo1.jpg" alt="" />
V posledních letech dochází na celé FSV k mnohým změnám. Jakým směrem se vyvíjí studium politologie? Chystá vedení institutu nějaké převratné novinky? Zeptali jsme se ředitele IPS Bořivoje Hnízda.
<!-more->
<strong>Institut politologických studii se každým rokem rozrůstá, stejně jako celá fakulta. V budově Jinonic není přes davy studentů k hnutí. Jak se tohle odrazí v plánování institutu?</strong>
Všichni si tento problém uvědomujeme a víme, že stávající stav není možný. My chceme zůstat centrálním pracovištěm, ale má to své limity. Akademicky se to začne odrážet v tom, že bude kladen větší důraz na magisterské a doktorské kurzy než v minulosti.
<strong>Oproti minulému roku bylo na politologii přijato mnohem více studentů. Jak hodláte řešit kapacitní problémy s tím spojené?</strong>
To je otázka pro vedení fakulty a univerzitu. Nevím, zdali se tady rýsuje nějaká možnost. Vy jste z generace, která vidí podmínky zde v Jinonicích, ještě před sedmi lety byste mohli vidět podmínky v Celetné ulici, kde to bylo ještě menší. Dlouhodobě je tady snaha tento problém řešit. Když vidím zájem, je mou povinností vzít trochu více studentů, ale zároveň si jsem vědom, že ty Jinonice nejsou nafukovací.
<strong>Institut ekonomických studii do budoucna bude usilovat o uznání titulů i ve Spojených státech. Jaké jsou ambice IPS v tomto ohledu?</strong>
Samozřejmě IPS chápe, že naše fakulta a univerzita jsou mezinárodními institucemi. V magistru máme 50 studentů s cizím pasem a polovina kurzů je v angličtině. Doktorandů máme ze zahraničí šest. Neustále pracujeme na tom být nejen českou, ale i mezinárodní institucí. Doufejme, že od příštího roku bude mít institut vlastní magisterský program čistě v angličtině. Měl by se jmenovat Geopolitical Studies a zatím je ve fázi schvalování.
<strong>Plánujete v souvislosti s tímto programem například větší podíl zahraničních kantorů na naší univerzitě?</strong>
Zatím zahraniční kantory řešíme způsobem návštěv a seminářů. Mnohem důležitější je ale program Sokrates – Erasmus, který studentům umožňuje si přímo v zahraničí vyzkoušet jiný styl výuky. Díky tomu budou univerzity v budoucnosti mnohem prostupnější.
<strong>Pokud se zahraniční student rozhodne absolvovat celé studium na Karlově univerzitě, je jeho titul mezinárodně platný?</strong>
V tomto momentu samozřejmě platný je, byl uznáván na řadě univerzit i před naším vstupem do Evropské unie. Samozřejmě u některých oborů je to obtížnější – práva či medicína, ale není to problém politologie.
S docentem Jirákem jsme v jeho oblíbené restauraci u Vltavy poblíž Jiráskova náměstí probrali hlavně problémy studentů, například hodnocení kurzů a změny v systému Tajemník/IS. Zjistili jsme také, že proděkan Jirák není proti přejmenování fakulty a podporuje dvouoborové studium. A že za svým návrhem na vyplácení stipendií na Sokrata po příjezdu proti paragonům si stojí.
Tvář ekonoma Davida Marka ze společnosti Patria Finance je vám možná povědomá, i pokud jste ho na FSV nikdy nepotkali. Často se totiž v médiích vyjadřuje k aktuálním problémům, od daňové reformy a státního rozpočtu až po dopady chalupaření na trh s realitami. Možná ale nevíte, že na IES obhajuje dizertační práci na téma, které se nás, kteří máme do penze tak neskutečně daleko, týká víc, než si připouštíme.
S profesorem Mejstříkem jsme hovořili několik hodin a probrali mnoho atraktivních témat. Mezi ně patří viditelnost ekonomů na FSV, možnost přejmenování fakulty a bilance neekonomických oborů na poli vědecké práce… Jeho názor na kritiku a konkurenci je jasný. Podle něj na sebe musíme vztahovat ta nejpřísnější kritéria a naučit se akceptovat nejtvrdší kritiku.
Rubrika: Rozhovory
Nahrávání ...