Sociál

Děkan FSV Jakub Končelík: Indexy jsem chtěl zrušit už dávno.

„Mám tu ještě pana doktora Trampotu, snad to nebude vadit,“ vítal nás děkan hned ve dveřích. Přítomnost proděkana pro PR plánovanému rozhovoru vůbec neuškodila, ba naopak. Řeč byla o rušení indexů, právech a povinnostech studentů i pedagogů či myšlence soudržnější FSV . Povede se děkanovi skutečně fakultu „nakopnout“?

Jak jste trávil letošní prázdniny? Nesly se spíše v pracovním nebo relaxačním duchu?
Skoro bych nakonec řekl, že převažovala ta relaxační část. Moje manželka teď půjde po mateřské do práce, takže jsme využili poslední příležitosti a jeli poprvé s rodinou, s dcerami, k moři. Ale i to bylo dost náročné, protože musíte děti neustále hlídat, aby se neutopily nebo někam nerozutekly.

Takže jste se nakonec možná těšil zase zpátky sem, do kanceláře.
Těšil jsem se spíš do Prahy, do prostředí, kde převládá nějaký stereotyp a kde si člověk spíš odpočine. Ale tahle představa mě opustila poměrně záhy, po skutečném návratu do reality, což asi není nic překvapivého. (smích)

Spolu s Vámi přichází na FSV spousta novinek. Jednou z nejviditelnějších změn je rušení klasických papírových indexů od nadcházejícího zimního semestru. Spolu s ním se ale vynořují i pochybnosti zejména o zálohování dat, která budou nyní zanesena pouze v SISu.
Ta obava je docela silná. Nicméně se nám snad podařilo připravit systém, který všechny takové obavy zažene. Ono ve studijní agendě všechno souvisí se vším. Abychom mohli zrušit indexy, museli jsme dost zásadně změnit podmínky fungování na straně studentů i pedagogů. Musíme mít jistotu, že primární systém bude bezchybný, a proto jsme také na začátku léta vydali opatření, které ukládá pedagogům povinnost napsat známky do SISu do sedmi pracovních dní od úspěšného vykonání zkoušky nebo zápisu. Stávalo se, že studenti se nedozvěděli výsledky včas, a nemohli se tak přihlásit k dalšímu termínu, situace se komplikovala. Nyní také musí pedagog vkládat známky do SISu osobně, což nebývalo zvykem. Známky často zapisovali vedoucí pracoviště či sekretářky. Nyní nese konečně pedagog odpovědnost za svůj předmět ve všech ohledech a student má možnost vymáhat včasné zapsání známky.

Transparentnější?
Student má dopředu určeny termíny zkoušek, je také přesně určeno, do kdy musí být výsledek zapsán v SISu. My se, poučeni z celorepublikové krize, kterou odstartovala aféra na plzeňských právech, pokoušíme nastavit systém tak, aby byl co nejtransparentnější a nedával prostor pochybnostem. Konzultační hodiny by měl pedagog vypisovat každý týden, a basta, samozřejmě v budově fakulty. Nesmí se stát, co se stávalo jinde, že například pedagog měl konzultační hodiny u sebe doma, v pátek večer. Tam už pochybnosti přirozeně nastat mohou.

Jakým způsobem toho ale chcete docílit?
V současné době připravujeme jakýsi soupis práv a povinností studentů a pedagogů, něco jako etický kodex. Díky němu by mělo být jasné, co může student po pedagogovi chtít a naopak. Stejně tak s povinnostmi. Pedagog má povinnost chodit na přednášky, konzultovat a zkoušet – za to je placen. Musíme se naučit fungovat v normálním režimu, kdy je zřetelné, jaká je vzájemná pozice studenta a pedagoga. A vše je třeba také důsledně kontrolovat, aby nedocházelo ke zneužití postavení, ať už na jedné nebo druhé straně.

Jakých dalších změn v rámci vnitřní organizace se můžeme na FSV pod Vaším vedením dočkat v nejbližší době?
To narovnání podmínek je natolik složité, že právě ono pravděpodobně charakterizuje následující měsíce. Prvním krokem je už zmíněný „etický kodex“. Jeho tvorba stojí na několika pilířích. Jedním z nich je i poměrně razantní postup vůči plagiátorství. Podařilo se rozběhnout disciplinární komisi, která odvádí úžasnou práci a postupuje skutečně striktně. Došlo k několika vyloučením ze studia, projednávaly se i menší prohřešky. Když přijdeme na nějaký nešvar, potrestáme ho, a tak by tomu mělo být i nadále. Podvádění je demotivující.

Další otázka směřuje k avizovanému zlepšení kooperace mezi instituty, co konkrétně máte na mysli?
Přece jen Hollar, Jinonice, Opletalova a Rytířská jsou od sebe relativně daleko a možností styku je docela málo. Navzdory tomu, že například pro studenta ekonomie by bylo obohacující se setkat a popovídat si se studentem politologie. Jednou z možností je podpora sportovních aktivit. Kdyby vzniklo nějaké sportovní sdružení mezi studenty samotnými, bylo by to jen ku prospěchu věci. Vůbec každá snaha studentů se nějak organizovat bude mít naši velkou podporu.

To jsou aktivity vytvářené zespoda. Co přímá iniciativa ze strany vedení?
Mezi takové aktivity patří organizace oslav 20. výročí založení fakulty nebo podpora fakultního plesu.
Tomáš Trampota: My bychom samozřejmě uvítali, kdyby instituty více spolupracovaly třeba při vyvíjení nových programů nebo kurzů. Vytvářelo by se tím jakési komunitní prostředí fakulty sociálních věd. Byli bychom rádi, kdyby identita studenta nebyla spojena jen s institutem, ale hlavně fakultou.

Takže ideální stav by byl, aby student nejprve řekl, že studuje FSV, a až potom následovala příslušnost k institutu?
Jakub Končelík: Přesně tak, i když je takový stav dosažitelný spíše v horizontu let. My si opravdu moc přejeme, aby student nejprve řekl: „Studuji fakultu sociálních věd.“ Ne „studuji institut sociologických studií“, ne „studuji žurnalistiku“. Stejně tak u pedagoga, aby se například při vystoupení v televizi přihlásil k FSV. Vnitřní konkurence zde nemá místo. S tím souvisí pravděpodobně také volba nového vedení všech institutů (kromě ISS).

Slibujete si od této volby nějaké změny ve vzájemných vztazích, užší spolupráci?
My si od té volby slibujeme především novou koncepci. I samotné výběrové řízení je vypsáno tak, aby uchazeči museli nabídnout koncepci dalšího rozvoje jednotlivých pracovišť. Samozřejmě doufám, že ta bude ve vztahu ke sbližování institutů souhlasná.

Plánujete, třeba i v souvislosti s meziinstitutovou spoluprácí, vytváření dalších studijních programů? Mám na mysli především ty cizojazyčné.
V rovině českojazyčných programů čekáme především na nové ředitele institutů. Až pak můžeme začít jednat o konkrétních krocích. Já si myslím, že idea dvouoborů má velký potenciál, a že by studenty byla vítána. V případě placených cizojazyčných studijních programů budeme takovým snahám vyjadřovat hlasitou podporu, i kvůli hledání dalších zdrojů financí, odlišných od příjmů od státu. A ze zahraničí se tyto peníze shánějí nejlépe.

Jakým způsobem chcete přilákat zahraniční studenty?
To souvisí také s podporou FSV jako vědeckého pracoviště. Pokud budeme v České republice a ve střední Evropě vnímáni jako elitní, pravděpodobně se zvýší i zájem zahraničních studentů. O tuto pověst ale musíme bojovat.
Tomáš Trampota: V současné době dochází k nárůstu nabídky cizojazyčných programů, všechny instituty nějaký nabízejí již v současné době, vyjma jednoho. Zároveň jsou v tuto chvíli zástupci naší fakulty na EXPO v Číně, kde právě tyto programy propagují.
Jakub Končelík: Máme velkou výhodu v tom, že Praha je krásná. Spousta studentů, kteří se zajímají o střední nebo východní Evropu, k nám půjde studovat i kvůli tomu.

Kateřina Kňapová
Foto: Tomáš Zbyňovský