Sociál

Barbora Osvaldová: Pět vzpomínek na zrod naší fakulty

1. Když jsme se vrátili 17. listopadu 1989 večer domů, svolávali jsme se s přáteli, protože jsme se během pochodu z Albertova a policejního zásahu ztratili. A volali také studenti – tehdejší Fakulty žurnalistiky – že je spousta raněných a radili se, mají-li jít do stávky. Ta stávka skutečně začala.

2. Studenti obsadili školu. Jedna skupina vydávala skvělý časopis Fámyzdat, další roznášela po Praze letáky, jiná se odstěhovala do centrály Občanského fóra a pomáhala tam, kde bylo potřeba. Dnešní místnost 215 byla plná spacáků, nocovalo se na zemi.

3. Generální stávka. Kolem budovy na Smetanově nábřeží procházejí davy. Naši studenti stojí nad jejich hlavami zapřeni v oknech, mávají vlajkou a z budovy visí transparent „Chceme psát pravdu“.

4. Protože se stávka táhla od listopadu do prosince a doma mne moc neužili, přišly za mnou moje děti večer na Mikuláše na fakultu. Vždycky jsme si rozdávali dárky a nechtěli jsme je o to připravit ani tentokrát. Bylo to improvizované, studenti dělali čerty, Mikuláš nebyl, ale dcerám se to líbilo.

5. Když se situace trochu uklidnila, hledala nově vznikající fakulta děkana. Měl to být člověk n e z k o m p r o m i t o v a n ý , s žurnalistickou zkušeností, praktik i teoretik zároveň. Kandidátů bylo několik. Jeden dávný spolužák mi poslal také JUDr. čestmíra Suchého. Měl za sebou kariéru rozhlasového redaktora let šedesátých a myče výloh a signatáře charty. Stál v místnosti 106 s výhledem na Vltavu a díval se z okna. Trochu jsme se ho báli zeptat, jestli by do vzniku nové školy s námi šel. Ten stres, co ho čekal, neměl zapotřebí. Ale řekl ano. Naštěstí. To byl první děkan Fakulty sociálních věd.

Barbora Osvaldová
vedoucí katedry žurnalistiky a předsedkyně AS FSV UK