Ostře sledované vlaky v novém na 40. Letní filmové škole

OstresledovanevlakyPremiéra digitálně resturované verze filmu Ostře sledované vlaky se koná již dnes na jubilejní Letní filmové škole v Uherském Hradišti. Oscarem oceněnou prvotinu režiséra Jiřího Menzela uvede Asociace českých filmových klubů v rámci Projektu 100, který největší filmové skvosty české i světové kinematografie představuje v podobě, jakou měly filmy v době svého vzniku. V případě Ostře sledovaných vlaků se jedná o rok 1966. Projekci bude přítomen herec Josef Somr, který v Kině Hvězda od 20:30 převezme výroční cenu Asociace českých filmových klubů.

Teritoriální tyjátr: Dokud se smějí, je to dobré

Foto: INEX-SDA

Teritoriální tyjátr (TT) je dramatický soubor studentů IMS FSV UK a přátel (překrucování) soudobých dějin, kteří svá díla hrají „s neskrývanou neohrabaností“ a insprují se nejen na přednáškách teritoriálních studií.

Teritoriální tyjátr se vyznačuje především tím, že jej před rokem nikdo neznal. Kdy a jak se TT vlastně zrodil?

To bylo léta páně 2011, kdy se skupinka bakalářských studentů Institutu mezinárodních studií radikálně rozhodla, že nechce již více chodit na pivo. Alebrž že se chce setkávat na divadelních zkouškách, aby mohla chodit na pivo po nich.

Už 2011? Vždyť premiéra vaší celovečerní prvotiny Východ: Cesta zpátky a zase zpátky se odehrála až v červnu 2013. Taková prodleva mě trochu překvapuje…

My jsme byli taky zaskočeni. Především tím, že jsme nakonec vymysleli a zahráli divadelní hru. Takovýto produkt nikdo z členů divadelního souboru vážně nečekal.

Máte poměrně svérázný rukopis. Třeba Východ je zasazen do Jugoslávie 60. let, kam přijel bývalý westernový herec Ronald Reagan natáčet Vinnetoua. V průběhu hry Reagan společně s divákem odhaloval záludnosti socialismu. Je vám k podobným nápadům inspirací váš studijní obor na FSV?

Ano.

A možná i vyučující, že? Ve Východu zaznívaly pokrmy nápadně souznělé se jmény legend IMS (Křen, Smetana, Pečenka…). Ale krom toho máte i diametrálně jiné, totiž dobré slovní hříčky.

Doufáme.

Historie, satira, terénní výzkum, hra se slovy….jeden by skoro řekl, že máte poetiku podobnou Vosto5 a mystifikačním spolkům, že jste takovými Cimrmany FSV.

To jeden za nás řekl krásně. Sami bychom si to samozřejmě říct netroufli.

A když jsme u té cimrmanologie, má vůbec někdo z vás teoretické divadelní vzdělání?

Ne.

Víte alespoň, co chcete divákům sdělit? Jakou máte filosofii?

Hm, nad tím jsme ještě tak úplně nepřemýšleli… (letmý smích)

…naším cílem je prostě a jednoduše ztvárnit reprezentativní charakterovou projekci rozličných kulturně-teritoriálně-sociálních specifik cestou komorního dramatu. Hlavní tvůrčí intencí TT je snaha o dosažení transcendence věci přirozeně imanentní a totiž prožitku z dramatu. Je ovšem nabíledni, že již s přirozenou povahou samotného vyjadřovacího prostředku, tedy divadelní hry, nutně vyvstávají dva neoddiskutovatelné problémy. Prvním je klasický hysteron-proteron, druhým snadno zaměnitelné chápání percepce jako apercepce, především skrze intuitivně autoprojektivní metodu, která zpravidla navozuje mylný dojem možnosti transcendece mimo úroveň symbolu.

První problém je zjevný. Snaha o předání prožitku ze hry skrze hru je očividné stavění vozu před koně. Nelze sestavit hru na základě úmyslu předat prožitek z ní, kterýžto sám vzniká nutně až po jejím dokončení a do té doby jest autorům cizí. Kličkou, jíž tento gordický uzel TT den co den roztíná, je vytvářet hru až na hře samotné a onoho prvotního prožitku dosahovat takříkajíc až za pochodu.

Co se druhého problému týče, řešení není bohužel zdaleka tak prosté povahy. Ještě před jeho řešením je třeba si vůbec vyjasnit elementární metodologické dilema, a totiž zda se máme pokoušet o explaining, nebo understanding. Prvý postoj by nás nutně vedl k chápání dramatu jako hry. Nikoliv pochopitelně hry ve smyslu dramatickém, nýbrž jako snahu o dosažení komunikačního equilibria, kdy je cílem vyvíjet takovou aktivitu, která dosáhne kýžené protireakce bez sisyfovské snahy o zjištění, zda druhá strana chápe sdělení se stejnou intencí, s jakou je autor předložil, neboť pochopení a dosazení smyslu lze nahlížet, vždy a jedině, jako fenomén.

Neštěstím tohoto principu je, že zcela postrádá jistotu dosažení našeho prvotního cíle. (I tak však nelze popřít, že uznáváme princip „dokud se smějí, je to dobré“). Věrni principu subjektivismu společenských věd, totiž ani tolik subjektivní pozici badatelově, jako spíš jednotlivých pozorovaných a aktivních agentů, pro kteréžto jednotlivce v celku „totožné může znamenat rozdílné a rozdílné zase totožné“, věříme, že understanding ježto metodologické východisko je jediné možné, stojíme-li o dosažení v nejprvnějším sledu námi stanoveného cíle. Uvědomujeme si ovšem limity, vysvětlené základními principy Husserlovského učení.

Řešení nicméně nalézáme v kombinaci dvou předem uvedených metod. Snažíme se dosáhnout komunikačního equilibria a zároveň predefinovat nazírání ze strany subjektu vystaveného hře na úrovni kognitivní i nekognitivní a touto metodou dosahujeme apercepce, která se natolik dostává do shody s percepcí, až navozuje zdání jednoty obého a umožňuje iluzi předání prožitku, jakési překreslení jevu do jevu skrze subjektivního prostředníka. Aby tohoto bylo dosaženo, je potřeba nastavit na obou uvedených úrovních, kognitivní i nekognitivní, diváka do totožného rozvrhu, jako autora i herce.

V prvém případě je toho dosaženo především skrze selekci a preformaci diváka, metodou oslovování především (ovšem nejen) odborného diváctva a následného zahlazení zbylých nerovností skrze předvysvětlující handouty a doplňující výklad, stavěný v duchu positivistického strukturalismu, tj. mající pevnou logickou soudržnost a zároveň všeobsažnost, včetně odkazů na odbornou literaturu. Nekognitivního souladu zatím dosahujeme skrze předpoklad kolektivního nevědomí a aplikaci archetypu jako transcendentního vypravěčského prostředku.

Striktní vymezení archetypální definice jednotlivých postav, mnohdy zaměňované za plochost, umožňuje nevědomé souznění mezi zamýšleným-nezamýšleným ztvárněním a jeho povahou ježto jevu. Naše hry objasňují tím, že ten, kdo jim rozumí, nakonec rozpozná, že jsou nesmyslné, když jimi – po nich – vystoupí nad ně. Musí takříkajíc odkopnout žebřík poté, co po něm vylezl. Musí tyto hry překonat, pak uvidí svět správně.

Takže asi jen tolik.

Měli jste tvůrčí krizi, kdy jste si říkali, že s hraním seknete?

Zrovna jedna taková se váže na naši novější hru, prvorepublikovou detektivní jednoaktovku Hledá se Stalin. Scénárista Jiří Volák ji velkodušně dopsal tři týdny před premiérou, čili celý soubor plesal radostí. Anebo by plesal, pokud by na to mezi nekonečným večerním zkoušením na dvoře vinohradské nemocnice měl čas. A pacienti jistě měli stejně velkou radost, když jsme jim do oken pěli tu naši: „Když se ten stálinskej rybník nahání.“

Na divadelních přehlídkách se představujete hlavně s tímto „Stalinem“. Chystáte svůj repertoár ozvláštnit něčím dalším?

Ano, multikulturním koloniálním dramatem o málem československém Togu. Premiéru připravujeme pro jeviště ze všech nejčestnější, jinonickou aulu. (Premiéra již proběhla a dokonce sklidila i úspěch. pozn. red.)

Jaký je váš největší divadelní sen a co považujete za svůj největší dosavadní úspěch?

Zahrát si v Žižkovském divadle Járy Cimrmana a to, že jsme si zahráli v Žižkovském divadle Járy Cimrmana.

Zaručeně spontánní rozhovor s TT připravila Markéta Plesníková ve spolupráci s TT. Více informací o divadle na www.facebook.com/tyjatr.

Čínsko-česká filoložka Taj-ťün Hejzlarová vystavuje v Brně

Taj_tun_Hejzlarova_pozv_320x610

Výstava kaligrafií a obrazů klasické čínské malby, která nese název „ŽIVOT JE NEPŘETRŽITÝ PROUD“, je vzpomínkou autorky na jejího muže, sinologa Josefa Hejzlara, který se více než dvě desítky let zabýval teorií a praxí průmyslového designu a architektury a současně se zabýval čínským uměním.

AIESEC - Tvůj první krok k mezinárodnímu dobrodružství

letak_zeleny

Mezinárodní studentská organizace AIESEC, působící ve více než 110 zemích po celém světě, pořádá během září nábor nových členů. Studenti si členstvím vyzkouší práci v mezinárodním prostředí a získají cenné zkušenosti už při studiu.

Činností studentské organizace AIESEC je příprava a realizace mezinárodních kulturních a profesních stáží. Členství Ti tak umožní se do tohoto procesu zapojit a pomoci tak studentům z celého světa vyrazit za dobrodružstvím a získávat zkušenosti.

Přihlášky je možno podávat do 28. září na praha.aiesec.cz.

Dubnový SOCIÁL v prodeji na Hollaru, v Jinonicích a Opletalce!

Nahled titulky

Dubnový SOCIÁL v prodeji na všech budovách FSV!

Nahled titulky

Klub investorů - cesta k úspěchu

 

Klub investorů je studentská organizace založená v roce 2007, jejímž posláním je šířit znalosti z oblasti kapitálových trhů a pomáhat tak ostatním studentům v jejich „cestě k úspěchu“. Klub pořádá prakticky orientované přednášky a workshopy, převážně z oblasti investování, tradingu, ale i private equity a nově i real estate. Doposud proběhlo mnoho přednášek s odborníky, například s Michalem Mejstříkem, Miroslavem Zámečníkem, Karlem Janečkem či Vladimírem Dlouhým, tři investiční konference, několik constultingových projektů pro partnery Klubu a mnoho dalšího. Klub investorů působí nejen na Vysoké škole ekonomické, ale i na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, na Masarykově univerzitě v Brně a Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Od března 2013 je plánováno rozšíření přednášek na další univerzitu.

 

Klub vstoupil na IES FSV UK na začátku minulého semestru. Činnost Klubu na IES by samozřejmě nebylo možné realizovat bez podpory partnerů, tedy E-Klubu a samozřejmě vedení institutu – pana ředitele .

V týmu Klubu investorů je v současné době i několik studentů IES. Aktivity Klubu investorů na IES má na starost student IES i VŠE David Mazáček, který v klubu koordinuje i aktivity v oblasti real estate. Snaha rozšířit aktivity v tomto institutu byla logickým vyústěním zájmu Klubu o působení na prestižní škole. Členy Klubu jsou i dřívější studenti, dnes absolventi a úspěšní jedinci v oblasti investování, podnikání a tradeři.

 

Motto organizace je Vzdělání – Komunita – Praxe. Klub se snaží svoje členy nejen vzdělávat v oblastech investování, ale hlavně propojovat s praxí například formou investičních a consultingových projektů nebo networkingovými aktivitami. Tři zakládající členové Klubu investorů úspěšně založili svůj vlastní hedgový fond, jiní se stali úspěšnými mladými odborníky ve svém oboru. Klub investorů pravidelně zveřejňuje na svých stránkách články z investičního světa i pracovní nabídky od svých partnerů (www.klubinvestoru.com).

Mnohým členům byl tak umožněn přístup k zajímavým pracovním příležitostem v investičním oboru. Motivovaní studenti se mohou zapojit i do vedení Klubu, kde lze získat mnoho zkušeností, a to nejen v oblasti investování.

Klub v současné době zahrnuje přes tisíc šest set členů a návštěvnost jeho webových stránek činí kolem sta tisíc návštěv za rok.

 

Studenti jsou zváni na Investiční konferenci Klubu investorů (4.ročník), která proběhne na IES 11. 3. 2013 od 20:00 v učebně 109 na téma Kam investovat v roce 2013. Motto letošní investiční konference zní – Mladí talenti ze zahraničí se vrací zpět.

Hostem bude Tomáš Hochmeister, Pavel Streblov a Milan Vaníček.

Po IES bude Investiční konference pokračovat další tři dny na VŠE.

Více informací o klubu včetně kontaktů naleznete na webových stránkách Klubu investorů.

 

P1250077P1250202

Nebojte se přečíst Fobii

Nový čtrnáctideník FOBIA je společenský časopis tvořený studenty žurnalistiky, který se profiluje jako nezávislé, kritické médium, jehož stěžejními tématy jsou události, které jsou celospolečensky důležité, a začínající novináři cítí potřebu na ně upozorňovat. Fobia se obsahově zaměřuje na aktuální dění, tvorbu rozhovorů, reportáží a komentářů, zajímavostí či uměleckou tvorbu.

The Human Body Exhibition: Konzervovaná lidská těla jsou opět v Praze

Netradiční výstava THE HUMAN BODY umožňuje veřejnosti kompletní nahlédnutí přímo do lidského těla. Vystavené modely však nejsou pouhými replikami, jedná se o skutečná těla lidí, kteří zemřeli přirozenou smrtí. Těla (a jejich obsahy) byla upravena speciální konzervační technikou (tzv. plastinací), která dokáže za použití tekutého silikonu trvale uchovat lidské tkáně.