Jak jsem do Sociálu nic nenapsala
Na prachem potaženém schodišti a za úplné tmy, mezi poházenými rolemi špinavých koberců a shluky vinoucích se kabelů. Nečekaně a nevybraným způsobem. Tak se do mého života, který v ten moment energicky vyplul ze dveří přátelsky osvětlené místnosti (pro mne premiérového) zasedání Sociálu do temnoty rekonstruovaných chodeb Institutu pro evropskou politiku, pozval ošklivý výron kotníku.
(Pokračování textu…)