Sociál

Student IES získal cenu společnosti Renomia a 30 tisíc k tomu

Matěj Bajgar zvítězil (foto: Jana Maxová)

Institut ekonomických studií od roku 2011 spolupracuje s největší českou pojišťovací a makléřskou společností Renomia , která letos poprvé udělila ocenění a finanční odměnu nejlepší studentské práci pocházející z českých univerzit. Cenu a 30 tisíc korun k tomu získal Matěj Bajgar za svou diplomovou práci „O produktovém prostoru aneb Co určuje vývoj struktury vývozu?“. A protože kvalitních prací dorazilo do soutěže více než dost, čestné uznání a 5 tisíc korun dostal za svou bakalářskou práci ještě Václav Korbel.

Předání cen se za přítomnosti zástupců společnosti Renomia i ředitele institutu Martina Gregora odehrálo ve čtvrtek odpoledne v sídle IES. Předcházela mu přednáška dvou doktorandů, Michala Bauera a Julie Chytilové. Ti v rámci svého vystoupení pořádaného E-klubem představili výsledky svého výzkumu z Gruzie a Sierry Leone, kde zkoumali, jak tamní děti ovlivnil válečný prožitek.

„Vede prožitek války k většímu sobectví či soudržnosti?“ stálo v titulu prezentace a přesně to vystihovalo snahu těchto dvou výzkumníků. Vydali se společně nejdřív do Gruzie, konkrétně hlavně do oblasti jižní Osetie, kde se v srpnu 2008 odehrál válečný konflikt mezi Gruzií a Ruskem. Pro svůj výzkum si vybrali 564 dětí ve věku 7 až 11 let, u kterých chtěli zjistit, jak moc je ovlivnil válečný prožitek. Nejprve všem pokládali pět otázek: ptali se jich, jestli viděli na vlastní oči boje, vojáky a zraněné lidi. Pokud na všech pět otázek děti odpověděly záporně, patřily mezi nejméně zasažené válkou.

Druhou část výzkumu tvořil experiment, na němž participovali pracovníci univerzity v Tbilisi. Děti dostaly určitý počet žetonů a měly za úkol rozdělit se o ně se svým partnerem, který byl však anonymní. Jediné, co věděli, bylo, že jejich partner je buď některý z jejich spolužáků, nebo zcela cizí dítě. Podle toho, jak rozdělily žetony mezi sebe a partnera, výzkumníci odhalili jejich sociální preference. A aby děti byly skutečně motivované, za každý žeton, který jim nakonec zbyl, dostávaly v jakémsi „obchůdku“ sladkost nebo hračku.

Výsledkem bylo rozdělení dětí zasažených válkou do zmíněných typů sociálních prevencí, jimiž byly: averze k nerovnosti, sobecké děti, altruistické nebo škodolibé děti. A co z toho vyplynulo? Čím víc bylo dítě zasažené válkou, tím víc bylo ochotné dělit se s partnerem, jehož zná. Pokud se ovšem mělo dělit s někým cizím, bylo sobecké a víc žetonů dalo sobě. Při měření závisti výzkumníci zjistili, že čím víc byly děti zasažené válkou, tím víc jim vadilo, že by jejich spolužák měl dostat víc než ony.

Ale protože se tento experiment uskutečnil jen mezi dětmi a nebylo zřejmé, zda se výsledky dají zobecnit, vydali se Michal Bauer s Julií Chytilovou do Sierry Leone, kterou mezi lety 1991 a 2002 ničila krvavá občanská válka. Tam vybrali vzorek 587 dospělých z dvaceti vesnic, z nichž část válku prožila ještě jako teenageři nebo děti. A experiment ve velmi podobné verzi zopakovali, akorát lidé za každý zbylý žeton dostali určitou finanční částku. A výsledek? Téměř totožný jako v Gruzii.

Ocenění jsem nečekal, přiznává Václav

Po zhruba hodině velmi poutavého výkladu doplněného prezentací sklidili oba výzkumníci potlesk od sálu z poloviny zaplněného studenty. Poté přišlo na řadu samotné udílení cen. Matěji Bajgarovi, který vystudoval bakalářský program na IES a magisterský posléze na univerzitě v Oxfordu, ocenění předala ředitelka komunikace firmy RENOMIA Larisa Francírková, která se ujala i úvodního slova, v němž společnost představila a prozradila i, že na FSV vystudovala politologii.

Václav Korbel (foto: Jana Maxová)

Druhým oceněným byl Václav Korbel, jemuž cenu předal ředitel institutu Gregor. A Václav posléze pro Sociál přiznal, že o podobném úspěchu jeho práce nazvané „Vliv struktury sourozenců na dětskou práci a školní docházku“ se mu ani nesnilo. „Je to pro mě velká čest a ocenění mé práce, že jsem jen nedokončil bakalářské studium a nedostal známku, ale že se práce líbila i jinak,“ svěřil se a dodal, že práce nebyl příliš těžká, ale v průběhu jejího zpracování přirozeně vypluly na povrch problémy, které nečekal, ale s nimiž se potýká každý student při psaní bakalářské práce. Jeho pedagogové ji každopádně ohodnotili známkou 1, takže Václav je nyní spokojen dvojnásobně.