Sociál

Rasmussen: Válka proti drogám se nevyplácí

Postihy za pouhé držení drog, tvoří v Americe většinu drogových deliktů. Takové tresty přitom snižují produktivitu jednotlivce i společnosti a nikdy se nemůžou vyplatit. Přednáška děkana FSV Floridské státní university Davida W. Rasmussena byla mix pro všechny fakultní instituty. Přesto se odehrála na půdě 1. lékařské fakulty.

Represivní složky, které se zaměřují na drogy, nestíhají potlačovat ostatní druhy kriminality, říkají Rassmusenovy studie, které s Brucem Bensonem publikoval v devadesátých letech, a za které byl americkými médii hodně kritizován. Rasmussen se objevil i v českých médiích. V Událostech, komentářích mu v pondělí večer moderátor položil překvapivou otázku: „Jste proti demokracii?“ Z Rasmussenových prací totiž vyplývá, že současný americký systém, na první pohled demokratický ideál, je na válce proti drogám ekonomicky závislý.

Evropa je laboratoř

To je také důvod, proč se rád přijede podělit o své argumenty do Evropy, která je otevřená změnám. Evropské státy dokonce nazývá laboratořemi demokracie. S Evropou je tu ještě jedna paralela. Rasmussen rád používá příměr, že válka proti drogám může skončit tak rychle, jako padnul sovětský svaz.

Rasmussenovi vadí především ohromné náklady, které represe uvaluje na společnost. Nejde jen o to, že policie a vězení jsou drahé. Postihy za pouhé držení drog, které tvoří v Americe většinu drogových deliktů, snižují produktivitu jednotlivce i společnosti. Ve své přednášce však ukázal, že i kdyby válka proti drogám nestála ani korunu, přesto se nám nevyplatí.

Jenom tři grafy

Návštěvníky přednášky překvapil především tím, že nemá tak jednoznačný postoj k drogové politice, jako samotní politici, kteří o problému mnoho nevědí. „Nemohu vám dát jednoduchou odpověď. Můj úkol je stanovit faktory, na základě kterých mohu hodnotit úspěšnost drogové politiky. Patří mězi ně snížená nabídka, snížená poptávka a snížená kriminalita. Každá změna drogové politiky se pak dá popsat podle toho, jestli ukazatele zlepšila nebo zhoršila. Pokud se malými krůčky dostaneme až k legalizaci, nemám s tím problém, pokud ale budou kroky směrem k ní situaci zhoršovat, musíme je zastavit a vydat se jiným směrem,“ vysvětloval Rasmussen návštěvníkům z různých oborů.

Zatímco v zahraničí se drogová problematika studuje především v rámci ekonomických a kriminologických oborů, u nás se jí věnuje pouze fakulta lékařská. Přednáška proto proběhla v posluchárně psychiatrické kliniky a na tabuli se objevily za celou dobu pouhé tři křivky, což je na ekonoma celkem slušný výkon.

Lidi si jenom chtějí měnit vědomí

Dotazy, které přišly po přednášce, se tedy nestáčely k problematickým číslům nebo grafům. Návštěvníky spíš zajímal názor na dílo slavného propagátora LSD Timothy Learyho. V té souvilosti musel Rasmussen přiznat, že ačkoli drogovou politiku kritizuje, je rozhodně dalek toho, aby vyzýval ke konzumaci psychotropních látek. Přesto si myslí, že podstata poptávky po drogách je v tom, že lidé mají potřebu vyhledávat změněné stavy vědomí, a látka, kterou k tomu zvolí, se mění podle její aktulání dostupnosti.

Vendula Běláčková (IKSŽ)