Politické studentské organizace

Na rozdíl od dob, kdy si KSČ důsledně vychovávala budoucí generace a členství v pionýru a SSM bylo v podstatě povinné, vstupují dnes mladí lidé do politických organizací i stran dobrovolně. Po roce 1989 si mládežnické organizace „zřídily“ postupně všechny velké strany, resp. v kooperaci s nimi vznikla občanská sdružení, která se podle svých stanov orientují zejména na osobnostní růst svých členů a šíření buď pravicových, středových nebo levicových hodnot.

Podle českých zákonů musí být občanská sdružení nepolitická, a proto se zejména KSM (Komunistický svaz mládeže) potýká s hrozbou svého zrušení kvůli politickým deklaracím ve svém programu. O poznání umírněnější jsou další spolky – MK (Mladí konzervativci), MSD (Mladí sociální demokraté) a MKD (Mladí křesťanští demokraté). Zmínění MK vybočují především tím, že se ve svých počátcích hlásili obecně k pravici, postupem času ale došlo k přeorientování na spolupráci pouze s ODS. Naopak MKD jakožto občanské sdružení se zrodili z Junior klubu KDU-ČSL, který byl do té doby složkou strany. Na evropské úrovni jsou jednotlivá česká sdružení vázána spoluprací s nadnárodními mládežnickými politickými organizacemi (např. DEMYC). To jejich členům umožňuje účast na mezinárodních fórech nebo i zastávání vrcholných postů na celoevropské úrovni. Samozřejmě i menší české politické strany mají jakési mládežnické odnože, ovšem na rozdíl od zmíněných největších tyto mají jen desítky členů, většinou slaběji organizovaných. Pro všechny sdružení tohoto typu však platí společné rysy – především věková hranice pro členství (od 15 až do 35 let). Mezi členy převládají vysokoškoláci, ale studium není nutnou podmínkou (naproti tomu například v Itálii je členství limitováno právě studiem). Fungování organizací se podobá fungování politických stran. Vícestupňová struktura odpovídá územnímu členění (např. podle krajů). Na jednotlivých úrovních jsou na schůzích voleni funkcionáři až po předsednictva a výkonné výbory na celorepublikové úrovni. Bylo by ale mylné domnívat se, že hlavní činností je právě schůzování. Mladí lidé v těchto organizacích, bez ohledu na to, zda jsou či nejsou zároveň členy politické strany, touží mnohem více po rozšiřování vlastních obzorů, znalostí, zkušeností i zábavě. „Řekl bych, že oproti straně jsme mnohem flexibilnější a také otevřenější novým názorům. Obojí je dáno účastí mladých lidí,“ popisuje rozdíly tajemník MKD Aleš Jirsa, který je zároveň členem KDU-ČSL. Z členských příspěvků a sponzorských darů mohou sdružení svým členům financovat i kulturní či sportovní akce, odborné konference apod. Spolupráce s politickými stranami pak ulehčuje možnost setkání s vrcholnými politiky i dalšími významnými osobnostmi. „Členům jde určitě o jakousi názorovou hladinu, ale i alternativu v mezilidských vztazích. Na akcích se mohou seberealizovat, rodí se kamarádství a někdy i láska,“ komentuje motivy mladých „politiků“ Zdeněk Štefek z KSM. Spolupráce jednotlivých organizací je kupodivu lepší, než spolupráce politických stran. Odstrkován, jde-li to tak charakterizovat, je pouze KSM. Nedávno všechny velké české spolky (výjimečně včetně KSM) plánovaly parlamentní simulaci. Při akci takto rozsáhlé se projevily komunikační nedostatky a záměr byl nakonec stornován. Už za dva týdny se ale například utkají týmy MK a MSD v paintballu. Výjimkou není ani vzájemné zvaní na odborné konference mezi MKD a MK atd. Samostatnou otázkou je politická angažovanost členů těchto mládežnických organizací. Svoje první zkušenosti v nich sbírali i Standa Gross (bývalý premiér), Jirka Pospíšil (stínový ministr spravedlnosti) a řada dalších. Funkcionáři mládežnických organizací jsou často zároveň zvolenými zástupci v komunální politice, ale drtivá většina členů se chce jen „bavit“ a politické ambice nemá. Přestože si politické strany spoluprací s mládežnickými organizacemi zajišťují budoucnost a vychovávají nové lídry, jsou si vědomy konkurence ze strany mladých lidí, kteří „starou gardu“ převyšují jak v úrovni vzdělání, tak nezatížeností minulostí, progresivnějšími názory atd. Ne ve všech regionech je tedy spolupráce politických stran a jejich mládežnických odnoží vřelá. Ani vztahy v samotných sdruženích nejsou vždy ideální, protože i v nich se zápasí (nejednou pomocí intrik) o vrcholné pozice, ačkoli jsou neplacené a okruh z nich plynoucích výhod omezený. V souvislosti s FSV stojí jistě za zmínku, že zde mají pomyslnou základnu MK. Mnoho členů MK zde studuje a Petr Sokol, předseda MK, dokonce na FSV vyučuje. Přednášky zde čas od času pořádá také středočeský klub MK. O tom, zda se po chodbách FSV pohybují i významní členové dalších spolků, se nám bohužel od jejich vedení nepodařilo získat informace.

1 268 ×




Sdílej článek


Hodnocení

špatnýpodprůměrnýprůměrnýdobrývýborný (zatím žádné hodnocení)
Loading...

Související články:

Komentáře nejsou povoleny.