Sociál

Ekonomie v Čechách jako nadvěda?

Na stránkách časopisu Sociál už delší dobu probíhá debata o návrhu prof. Mejstříka přejmenovat FSV na Fakultu ekonomických a sociálních věd (nebo studií). V anketě v minulém Sociálu se Jan Ámos Víšek a Jan Jirák vyslovili spíše pro variantu Fakulta sociálních věd a ekonomie.

Jde tedy o zviditelnění ekonomie jako jednoho z oborů FSV a zároveň o pořadí slova „ekonomie“ v názvu fakulty. Nezúčastněnému pozorovateli maně vytane na mysli vzpomínka na zcela vážně míněnou „pomlčkovou válku“ mezi Čechy a Slováky, kteří se v roce 1990 přeli o název státu (a šlo jim spíše o spojovník).

Proč má být upřednostněna zrovna ekonomie? Podle senátora Tomáše Hozíka proto, že „na IES, a tedy Univerzitě Karlově se pěstuje ekonomie špičková, jedna z nejlepších, snad dokonce nejlepší v republice.“ Hozík opírá tento svůj soud o „pravidelné žebříčky vysokých škol“.

Podle mého názoru tato měření (například ono poslední, publikované v Hospodářských novinách) zatím spíše hledají takovou metodu výzkumu, která by byla adekvátní pro český kontext. V žebříčku světových univerzit (Shanghai Jiao Tong University) za rok 2007 obsadila Karlova Univerzita 203.-304. místo (81.-123. v Evropě). V tomto světle je třeba vidět Mejstříkovu poznámku o tom, že „přes dobré postavení v Česku patří [IES] k evropskému průměru.“

Mnozí studenti ekonomie jsou však přesvědčeni o něčem jiném. Kromě toho, že hájí barvy své školy a přezíravě se vyjadřují o studentech VŠE, je mladým ekonomům společný názor o nadřazenosti ekonomie nad jinými vědami.

Nová víra

Teprve v meziválečném období začala široká veřejnost objevovat podstatnost ekonomie pro každodenní život. Populární literatura tehdy přicházela s obrazy bezcharakterních magnátů, kteří skrytě tahají za nitky chodu světa. Politika a ideologie však udržely svou moc nad ekonomií až do pádu sovětského režimu. Francis Fukuyama v té době publikoval vlivnou knihu The End of History and the Last Man, ve které vyhlásil konec dějin a vítězství ekonomického liberalismu nad ideologiemi minulosti.

Za komunismu mohl být člověk služebníkem režimu, nebo jeho odpůrcem – rámec byl jasně stanoven. Po „sametové revoluci“ se viditelný nepřítel ztratil. Lidská potřeba řádu světa je však zřejmě trvalá, a tak se elity nové republiky pokusily nahradit postmodernistickou relativizaci všech hodnot novou vírou – ve všemocnou ekonomii.

Ekonomie je sociální vědou

Přes svou nespornou důležitost pro růst společenského blahobytu však ekonomie není univerzálním modelem k pochopení světa a není ani exaktní vědou.

To je ovšem zřejmé i vzdělaným ekonomům. Například P.A. Samuelson a W.D. Nordhaus ve své Ekonomii píšou: „Ekonomické zákony platí pouze v průměru, nikoli jako přesné vztahy.“ Podle autorů též „fakta sama neumějí mluvit“ a musí být doplněna analýzou, tedy vyvozením určitých typů ekonomického chování.

Ani tato analýza není přísně objektivní, „nevinná“, ale zrcadlí svého původce: „Konec konců způsob, jakým vnímáme pozorovaná fakta, závisí na teoretických brýlích, které nosíme.“

A nakonec - ekonomie nedokáže předpovídat budoucí vývoj: „Zákruty a zvraty ekonomické historie slouží jako upřímné varování: Žádný teoretik nedokáže předpovědět budoucí výsledek spletitých ekonomických, společenských a politických faktorů.“

Poslední vývoj ekonomie směřující k matematizaci není v sociálních a humanitních vědách ojedinělý (tato tendence k „exaktizaci“ zasahuje například také sociologii či lingvistiku). Na konci tohoto procesu nestojí „vědečtější“ a „exaktnější“ ekonomie, ale ekonomie obohacená o nové metody.

Zájemce o studium ekonomie si určitě prostuduje všechny dostupné materiály o nabídce českého vysokého školství a odpovědně se rozhodne. Jistě je natolik schopný, aby si IES vyhledal i pod stávajícím názvem fakulty. Jiný název rovněž nezvedne kvalitu práce, kterou produkuje IES: ta závisí na výkonnosti každého jejího studenta i zaměstnance.

Autor: Lukáš Borovička, student bohemistiky a historie na FF UK , zástupce šéfredaktorky časopisu FFakt