Sociál

Bělorusové mohou dokončit studium na UK

Politicko-studijní azyl nabízí Univerzita Karlova běloruským studentům, kteří byli nebo budou vyloučeni ze studia kvůli účasti na prodemokratických demonstracích. Kromě dokončení studia v Praze nabízí univerzita i „finanční, materiální a politickou podporu v úsilí studentů za demokratizaci Běloruska“.

Výzvu iniciovali členové univerzitního senátu a poté se k ní připojil i rektor Václav Hampl. Univerzita také dopisem protestovala u běloruského velvyslanectví za propuštění politických vězňů.

K dopisům, které byly kromě jiného zaslány i vůdci opozice Aleksandru Milinkevičovi, se oficiálně připojily také senáty Fakulty tělesné výchovy a sportu a Husitské teologické fakulty. Senát FSV se bude záležitostí zabývat 11. dubna.

Solidarita v akademickém světe není žádnou novinkou. „Už během druhé studené války umožnily britské vysoké školy dostudovat našim českým studentům,“ říká tiskový mluvčí univerzity Václav Hájek. Stejně tak UK na podzim pozvala studenty univerzity z New Orleans, kteří byli postiženi záplavami po hurikánu Katrina.

Pozvaní Bělorusové by v Praze nebyli sami. Již dnes na celé univerzitě studuje podle informací studijního oddělení rektorátu 56 občanů Běloruska. Nejvíce – třináct - jich je na FHS, na FSV jich je o jednoho méně. Devět jich studuje filozofické fakultě a pět na právech.

Alexej: O politice bohužel mluvíme jen doma

Jedním z 56 běloruských studentů na Univerzitě Karlově je Alexej Orgiš (24), který na FSV studuje politologii a mezinárodní vztahy.

Kolik Bělorusů může výzvy naší univerzity využít?
Nevím, ale určitě jich budou stovky. Ale nebojte se, ostatní státy Visegradské skupiny také slíbily přijmout běloruské studenty. Brzy se ukáže, kolik jich bude.

Jsou běloruští studenti v Praze nějak organizováni? Angažují se v probíhajícím boji opozice za nové volby?
Bohužel hodně Bělorusů je apolitických nebo mluví o politice jenom doma. Studenti nejsou výjimkou. Nicméně jsme se před prezidentskými volbami spojili a zorganizovali na Václaváku protest proti nefér volbám. Kromě toho já osobně a několik dalších studentů jsme provedli tzv. exitpoll vedle Běloruského velvyslanectví v Praze, při kterém jsme zjistili obrovské falšování oficiálních výsledků.

Také jsem se třeba zúčastnil parlamentního shromáždění Rady Evropy v českém senátu. Někteří mí známí působí v organizacích jako např. Amnesty International, Organizace pro mezinárodní otázky atd. Taky tu působí Výbor běloruských studentů v ČR, ale není moc organizovaný. Chybí mu zatím registrace.

Jak vám mohou pomoci čeští studenti?
Můžou pomoci v mnoha věcech, od tisku či kopírování materiálů až po pořádání nějakého setkání či semináře.

Budoucnost Běloruska je dost nejistá. Jak ji vidíš ty?
Podle mně jediná možnost, aby se něco změnilo, nastane, když se Lukašenkovi a jeho družině nepodaří vyjednat levný plyn s Gazpromem. Nedávno totiž mluvčí tohoto ruského státního monopolu prohlásil, že přestane dodávat plyn do Běloruska podle domácího tarifu. Prý zvýší cenu na evropskou úroveň, což je pětkrát víc než dosud. Běloruská ekonomika ale závisí na ruském plynu tolik, že jeho větší zdražení by pro ni mělo tragické následky.

Je však třeba si uvědomit, že běloruská společnost většinou na velké změny prostě není připravena. Obyčejným lidem jde jen o materiální hodnoty. Bijí se jen za chleba, podobně jako to bylo na začátku devadesátých let, kdy se po zdražení konaly v Minsku statisícové demonstrace. Jinými slovy opozice, která stále volá po svobodě a demokratizaci, zatím nemá šanci. Musí začít něco dělat pro modernizaci této společnosti.

Napadá mě ještě jedna možnost – všichni přední představitelé opozice budou zanedlouho zatčeni. EU a USA s tím nic nenadělají a Rusové řeknou, že nikdo nemůže strkat nos do záležitostí svrchovaného státu. Potom může nastat zmiňovaná krize a možná že i odchod dnešní vlády. Je ale otázkou, co nebo kdo bude po Lukašenkovi. Ať to dopadne jakkoli, nebude to krátkodobý proces.

kontakt na běloruské studenty: [email protected]