Na IMS se znalost jazyků vyplatí
Na rozdíl od ostatních oborů není u Mezinárodních teritoriálních studií jasné, co má z absolventů nakonec být. Zatímco politolog, sociolog nebo novinář jsou poměrně jasně vymezená zaměstnání, titul „teritorialista“ pod jménem odborníka z IMS v televizi neuvidíte. I kvůli této nejistotě pracují studenti IMS možná více než ostatní.
Přestože v posledních letech došlo k značnému nárůstu studijních povinností během bakalářského studia, odhadem polovina studentů posledního ročníku alespoň jednou za měsíc pracuje. U studentů, kteří se ve škole teprve rozkoukávají je tomu ale jinak: „U mě v ročníku nemá stálou práci skoro nikdo“, říká prvačka Adélka. Ve druhém ročníku nastupuje hrozba souborných zkoušek z dějin teritorií, poslední rok bakaláře zase tráví velká část studentů IMS studiem v zahraničí s Erasmem nebo jiným programem. Přesto dovedou mnozí studenti skloubit studium s prací na částečný úvazek.
Učit se, učit se, učit se! Jazyky.
Typickou brigádou pro studenty, kteří ještě nemají jasno v tom, co budou vlastně dělat, je ale výuka jazyků, které ostatně musí pro přijetí na IMS i tak ovládat. Poté se pouštějí do práce pro nadnárodní firmy, média, státní instituce nebo agentury zprostředkující čerpání evropských fondů. Pro jednu z nich pracovala i Kristína, studentka třetího ročníku, která je v současné době na Erasmu v Rakousku. „Ráda bych v té práci, až se vrátím, pokračovala. Schůzky s klienty jsem si zařizovala sama, takže jsem se mohla zařídit tak, aby práce neohrožovala moje studium. Navíc jsem měla možnost pomoci několika velmi zajímavým projektům“. Zároveň ale nepřestala s výukou angličtiny: „Učení, zvlášť pro firmy nebo soukromé klienty, má velmi dobrý poměr času stráveného prací a vydělaných peněz.“ Peníze byly hlavní motivací i pro další třeťačku, Lucii, která dělala asistentku v jedné advokátní kanceláři. „Postupně mi přidávali čím dál víc práce bez ohledu na to, že jsem měla zrovna hodně náročné zkouškové období. Až se vrátím ze zahraničí, už tam nenastoupím.“
Ekonomie na Francouzské ambasádě i reportáž v Kosovu
Nejblíže samotnému předmětu studia na IMS je asi práce v mezinárodních vztazích nebo v zahraničním zpravodajství. „Pracuji na Ekonomické misi Francouzské ambasády a musím přiznat, že jsem se tam upsala hlavně proto, abych mohla o prázdninách někde trochu cestovat. Ale práce je to zajímavá a dobrá do životopisu, pracuje tam hodně mladých lidí a je tam vcelku dobrá atmosféra. Aktuálně připravuji například konferenci o dopravě, která zahájí francouzsko-český ekonomický rok. Zároveň si v práci rozšiřuji znalosti z ekonomie, které jsou podle mě pro studenty IMS nezbytné“, říká další třeťačka Lucie. V zahraničním zpravodajství zase pracuje další třeťák, Filip, který píše články pro webový server jednoho zpravodajského týdeníku. „Když mi někdo článek pochválí, nebo vidím, že ho četlo hodně lidí, tak mám pocit dobře vykonané práce. Navíc můžu cestovat, když to jde, a dostat se k zajímavým věcem a lidem. V tomto ohledu byla asi největší zkušeností reportážní cesta do Kosova letos v únoru po vyhlášení nezávislosti.“
Bakaláři na IMS jsou si dobře vědomi, že znalost jazyků a vysokoškolský titul jim vysněnou práci nezajistí, snaží se proto získat do životopisu další položky, jako je praxe či studium v zahraničí, nejlépe obojí. Zorganizovat si studijní roky je tak pro teritorialisty docela výzva.
Foto: Wikipedia