Sociál

Zastydlá puberťačka, nebo vyspělá dvacetiletá slečna?

V jakém stavu je česká demokracie 19 let po převratu? A jak by ji studenti chtěli ještě měnit? Nebo je současnost tak skvělá, že už není co zlepšovat a studenti by měli výročí 17. listopadu jen oslavovat? Tyto a podobné otázky kroužili na schůzce pro zájemce o zapojení se do pražského koordinačního týmu pro přípravu akcí k 17. listopadu.

V minulosti měli akce k listopadovému výročí mnohdy značně odlišný podtext. V roce 2005, v době začínající předvolební politické kampaně, byl jedním z organizátorů hlavní akce student filozofické fakulty Jakub Jareš. Zhruba dva tisíce lidí, převážně studentů, tehdy se zapálenými svíčkami v rukou udělalo živý řetěz před sídlem KSČM a vyjádřilo nesouhlas s fungováním této strany. Minulý rok byl největší akcí k výročí 17. 11. pochod z Václavského náměstí, kterého se zúčastnilo na tři tisíce lidí. Ve spolupráci s organizací NE základnám ho organizovala studentská Iniciativa, kterou koordinovali studenti UK Jana Glivická a Lukáš Kantor. Hlavním mottem akce byl požadavek na zavedení všeobecného referenda a podpory přímé demokracie v ČR.

Jiná zábava než Pink Floydi

Schůze studentských dobrovolníků plánujících akce pro tento a příští rok se konala 17. dubna večer v hlavní budově Filosofické fakulty UK na Palachově náměstí a navštívilo ji celkem 25 lidí. Na úvod vystoupili Jan Kolman a Jiří Boudal (místopředseda Studentské rady FF). Výročí 17. listopadu chápou jako klíčový předěl, ale snažili se položit otázku, jestli studentům i po těch 20 letech stále něco nechybí. V den dvacátého výročí začátku změn režimu se má v Praze uskutečnit obrovský koncert skupiny Pink Floyd. Pro ty, kteří si ale od tohoto významného data slibují něco víc, se snaží přípravný výbor připravit i zábavu jiného typu.

Jednorázová demonstrace podle členů výboru rychle vyšumí, takže by chtěli uspořádat sérii navazujících kulturních a vzdělávacích projektů. K letošnímu 19. výročí chystají skromnější akce se zaměřením spíše na akademickou obec. Příští rok pak bude připraven program s co nejširším záběrem k oslavám dvacetiletého jubilea. Aktivity studentů k listopadovým výročím by mohla zastřešovat nově vznikající Studentská unie UK.

Po obecném začátku představili svoje návrhy prozatímní koordinátoři dílčích aktivit. Lukáš Toth představil ideu filmového festivalu s pracovním názvem „Doba železná a kožená“. Festival by probíhal v obou letech, tento rok zejména na pražských vysokých školách, příští rok i pro veřejnost a pro střední školy. Po vlastním filmu by vždy měla následovat diskuse. Při zajišťování náročné realizace vlastního filmového festivalu se počítá s využitím už existujících vysokoškolských filmových klubů.

Tereza Selmbacherová načrtla představu a pořádání doprovodných výstav a happeningů. Ty by v ideálním případě měly probíhat od listopadu 2008 až do listopadu 2009. Možné je jednak zapojení už existujících výstav a akcí, jednak i pořádání vlastních. Ty by se měli realizovat ve spolupráci s Vysokou školou umělecko-průmyslovou.

Jakub Bachtík (bývalý předseda Studentské rady FF) poté představil nejzajímavější, ale i nejproblematičtější část celé iniciativy, projekt politický požadavků shrnutý do tzv. „ultimáta“. Cílem představovatelů návrhu bylo najít celospolečenský problém průchodný pro drtivou většinu studentů. Mottem celé akce má být požadavek na politickou garnituru, aby studentům a vůbec všem občanům udělali alespoň pro jednou radost a dali jim k výročí 17. listopadu dárek v podobě zlepšení některých zákonů. Bachtík jako možnosti představil např. požadavek na změnu způsobu obsazování mediálních rad, nebo zákon upravující lobbying v parlamentu. Kolem tohoto bodu se ale v druhé části strhly největší diskuse.

Po Bachtíkovi vystoupil Jan Skalík z Brna a představil možnosti koordinace pražských a brněnských akcí. Studenti v Brně plánují více aktivit a některé by měly být propojené s těmi pražskými. Vedle tradičního Brněnského lampiónového průvodu studentů (majícího v Brně dlouhou tradici), plánují kampaň na podporu studentů v totalitních režimech (Bělorusko), filmový festival, sérii výstav a diskuse nad konfrontačními tématy.

Slavit nebo apelovat? Obojí!

Po představení projektů následovala malá pauza a schůze pokračovala otevřenou diskusí. Přítomným se nápady zamlouvaly, pouze byl vznesen dotaz na financování celého projektu. To si organizátoři představují skrze univerzitní fondy (UK má studentské aktivity vyčleněny nemalé peníze, které prakticky nikdo nečerpá) v doprovodu s financováním ze soukromých zdrojů. Nejvíce kontroverze vzbudil návrh na tzv. ultimátum. Pro některé zúčastněné představuje 17. listopad především příležitost k oslavě a neměli pocit, že je v současném systému něco špatně, něco proti čemu by se studenti měli dnes vymezovat. Jiní naopak argumentovali, že výročí 17. 11. je neodmyslitelně spjato s aktivní rolí studentů vystupujících pro zlepšení politického a společenského klimatu a tento odkaz by měl být připomínán i dnes.

Martin Benda z FF jednak upozornil na nutnost dobré mediální propagace veškerých akcí a poté vyjádřil názor, že výzva ke změně přístupu by neměla směřovat k politikům, ale spíše k veřejnosti, která se o společenské dění málo zajímá (v této souvislosti zazněla i výsledná volební účast do akademického senátu FF, která činí ostudných 8,3 %). Anna Tučková, studentka FF a FSV, naproti tomu argumentovala, že poselství k veřejnosti je už v celém projektu obsaženo, a to právě ve formě veřejných diskusí, výstav a filmového festivalu, ale apel směrem nahoru k politické reprezentaci by měl být rovněž přítomný. Nejvíce proti formulaci politických požadavků na současnou garnituru byl student Jirka z CEVRO Institutu (VŠ založená organizací Cevro přidruženou k ODS). Většina přítomných se ale vyjadřovala spíše pro formulaci „ultimáta“ ke zlepšení fungování české demokracie.

Diskuse nakonec dospěla k praktickým otázkám zapojení jednotlivých nových dobrovolníků. Někteří považovali za nutné nejprve vyjasnit otázku politických požadavků, pro některé by jejich formulace představovala problém k zapojení, jiné by zase právě tato část přiměla se na projektu podílet. Přihlásil se i zájemce o zorganizování hudebního festivalu. Organizátory ale hlavně pozitivně překvapila účast několika studentů z mimopražských VŠ, kteří se nabídli koordinovat akce na jejich školách. Už letošní ročník tak dostal šanci být skutečně celorepublikový. I přes zapojení nových dobrovolníků bude ale organizace akcí takového rozsahu velkou výzvou. Výbor proto stále hledá další spolupracovníky.

„Jaké mám z téhle schůze postřehy? No je to super, že se tady sešlo tolik lidí, i když diskuse vypadala chvíli ostře. Každý má ale právo se k našemu projektu vyjádřit, upravovat ho a měnit. To je i vstupní branou pro studenty, kteří zatím stojí mimo projekt. Každý si může říct, tohle se mi nelíbí, mělo by se to změnit. A pomůže nám to udělat tak a tak. Právě takové lidi tahle naše listopadová iniciativa potřebuje,“ řekl pro časopis Sociál Jiří Pilip, člen studentské rady FF. Máte-li i vy zájem podílet se tvorbě programu k výročí dní, kdy studenti psali dějiny, ozvěte se na e-mail: [email protected]!