Sociál

Zájem studentů o Erasma neroste, nabídka ano

Studijní či pracovní pobyt v zahraničí je v poslední době považován za součást vzdělání, za téměř nutnou položku v životopise zájemce o lepší pracovní pozice. Šance takovou zkušenost získat je přitom pro studenta VŠ mimořádně vysoká. Nejjednodušší cestou pro první „výjezd“ je program Erasmus/Socrates, přestože výše stipendií se oproti dřívějším letům snížila, což může studentům trochu znepříjemnit situaci.

Díky ustálené byrokratické proceduře ale studenti nemusejí improvizovat, samostatně si dopisovat s vybranou univerzitou, obíhat profesory s žádostí o doporučení ani přeposílat ukázky dosud vytvořených prací.

Především ale není nutné si shánět sponzory nebo žádat o účelové stipendium. Navíc jednotlivé instituty mají vlastní koordinátory programu, čímž se Erasmus maximálně přibližuje studentům. Podle koordinátorů je zájem o studium v zahraničí v posledních letech relativně stabilní, oproti tomu počet univerzit, na které je možné vyjet, roste. Počet míst na zahraničních univerzitách nabízených v rámci programu je relativně vysoký.

Na IMS bylo letos nabízeno 59 míst, na něž bylo nominováno 51 studentů, na IPS 44 míst, IKSŽ nabídla svým studentům 30 volných míst. Přímo přes Oddělení zahraničních styků (OZS) mohlo vyjet 45 lidí. Na ISS bylo letos k dispozici 24 míst, na IES 50 míst, ucházelo se však o ně pouze 16, resp. 48 studentů.Zbývající místa jsou zaplňována prostřednictvím dovýběru nebo studenty z jiných institutů, případně při druhém, podzimním, kole. Z výše uvedených čísel lze vyvodit, že studenti FSV mají relativně slušnou šanci na nominaci, samozřejmě pokud splňují předepsaná kritéria. Srovnáme-li to s mýty o situaci na jiných vysokých školách, např. na VŠE, mohou být studenti FSV spokojení.

Podle slov Miroslava Bartáka (ISS) je zájem stabilní, co se týká skandinávských zemí a Francie, resp. anglických univerzit a „exotických“ míst typu Lisabon na IES. Jan Jirák z IKSŽ si stěžuje na nezájem vyjíždějících studentů o frankofonní a germanofonní prostředí, jež jsou naopak atraktivní pro studenty IMS. Lucie Gladišová z IPS tento protikladný trend vysvětluje tím, že minulý rok byl o německy mluvící země mezi studenty malý zájem a bylo snadné být nominován, což vedlo v letošním roku nadměrnému zájmu politilogů o tyto země. Jan Látal z OZS mezi zeměmi, o který je tradičně malý zájem, zmínil například Polsko a Lotyšsko, zatímco studijní pobyty ve VB, Německu a Franciie jsou stabilně velice žádané.

Současně roste kvalita univerzit, se kterými se FSV povedlo navázat kontakty a zájem o studium ve Velké Británii. Ondřej Schneider dále jako současný trend programu zmínil zvyšující se počet bakalářů mezi zájemci o studium v zahraničí.

Podle vyjádření Miroslava Bartáka úspěšné realizaci programu napomáhá například i spolupráce mezi OZS a vedením kateder, dále je třeba podle slov Bartáka ve spojitosti s ISS zmínit „jméno paní Čabanové, která agendu vedla řadu let a vykonala v tomto směru obdivuhodný kus poctivé práce“. Díky spolupráci zástupců zahraničních univerzit a FSV UK, vnitřní koordinaci a především zájmu studentů lze očekávat rozvoj Erasmus/Socrates výměn i v budoucnu.