Sociál

Václav Klaus diskutoval se studenty o euroústavě

Plná aula Filozofické fakulty UK přivítala 20. dubna Václava Klause. Prezident přišel před studenty obhajovat své názory na evropskou ústavní smlouvu. Téměř dvouhodinové setkání moderoval Milan Znoj, ředitel Ústavu politologie FF UK.

Hned na začátku Klaus zdůraznil, že oproti svým dřívějším postojům již není proti Evropské unii jako celku, ale proti ústavě hodlá vystupovat i nadále. Zopakoval své argumenty, proč je podle něj dokument špatný a neměl by tedy být schválen.

Tvrzení, podle kterých bude EU s ústavou „demokratičtější a transparentnější“ rázně odmítl a označil je za „falešná“. Studenti neuspěli ani s odkazováním na postupující globalizaci světa a nutnost být protiváhou USA a číně. „Je to staré evropské levičácké klišé s mindrákem,“ usadil všechny přítomné prezident. Také některé provokativní výroky například o „soudruzích komisařích“ se u části publika setkaly se značnou nevolí a zejména ti v zadních řadách to dávali hlasitě najevo.

Václav Klaus obhajoval na FF své názory na Evropskou unii
foto: Martin Benda
fotografie z přednášky na FF UK

Studenti ale prezidentovi i několikrát mohutně zatleskali. „Prezident Klaus skutečně oslovit publikum umí, to vám na něm závidím,“ řekl po přednášce Piotr Manowiecki, polský student politologie (viz str. 14 tištěného čísla)

Klaus také kritizoval, že „i ty oblasti, v nichž státům zůstane právo veta, mohou být kdykoli převedeny pod většinové hlasování.“ Několik studentů se však začalo s prezidentem přít…

„Není to pravda, podle Ústavy musí se změnou hlasování souhlasit jak všichni šéfové států a vlád, tak národní parlamenty. A pokud se parlament vysloví proti, změna není možná,“ nesouhlasí právnička K. Šafaříková z Institutu evropské demokracie.

Zatímco Klaus diskutoval se studenty na Filozofické fakultě, v Bruselu se uskutečnila tisková konference, na níž byl právě český prezident kvůli svému postoji k ústavě kritizován. „Není to poprvé, co český prezident poskytuje obyvatelům své země zavádějící informace o Unii, obzvlášť co se týče evropské ústavy. Jsem přesvědčen, že se nechová v zájmu čR, ale naopak její zájmy poškozuje,“ prohlásil europoslanec Leinen.

Ani další Klause nešetřili. „Některá jeho varování před ústavou jsou velmi absurdní. Zdá se že až dnes, více než padesát let po římské smlouvě, objevil, že unijní zákony jsou nadřazené zákonům členských států. Absolutní základ evropské integrace vydává za nové a strašlivé nebezpečí,“ podivuje se místopředseda parlamentu Vidal-Quadras. „Je škoda, že jeden z nejpronikavějších myslitelů mezi liberálními politiky se vydal na cestu intelektuálního úpadku,“ doplňuje.

„Způsob, jakým na Klause oba europoslanci zaútočili, není nikterak diplomatický a nepřispívá k věcnému dialogu. Na druhou stranu jsou jejich prohlášení jen zrcadlovým odrazem nejrůznějších konfrontačních, až urážlivých prohlášení V. Klause na adresu Evropské unie,“ tvrdí politolog Jiří Pehe.

Klaus také studenty nabádal k tomu, aby uměli za slovy odhalit motivy. Proti „naší malé zemičce“, kde se téměř všichni znají navzájem, stojí v jeho podání „odpudivé zážitky z Evropského parlamentu, kde se v obrovské zasedací síni ztrácí i těch pár tváří, které člověk dovede identifikovat. Kde se procházejí soudruzi eurokomisaři. Kde řečník není vidět, jen zní jeho hlas, a po desetiminutovém hledání ho objevíte dvě řady za sebou. Kde mluvícího muže tlumočí žena, často přes dva další jazyky…“

Ke konci téměř dvouhodinové debaty však přitvrdili i studenti. Nejvíce se prezidenta dotkla otázka Matěje Stropnického, studenta žurnalistiky a teritoriálních studií FSV, který se podivoval nad tím, že Klausovi nevadí, že je pro své názory často řazen do skupiny politiků jako Le Pen či Haider. Na to prezident reagoval značně podrážděně: „Kolegové vám sice zatleskali, ale já se jim divím. Považuji to za laciné gesto a za pokus o pobavení slečen.“ (viz Glosa na str. 13 tištěného čísla).