Sociál

Pravda osvobozuje? Naposledy k prof. Janu Křenovi

Říjnové číslo časopisu Sociál přineslo článek pracovníků IMS FSV UK prof. Peška, doc. Vykoukala a dr. Kunštáta na podporu jejich kolegy prof. Jana Křena. Pro nedostatek místa zde chci reagovat jen na spor ohledně přístupu k svazkům StB.

Odkud možná vítr vane

Nedávno jsme si opět připomínali výročí 17. listopadu. I v této souvislosti mi přijde poněkud zvláštní, že zrovna disidenti-chartisté měli a mají problém se zveřejňováním agendy Státní bezpečnosti a že tak – paradoxně – příslovečné „vyrovnávání se s minulostí“ naráží i u nich (vzpomeňme jen Havlův rezervovaný a Dientsbierův vyloženě negativní postoj k lustracím), ale budiž.

Prof. Křen se nijak zvlášť netají tím, že je iniciátorem petice (se kterou tedy obešel své známé?) a že tak činí v reakci na publikování z materiálů, jež na něj StB vedla.

Osobní důvody nejspíš můžeme hledat i u jiných signatářů (M. Reiman, V. Kural). Většina z nich jsou bývalí komunisté, tzv. osmašedesátníci. Teoreticky by měl existovat svazek (záznam o něm) vedený na Václava Havla jako na kandidáta tajné spolupráce (Keane, 1999:332).

Jiří Dientsbier si zjevně protiřečí, když na jednu stranu prohlásí, že „klidně si každý může přečíst co chce i o takových věcech“ (Vaněk/Urbášek, 2005:40) a míní tím právě případné citlivé informace v osobních svazcích, jenž na něj StB vedla, a potom podepíše dopis požadující, aby tyto informace byly zpřístupňovány pouze se souhlasem dotyčné osoby. Jak to jde dohromady?!

Aby mi bylo zcela rozuměno: chápu samozřejmě obavu sledovaných osob, že někteří lidé ve svazcích mohou lovit „pikanterie“. Ale kolik je takovýchhle „badatelů“ a kvůli nim zamezíme přístup ke svazkům všem?! Doufám, že ne.

Tím spíš, že Křenovu snahu odmítla i disidentka Petruška Šustrová, které se přitom plošné zpřístupňování také týká. „Musím konstatovat, ač mě to příliš netěší, že se svými disidentskými kolegy naprosto nesouhlasím“, uvedla doslova (on-line BBC, 25.11.2005).

Můj hlas patří Žáčkovi

Dovolím si ještě upozornit, že existují i snahy opačné, které usilují o veřejné zpřístupnění všech svazků vzniklých činností bývalé StB. Takovou je text prohlášení „Máme právo znát svou minulost“ vydaný u příležitosti 15. výročí listopadové revoluce a vypracovaný Monikou M. Pajerovou, Svatoplukem Karáskem a především historikem a náměstkem ředitele ÚDV Pavlem Žáčkem. Hned v prvním bodě je požadováno „… aby byly konečně řádně zpřístupněny všechny archivy ministerstva vnitra, ministerstva obrany a tehdejší KSČ z doby nesvobody.“ Nezaslouží si naši podporu spíše toto?

Lukáš Kantor (IPS)
lukaskantor [zavináč] centrum.cz