Sociál

Pekelně andělská party

„Chcete lístky na Andělskou?“ ozývalo se v minulých týdnech napříč budovami FSV a plakáty snad na všech dveřích zvaly na největší fakultní událost zimního semestru – Andělskou párty.

Tento legendární zimní večírek pro celou fakultu letos zorganizovali studenti fakulty už počtvrté a zdá se, že akce má čím dál větší úspěch. Rock Café bylo totiž až po strop plné lidí a hlavně andělů. V obou patrech klubu a u všech barů se to hemžilo křídly všech podob a velikostí, občas se nad něčí hlavou zaskvěla svatozář.

Smyslem celé akce má být družení studentů a také nějaké to kulturní vyžití. Nebyla by to pravá párty bez hudby a o tu bylo patřičně postaráno. Line-up akce byl dodržen téměř do puntíku a první hudební počin tak začal včas, ve 20 hodin už bylo v klubu natřískáno a pod pódiem se tísnili nedočkaví fanoušci. Moderátor proto zahájení párty a uvítání studentů odbyl velmi stručně a pak už uvedl kontroverzní a všemi očekávanou LuŠtěLu. Dvě slečny zpěvačky, které se představily jako „ujetý týnejdžerky“ přišly na pódium stylově – jedna se zlatými křídly a svatozáří, druhá jako čertice s vidlemi. Sklidily neuvěřitelný aplaus. Vysokoškoláci, některými označováni jako elitní, trsali v diskotékovém rytmu a největší hitovku Patnáctiny pak už zpíval skoro celý sál. Ze záhadných příčin, možná mávnutím kouzelného proutku jedné ze zpěvaček, se fakultní párty rázem proměnila v diskotéku a vrátila se do „náctilet“ a doby Lunetiků. Nakonec si největší nadšenci vyjásali přídavek: Pe pe pe pe… Ti, kdo tam byli, ví, a možná ještě teď nemůžou vtíravou melodii s duchaplným textem vyhnat z hlavy. „To byla pecka!“, vykládal si pak nadšený a pobavený dav tlačící se ze sálu k záchodům nebo na bar.

Kdo ještě nebyl andělsky vyladěn, mohl si koupit za pár korun křídla a v avizovaném beauty koutku si je nazdobit. Půlka výtěžku z jejich prodeje poputuje na konto Unicef, protože „andělé přece mají pomáhat“ a nejkrásnější a nejoriginálnější křídla pak měla slíbené ceny od Bacardi, netopýřího sponzora akce. Nestihla jsem zaznamenat, jaká křídla byla vybrána jako ta nejlepší, malůvky na nich ale byly přerůzné. Netopýří křídla na zádech nikdo neměl, noční tvorové se však skrývali ve zvýhodněných drincích, které na baru obšťastňovaly žíznivé anděly i neanděly.

Po pauze vyplněné čekáním front, prodíráním se mezi lidmi, hledáním známých a hlavně hlasitým diskutováním nad všeličím následovalo vystoupení kapely Airfare. Jejich rock´n´roll pak roztančil i ty, co předtím jen rozpačitě postávali. V sále se to pomalu začínalo vařit a rej andělů se pak jakoby náhodou ocitl v pekle, jehož atmosféru podtrhoval kouř, červené reflektory a hudba probíjející zdmi i podlahou.

Poslední účinkující kapelou byli známí Toxique. Jejich vystoupení jako vždy nepostrádalo styl ani originalitu. Zpěvačka nás naučila, jak se dělá „move your body“, což nebylo v notně vydýchaném sále úplně snadné, ale nakonec se zadařilo a nebyl snad nikdo, kdo by se nevrtěl. Skončili těsně před půlnocí, mnozí tedy potom zamávali křídly a spěchali na poslední metro. Komu se ještě nechtělo spát, a takových byla asi po takové hudební smršti většina, mohl ještě tančit pod taktovkou DJů Planeta Nova.

Pro někoho noc teprve začínala, pro někoho končila, ale všichni odcházeli natěšení na další ročník fenomenální párty, protože „to bylo famózní“. Lístky na podobné, třeba i pekelné akce by se měly ve škole prodávat častěji.

Bohunka Petrášková