Sociál

Absolvent IMS: Jakub Szántó, editor Událostí ČT

„Editor v televizním zpravodajství zodpovídá hlavně za to, aby se neustále udržovala pozornost celého soukolí, aby to bylo aktuální, aby se pružně reagovalo na události, které se během dne dějí. Usměrňuje práci jednotlivých složek, má výhodu odstupu, taky trochu chladnější hlavu než redaktoři na místě,“ popisuje svoji pracovní náplň Jakub Szántó.

Absolvent IMS opustil na konci roku 2006 své dosavadní zaměstnání v televizi Nova a nastoupil na post editora hlavní zpravodajské relace ve veřejnoprávní televizi. Po boku dvou bývalých studentů žurnalistiky, Michala Kubala a Martina Řezníčka, teď utváří novou podobu Událostí a v poměrně mladém věku se ocitl na dosavadním profesním vrcholu. Má za sebou i nedávnou měsíční stáž v CNN. „Pro mě byla vždycky CNN určitým vzorem, na rozdíl od studentů žurnalistiky, kterým většinou imponuje britská BBC. Ale není to věc, která by nějak zásadně formovala mojí novinářskou kariéru. Je to spíš takový bonbónek.“

I když nyní nosí oblek zřejmě častěji než doposud, s dlouhými vlasy působí na první pohled jako bohémský umělec, ne jako seriozní televizní tvář. Tento dojem ale při osobním kontaktu brzy vyprchá. Je inteligentní, na všechny otázky odpovídá ochotně, pečlivě a profesionálně. Ani na okamžik nepochybujete, že by svojí práci bral na lehkou váhu, spíš naopak. „I když jsem nikdy moc nepřemýšlel o tom, že bych chtěl novinařinu dělat, jsem hrozně rád, že jsem tu možnost dostal. Tohle pole mi hodně vyhovuje, co do pracovního nasazení, možností poznávat nové věci, vzdělávat se, nějakým způsobem zdokonalovat svoje schopnosti, pořád je vypilovávat. Zároveň je to relativně volnomyšlenkářské pracovní prostředí,“ vysvětluje Szántó.

„Stáž v CNN pro mě byla spíš takový bonbónek,“ říká absolvent IMS Jakub Szántó.

„Když jsem se rozhodoval pro vysokou školu, měl jsem jen mlhavou představu o tom, že bych chtěl dělat v diplomacii. Zajímala mě historie, mezinárodní vztahy, ale klasické dějiny jsem studovat nechtěl. Obor, který nabízel IMS, byl v tu dobu relativně nový a kombinoval věci, které mě bavily,“ vzpomíná. Po absolvování bakalářského studia a prvním roce magisterského si podal přihlášku na Central European University v Budapešti, kde strávil rok, napsal diplomovou práci a získal titul MA. Ve studiu na FSV ale po návratu pokračoval, rigorózní práci na téma českého fašismu obhájil na katedře západoevropských studií v roce 2005.

Jakub Szántó je typickým příkladem novináře, který se k současné profesi dostal víceméně náhodou. O volném místě na Nově se v roce 1999 dozvěděl od kamaráda. Nakonec tam pracoval s ročním přerušením až do loňska. Zkušenost ho přesvědčila o tom, že se na IMS připravil pro práci v zahraničním zpravodajství nejspíš lépe než potenconálně na žurnalistice.

„Znalosti moderních dějin, politologie, geografie jsem získal přímo ve škole, nemusel jsem je dostudovávat někde mimo. Obě školy, které jsem dělal, pro mě znamenaly velký přínos a krok správným směrem,“ hodnotí Szántó. Z osobností, jež ho na fakultě při studiu ovlivnily, jmenuje Petra Luňáka, Jana Wannera, Jaroslava Hrbka a především Helenu Krejčovou, současnou vedoucí oddělení židovských studií Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR. „Mrzí mě, že se Jakub nevěnoval vědě, kde by byl se svým mozkovým a tvůrčím potenciálem určitě velmi úspěšným, ovšem ostatně podstatně méně placeným, vědcem,“ uvažuje Helena Krejčová.

Do České televize se dostal, jak sám říká, po téměř ročních „námluvách“ mezi ním a současným hlavním editorem Událostí Michalem Kubalem. „Řekněme po nějakých sedmi letech na Nově jsem začal cítit určitou potřebu změny. Jednak změny obecně, jednak Nova, při všem co k ní pozitivního cítím – protože většinu toho, co umím, mě naučila ona – má přece jenom určitý limit pro moji specializaci na zahraniční zpravodajství.“

Pokud mluví o úspěších v kariéře zpravodaje, zmiňuje cestu z roku 2002 na západní břeh Jordánu, kde v té době vrcholila bezpečnostní operace izraelské armády. Se svými kolegy byli vůbec prvním zahraničním televizním štábem, kterému se podařilo proniknout po třech týdnech těžkých bojů do Nábulusu, ohniska nejsilnějších střetů. Oblast Blízkého východu a problematika holocaustu jsou dlouhodobě v centru jeho zájmu.

Nejen na tato témata píše také už několik let články do časopisu Reflex. „Moje srdeční záležitost. Zaprvé mám Reflex strašně rád, protože je to velmi zvláštní kombinace společenského a odborného magazínu založená na velmi výrazných osobnostech. A taky mě psaní hrozně baví a vždycky bavilo, dává mi možnosti k prohlubování znalostí, které se mi dál hodí do vlastní práce. Zároveň to beru i jako odreagování od každodenní televizní řezničiny.“

narozen 11. 3. 1977 v Praze
1996–2005 IMS FSV UK
1992–1996 Gymnázium Jana Keplera v Praze
2000–2001 Central European University v Budapešti
1999–2006 práce v TV NOVA, pozice redaktora zahraniční redakce, editora Televizních novin a nakonec vedoucího zahraniční redakce
od 2006 Česká televize, editor Událostí
pravidelně přispívá do týdeníku Reflex
ve volné čase boxuje, cestuje, provozuje vodní sporty; jeho přítelkyně je také novinářka