Jak nás vidí média
Fakulta sociálních věd se neumí prodat. To jsme slýchali od studentů, akademických senátorů i šéfů jednotlivých institutů nejen minulý akademický rok. Výzkum mediálního obrazu fakulty jim dal za pravdu.
Jak často, jakým způsobem a v jakých souvislostech je o Fakultě sociálních věd slyšet? Na tyto otázky přináší odpověď studie, kterou v letním semestru zpracovali frekventanti kurzu Média a společnost na IKSŽ. Pod vedením PhDr. D.K.Kollmannové analyzovali, jak a kde se o FSV zmiňovala média v období od ledna 2007 do prosince 2008. Na základě svých zjištění vypracovali soubor komunikačních doporučení, která by odhalené problémy měla řešit, a v závěrečné zprávě představili návrh marketingové strategie fakulty.
Nesystematicky a nahodile
Podle závěrů výzkumu FSV postrádá komunikační strategii. Zpráva tvrdí, že fakulta je pasivním účastníkem komunikace a že nevyužívá ani každoročního zvýšeného zájmu o vysoké školy v době podávání přihlášek.
„Výskyt fakulty v médiích není výsledkem systematické práce, systematického nastolování témat, publikace tiskových zpráv a dalších aktivit,“ dodávají autoři výzkumu s tím, že škola se prezentuje jen, když k tomu dostane příležitost. Nejčastěji tedy média sama osloví odborníky, kteří na škole pracují.
Chybějící PR aktivity jsou patrné i z kontextu, v jakém se o FSV v médiích mluví. Škola je většinou zmiňovaná jako položka v životopise či pracoviště konkrétních osob. Sama sebe jako instituci ale neprodává.
„Výsledky organizované činnosti fakulty či institutů jako celku nejsou dostatečně medializovány.“ uvádí výzkum. „Za sledované období neměli proděkani pro PR ani jedinou zmínku či citaci v médiích. Fakulta jako taková tak k prezentaci vlastní instituce nijak nepřispívala.“
Záruka odbornosti, případně položka do CVčka
FSV tedy proniká do povědomí široké veřejnosti především skrze jména, která se s ní spojují. Tahouny jsou v tomto směru Jan Jirák (IKSŽ), Milan Šmíd (IKSŽ) či Jiří Havel (IES). Ze sociologů média nejvíce zmiňují Martina Potůčka, politology zastupuje Petr Just. Na IMS je nejznámější Miloš Calda z katery Amerických studií.
Reference se týkají především pedagogů (viz graf), absolventům se média věnují o poznání méně. Pokud ano, pak se většinou jedná o „expertní“ článek, kde se dotyčný/á vyjadřuje k nějakému tématu a fakultu používá jako garanci své odbornosti. FSV má však jen malý vliv na obsah takové prezentace.
S fakultou jsou však spojováni i lidé, kteří na ni nemají zcela zřejmou vazbu. V první patnáctce jmen nejčastěji spojovaných s FSV se tak umístil třeba i politolog Jan Kubáček, který je absolventem FF UK a na FSV (IKSŽ) přednáší pouze jako externista.
Využít, co máme
Na základě svých zjištění vypracovali studenti návrhy na řešení zmiňovaných problémů.
Například lékem na roztříštěnost fakulty a to, že ne vždy je konkrétní institut spojován s FSV UK, by podle autorů bylo zpracovat a důsledně dodržovat zásady corporate identity.
Je také zřejmé, jak málo dokáže fakulta aplikovat vyučované obory prakticky. Rešením by mohlo být například využití potenciálu studentů k prezentaci FSV již v rámci výuky.
Daleko více by se též měly popularizovat výsledky fakultní vědecké činnosti, o které by díky povaze vyučovaných oborů mohl být v široké veřejnosti zájem.
Doporučení:
Pečlivější monitoring a plánování komunikace
PR prezentace fakulty jako instituce
Koncentrace komunikačních aktivit do klíčových období
Propojení teorie a praxe
Vyvarovat se vntřního rozkolu kvůli množství institutů a oborů
Celkové vyznění studie však nedopadlo pro FSV nijak špatně. Ačkoliv naprostá většina analyzovaných záznamů měla neutrální charakter, celkový počet pozitivních zmínek o fakultě převažuje nad zmínkami negativními.
Silné stránky FSV:
Vysoká prestiž Univerzity Karlovy obecně
Mladá fakulta, nezatížená fenoménem komunismu
Již existující přístup odborníků do médií
Možnost využití „in-house“ odborníkůSlabé stránky FSV:
Chybí koncepce komunikace s médii
Pasivní přístup
Nedostatečná interní komunikace
Roztříštěnost: ne vždy je každému jasné, že např. IES patří pod FSV
Loading...
Nahrávání ...