Sociál

Hollarský festival Pavlač slaví 10. narozeniny

Studentské divadlo je hlavním tématem letošního ročníku festivalu Fakulty sociálních věd, který je součástí širšího programu letošního Majálesu. Chybět však nebude ani hudba, autorská čtení a výstava fotografické tvorby studentů žurnalistiky.

První hra jménem Ančostory, která bude na Pavlači uvedena, vznikla v rámci semináře Kreativita v jazyce, který vede Otakar Šoltys. Režie se ujala Kristýna Šemberová ze druhého ročníku žurnalistiky. Příběh je naroubován na děj Shakespearovy hry Král Lear, odehrává se ve 30. letech a sleduje osud mafiánského bosse obchodujícího s ančovičkami a svými třemi dcerami. Podtitul „hra se svépomocným odnášením mrtvol“, dává tušit, že to nebude nijak komorní představení.

Po tradiční činohře přijde na scénu improvizace a pantomima. S improvizací se předvede posluchač DAMU Jiří Maryško. Z katedry alternativního a loutkového divadla (KALD) této fakulty pochází i další uskupení. Jejich představení je stále ještě ve stádiu vzniku, takže můžeme očekávat neotřelou podívanou.

Následovat bude hudební produkce italského kytaristy Nicola Ambrosina. Při hře se sám doprovází osobitým zpěvem a jedno je jisté, ať si ho zamilujete či nikoliv, rozhodně na něj asi jen tak nezapomenete.

Za zmínku určitě stojí netradiční divadelní forma a to zápas v improvizaci. Klání se zúčastní týmy z České improvizační ligy a bude rozděleno do dvou poločasů. Jestli se o některém představení dá říci, že bude jedinečné, pak rozhodně o tomto. Se svým improvizovaným pantomimickým představením mezi přestávkami vystoupí také prváci z Hudební fakulty AMU.

Zhuntovaný kavalír vrcholem večera

Zřejmě největším lákadlem bude večerní vystoupení znojemského písničkáře Milana Smrčky, kterého jeho fanoušci znají spíše pod pseudonymem Záviš.

Záviš se v písních věnuje kontroverzním tématům, kterým se ostatní vyhýbají a o kterých se na veřejnosti příliš často nemluví. Jeho texty nezřídka využívají prvky obscenity a vulgarity, aniž by ovšem ztratily na svých stylistických kvalitách. Navíc jsou většinou neskutečně vtipné a u posluchačů vyvolávají salvy nezadržitelného a nakažlivého smíchu. Součástí písničkářových vystoupení bývá i autorské čtení z jeho knih poezie.

Jeho popularita nyní stále stoupá, a ačkoli už je podle svých slov „starý kokot“, získává si spoustu nových příznivců zejména mezi mladými lidmi. Na Pavlači představí písně z letošního aktuálního alba, které nazval Když prší a pokřtil v dubnu společně se Třemi sestrami, se kterými dlouhodobě spolupracuje (více na www.zavis.gogoklub.com).

Na závěr celého večera vystoupí skupina Hromosvod, ve které hraje i jeden student FSV, kytarista Ondřej Fencl z mediálních studií. Třešničkou na narozeninovém dortu Pavlače bude závěrečná fireshow a pro otrlé ještě afterparty v žižkovském klubu Guru.

Lukáš Hrábek: Pořádání studentských akcí je pro mě droga

„Pavlač není uzpůsobena na hlasitou hudební produkci,“ vysvětluje žurnalista Lukáš Hrábek (22) důvod, proč se letošní ročník festivalu bude točit především kolem divadla.

Jak jsi se dostal k organizování letošního ročníku Pavlače?
Věděl jsem, že se organizační tým každý rok mění a že se Pavlač „dědí“. Že ji předávají starší studenti těm mladším. Mám zkušenosti z pořádání akcí a musím říct, že je to jako droga. Dá to spoustu lítaní a řešení a člověk má chuť se na to vykašlat. Ale když pak vidí, jak se lidi na jeho akci baví, hned chce uspořádat něco dalšího, nového.

Jde o akci žurnalistů nebo o celofakultní záležitost?
Původně si ji vymysleli žurnalisté, to je pravda. Ale rozhodně si nemyslím, že by se na ní nemohli podílet i lidé z jiných fakult. Třeba letos mi s Pavlačí pomáhá student politologie Karel Světnička.

Co si ty osobně slibuješ od letošní Pavlače?
Chtěl bych, aby se Pavlač stala happeningem, akcí studentů pro studenty. Aby na ní panovala taková ta atmosféra, která se dá zažít jen na studentských akcích. Aby na ní lidi dlouho vzpomínali a aby jim přirostla k srdci. A zároveň aby bylo veselo, když už ta Pavlač slaví deset let.

Čím to, že tento rok bude vévodit celému festivalu divadlo?
Osobně si myslím, že divadlo se do toho atriového prostoru hodí víc. Pavlač není dělaná pro hlasitou hudební produkci, protože se tam zvuk odráží a tříští. Navíc v minulých ročnících hudba narušovala prôběh programu uvnitř fakulty, hlavně autorské čtení. Spisovatelé nebývají zrovna nejlepšími řečníky a když ještě zvenku hrála hudba, některým nebylo moc rozumět. Proto jsme se letos zaměřili na divadlo a na hudbu, která se v daném prostoru neznehodnotí.

Klára Čížková (IKSŽ)
[email protected]