Eurovolby: Nevím, proč volím, nevím, proč kandiduji
Přestože 60 procent přijatých zákonů pochází z EU, Češi podle průzkumu CVVM považují volby do Evropského parlamentu za nejméně důležité. Už teď je jasné, že k volbám přijde maximálně 28 procent voličů. To odpovídá i průzkumu, který si nechalo vypracovat Sdružení pro podporu veřejné společnosti PASOS.
Průzkum říká, že pouze 32 procent respondentů vědělo, že europoslanci jsou voleni občany. 23 procent dotázaných si totiž myslí, že je vybírá parlament, 21 procent zas tvrdí, že jsou nominováni vládou, a 8 procent je přesvědčeno, že o europoslancích rozhoduje prezident. Není to zdaleka jediný průzkum, který ukazuje, že Češi příliš neoplývají politickou gramotností. „Jsme na tom hůře než Poláci a Slováci. Ptali jsme se, kolik členů má EU, věděla to pouze třetina respondentů,“ tvrdí Pavel Šaradín, politolog z Katedry politologie a evropských studií Palackého univerzity v debatě Evropských hodnot na podzim.
Aplikujte Evropu i na děti
K většímu zájmu o EP nepřispívají ani politické strany. „Já bych na kampaň nic nedával, ale nakonec mě ukecali,“ prozradil nejmenovanému kolegovi Pavel Bělobrádek, předseda KDU-ČSL. Kvůli povrchním znalostem problematiky EU převažují v kampaních domácí témata či populistická hesla. A občané jiná témata ani nevyžadují, pouze 10 procent Čechů (průzkum CVVM) je přesvědčeno, že evropská témata jsou v eurovolbách důležitější. Je to začarovaný kruh, lidé nepovažují eurovolby za důležité a nechodí k nim, proto politické strany věnují eurovolbám nejmenší pozornost. Ti, co přijdou k volbám, se většinou stejně rozhodují podle toho, jakou domácí politiku politické strany v Česku zastávají, nikoliv pro jejich vizi o EU. Politické strany proto nemají potřebu výrazně propagovat evropská témata v už tak minimalistických kampaních.
A tak se od politických stran nedozvíte, že Evropský parlament se podílí na legislativě, rozhoduje o přistoupení dalšího státu do EU, má rozpočtové pravomoci, nebo že jmenuje evropského veřejného ochránce práv. Prakticky uslyšíte stejná hesla jako při parlamentních volbách, marketingová oddělení stran na ně akorát aplikovala slovo „Evropa“. Například hnutí ANO pravděpodobně využilo fungujícího sloganu „Aby tu chtěly žít i naše děti“ a vytvořilo „Aby naše děti měly v Evropě šanci“.
Na stránkách ČSSD na vás zase vyskočí Jan Keller, který nápadně připomíná zpěváka Petra Rezka či komunistického vodníka, s hláškou „Proti daňovým podvodům! Společně v Evropě.“
Tomio Okamura, mistr ve změně názorů
Hnutí Úsvit poevropštělo své nacionalistické tendence: „Jsme pro zpřísnění imigrační politiky, nechceme nepřizpůsobivé imigranty a náboženské fanatiky“. A samozřejmě referendum na všechno, hlavně tedy na přijetí eura. Referendum o přijetí eura je totiž „samozřejmě“ záležitost, o které se bude rozhodovat v EP. Tomio Okamura je na politické scéně bezesporu největší expert na EU. V lednu na Facebooku uvedl, že eurovolby nejsou důležité. Bloger Andy Dravecký se ho zeptal proč, když právě z EU pochází šedesát procent zákonů: „Status byl smazán a byl tam dán nový s tím, že evropské volby jsou důležité proto, že 60 % právních norem přichází z Evropské unie. A když jsem se zeptal, co ta změna názoru, tak jsem byl smazán a zablokován,“ popisuje Dravecký.
Euroskeptická ODS stejně jako Tomio Okamura nepřemýšlí o tom, co udělají v Evropě pro Česko, ale o krocích, které podniknou Češi vůči EU. Na Twitteru se po velmi „úspěšném“ hashtagu #volim_pravici palicí objevil usmívající se Jan Zahradil v modrém tričku s nápisem „Nechcete euro? peticeprokorunu.cz“. ODS tak nasměrovala svou kampaň na odpůrce eura, kterých je v Česku podle posledního průzkumu STEM celkem dost. Pro přijetí eura je pouze 24 procent Čechů, 52 procent dotázaných je přesvědčeno, že se společnou měnu ani nepodaří udržet.
Politická gramotnost Čechů zůstává nedotčena
Evropská témata nejsou zkrátka v kurzu, zajímají nás akorát pomazánková másla a žárovky. EU nám jen bere a dáváme na ni ohromné peníze (1/35 HDP) a ještě nás omezuje. „Žádná strana, která podporuje EU, alespoň v dnešní podobě, není pravicová. Alespoň pokud to bereme podle svobody,“ píše na Twitteru student Marek Fořt a naráží na proevropsky laděnou TOP 09. Vzápětí je hned kritizován, že papouškuje Svobodné a ODS. Pravda je taková, že vztah Čechů k EU není zrovna pozitivní. Dotace nedotace. Politická gramotnost Čechů tak zůstává evropskými záležitostmi téměř nedotčena a omezuje se jen na populistická hesla a demagogii. Ani situace na Ukrajině, která mohla pobídnout k přemýšlení alespoň o společné zahraniční a bezpečnostní politice EU, zatím podle průzkumů zájem o eurovolby nezvýšila.
Přesto jsou tu určité snahy o zvýšení povědomí o eurovolbách, například ze strany České rady dětí a mládeže, která pořádá osvětové projekty typu Kecejme do toho. Před dvěma týdny odstartovala kampaň Vím, proč volím, ve které se snaží především prvovoličům přiblížit smysl eurovoleb a jednotlivé politické strany. „Snažíme se být velmi struční a jasní, protože mladý člověk nepotřebuje mít o každé straně publikaci,“ prohlásila na serveru adam.cz projektová manažerka Vím, proč volím Jana Votavová. Pořadatelé budou propagovat volby formou festivalu, uspořádají čtrnáct koncertů v jednotlivých regionech ČR.
Debata o eurovolbách, či novácká silvestrovská show?
Evropským tématům se také dlouhodobě věnuje think-tank Evropské hodnoty, který je pořadatelem největší série předvolebních debat. Bohužel někdy vážné problémy zakryjí estrádové výstupy některých debatujících.
Eva Samková z Hnutí Úsvit na jedné z těchto debat v Evropském domě vytáhla namísto debatování igelitku a pojala se rozdávat dárky. Přítomní na ni namířili chytré telefony a začali ji natáčet, ani se nepokoušeli zakrývat smích. Cirkus. A hned na začátku. Je dost pravděpodobné, že z diskuze si nic jiného neodnesli. A i kdyby, posluchači se skládali z řad Svobodných, kteří na debatu nebyli pozváni, marketingových týmů jednotlivých politických stran, jež se přišly podívat na konkurenci, a novinářů. Veřejnost zkrátka takové debaty nezajímají, i když tato akce připomínala spíše estrádu.