Sociál

Celé IX. výjezdní zasedání se zvrátilo

Tradiční kulturně-společenská událost IMS nabrala netušené rozměry. Slovy člena studentské samosprávy: toto Výjezdní zasedání „zvrátilo“ dění na institutu.

Opřen o stěny záchodku v rychlíku mezi stanicemi Praha-Libeň a Praha hl.n. jsem se poprvé vážně zamyslel nad celkovým hodnocením posledního výjezdního zasedání (dále jen VZ). Následný potlesk na nástupišti pro posledního protagonistu VZ mě utvrdil v nutnosti podat o celé akci svědectví.

VZ je každosemestrální setkání studentů IMS v režii jeho studentské samosprávy, které má hlavně posilovat pouta mezi jednotlivými studenty IMS. Letos se odehrálo o prodlouženém říjnovém víkendu v horském hotelu Portáš na malebném česko-slovenském pomezí. Hlavní skupina účastníků dosáhla cíle své cesty už v předvečer státního svátku a zbytek dne, večera a noci probíhal ve znamení družby a aklimatizace na takřka vysokohorské prostředí.

Božské hry

Následujícího dne dorazily skupinky opozdilců a hbitě se zapojily do dění, takže večer mohl proběhnout v duchu Božských her. Účastníci božského klání o nektar v hodnotě 500 korun, oděni v tógy (čti prostěradla), soutěžili ve třech disciplínách. Museli si vzpomenout na šest důležitých dat vztahujících se k nedaleké hranici, sehrát scénku na motivy jednoho z nich a přeložit část písničky složené pro účel IX.VZ do co největšího počtu jazyků. Dodám pouze, že největší potíže při dramatických vložkách činilo odlišit roky 1867 a 1993 a že výčet jazyků ovládaných studenty IMS postrádá snad jen několik obtížnějších nářečí hindu.

Bohužel, už při olympském soutěžení se objevilo zásadní prokletí IX.VZ. Zdravotní potíže zažívacího traktu s četnými projevy, nejčastěji zvracením. Pro svou masovost nemohly být vysvětleny konzumací alkoholu. Ani hbité podávání horkého čaje kolegou Palánem (aka Florence Nightingale) situaci nezachránilo a sám samaritán prodělal rychlý přerod z lapiducha v lazara. Poměry na Portáši se zhoršovaly každým okamžikem a nikdo nevěděl ni dne ni hodiny.

Autobus na infekční

Sobotní program doznal pochopitelných změn. Ze dvou přistavených autobusů první odhodlaně pokračoval do Rožnova pod Radhoštěm, zatímco druhý vezl nebohé do vsetínské nemocnice s infekčním podezřením (nepotvrzené). V Rožnově byla na pořadu dne prohlídka skanzenu a po ní hra „dědeček měnil, až vyměnil“ v ulicích města. V té z původních desetikorun sehnala zúčastněná družstva skutečné poklady. Vítězným se stal pár lyží nezjištěného stáří s polovinou vázání a třemi pivy pro porotu. Poté následoval návrat do hor s myšlenkami upřenými na vědeckou konferenci, očekávaný vrchol zasedání.

Obavy zdecimovaného osazenstva o osud konference se nenaplnily. Díky obrovskému sebezapření a heroickému nasazení dua Palán-Nigrin se sobotní večer stal skutečným zlatým hřebem. Témata příspěvků sahala od ptakopysků přes turecké loutkové divadlo a kurz slovenčiny až k lekcím diplomatického protokolu a Alles Gute! Zbytek večera probíhal v obohacujícím duchu solidarity s nemocnými, kterým blízká hranice umožňovala jít se „vyjádřit zevnitř“ jednou na Slovensko, jednou na jeho západního souseda.

Nedělní cestu zpět dokreslil přeplněný vlak s podnapilým průvodčím a další záchvěv solidarity IMS. Páteční opozdilce dostihl osud čtvrtečních průkopníků za snad ještě malebnějších podmínek, a tak jeden z cílů VZ, pocit bratrství a sounáležitosti, stal se nezvratitelným. Na celou akci se bude jistě dlouho vzpomínat, doufejme, že i jako na pozvánku na nadcházející jubilejní X.VZ. Zbývá jediná neznámá: jaký neopakovatelný fenomén přijde tentokrát.

Jiří Skoupý (IMS)

ANKETA: Jak se vám líbilo IX. VZ IMS FSV UK?

Jessie Hronešová
Je to dobrý nápad, hlavně protože je to hrozně neformální. Ale někdy ty večerní hry byly příliš dlouhé. Musí se ocenit ta práce, co do toho kluci dali, bylo to dobře zorganizované, autobusy a všechno. To bylo geniální. Kromě „blicího“ extempore to bylo super. Příště možná někde blíž, protože strávit celý den ve vlaku není moc příjemný.

Petra Chaloupková
Byla to zkušenost. Obdivuji to, že lidé co to organizují už hrozně dlouhou dobu, dokážou tu míru zábavy držet na vysoké laťce. Vědecká konference to bylo něco neskutečného, když jsem se čtyři hodiny v kuse smála a za to bych všem aktérům chtěla poděkovat. Hrozně jsem se bavila, i přes ty zdravotní eskapády, které nás na druhou stranu neuvěřitelně sblížili. Martin Palán říká, že tohle bylo nejhorší VZ, tak se těším na to další, protože už tohle bylo pro mě skvělé.

Tomáš Cakl
Mě se VZ hodně líbilo z několika důvodů. Zaprvé že bylo v krásné přírodě, které jsme si všichni hodně užili, zvlášť v sobotu. Potom se mi to líbilo i proto, že ta epidemiologická situace nás dost sblížila a i cesta vlakem byla zajímavá.

Ondřej Vosátka
Jako každé Výjezdní zasedání, i IX., tzv. „božské“ VZ bylo velmi výjimečné a originální, především díky kombinaci pěti klíčových „nej“. Dosud v nejpočetnější sestavě a v nejvyšší nadmořské výšce, hned pod nejazurovitější oblohou, s nejdelším pořádaným výletem — 28 km na Javorník a zpět, podotýkám, že po minimu spánku a s minimem jídla a pití — čili ve stylu VZ. A konečně s nejvirovitější infekcí, kdy nás bohové trestali za zpupnost šplhat se za nimi k obloze. VZ plné zvratů. Jen pár VyVolených viru odolalo: lepší zůstali!

Petr Balla (IMS)