Sociál

Z akademického hlediska se mi nestýská

Kamil Valica získal bakalářský titul na Institutu politologických studií FSV, nyní pokračuje na Institutu politických věd v Paříži, kterému ale ve Francii i ve světě neřekne nikdo jinak než Sciences Po. I když se mu občas zasteskne po domově, svého odchodu do ciziny nelituje.

Jaké důvody tě vedly k rozhodnutí studovat magistra v cizině?
Hledal jsem větší kvalitu. V západní Evropě mají sociální vědy větší tradici. Zároveň však škola, na které jsem (Sciences Po Paříž, pozn.red.), jde s dobou a snaží se reagovat na nejnovější trendy.

Proč jsi si vybral právě Sciences Po?
Ze dvou důvodů. Za prvé, Sciences Po je kvalitní škola, která nabízí obory z oblasti sociálních věd, které jsou zaměřeny na praxi (Master Professionnel). Za druhé, byla zde možnost financování.

Co jsi musel udělat, aby tě přijali?
Vyplnit dlouhý formulář a přidat výpis známek, doporučení od profesorů, doporučení ze stáže (pracoval jsem na delegaci Středočeského kraje v Bruselu), motivační dopis, diplom z francouzštiny, kopii maturitního vysvědčení.
To bylo vše, přijímalo se korespondenčně, na základě mého „dossier“, které sestávalo z výše popsaných dokumentů.

Jak jsi odhadoval své šance na přijetí? Měl jsi obavy?
Věřil jsem, že mě přijmou. Větší obavy jsem měl, co se týče stipendia, ale i tak jsem věřil, že bych ho mohl dostat. Sciences Po organizuje přijímání mezinárodních studentů ve třech kolech. V prvním kole se jedná o studenty, kteří zároveň žádají o stipendium Eiffel udělované francouzským ministerstvem zahraničních věcí. K tomu bylo zapotřebí k „dossier“ přidat pouze profesionální projekt. Škola pak zaslala kandidatury všech studentů, které přijala, celostátní komisi, která stipendia přiděluje.

Splnily se zatím Tvoje představy o kvalitě školy? Stýská se ti po něčem z FSV?
Na Sciences Po mám poprvé v životě pocit, že plně využívám všechny své kapacity. Je to tím, že studium je velice interaktivní. Každý kurz má seminář, do nějž je nutné se připravovat. Studenti jsou totiž povinni připravovat exposé, debaty, kratší seminární práce a referáty k aktualitám. Tato cvičení jsou mnohem více než pouhé shrnutí faktů, očekává se od nás vlastní přínos a analýza. To vše samozřejmě na základě znalosti faktů. Navíc je od všech očekávána účast, tedy nikoli pouze v hodinách, v nichž mají například exposé. To znamená že v každém semináři jde o intelektuální masáž. Všichni sdílíme dohromady své nápady a poznatky. Z akademického hlediska se mi po FSV nestýská.

A z jiných hledisek?
Na FSV je plno zajímavých lidí, spolužáků i učitelů. Jak z lidského, tak i z intelektuálního hlediska. Myslím, že jsou tam chytří a schopní lidé. Na FSV, alespoň podlé mé zkušenosti z IPS, ale chybí zpětná vazba. Do studentů se nalévají teoretické znalosti, ale nikdo nepracuje na jejich intelektuálním rozvoji. Chybí semináře, chybí diskuse. Co jsem se tam naučil, mohl jsem se dočíst v knihách.

Jak se vůbec cítíš v porovnání se zdejšími studenty? Stačíš jim, dala ti FSV dobrý základ?
Na FSV jsem získal teoretický základ. V tomto ohledu na Sciences Po problémy nemám. Tedy co se týče politologie, s ekonomií a sociologií je to horší. Přestože mě ekonomie baví, přednáška nestačila k tomu, abych si ji pořádně osvojil. Proto ji tento semestr dělám znovu. Tentokrát i se seminářem.
Uplatnění poznatků, což je tady v Paříži důležité, se však odvíjí od jiných schopností. Jedná se o logické a analytické předpoklady, a ty závisí od člověka k člověku. Dá se na nich ale pracovat a rozvíjet je. V tomto ohledu se FSV příliš nečiní.

Dovedeš si představit, že by ses na FSV vrátil na doktorské studium?
To je zajímavá otázka. V případě, že bych byl v Praze a na FSV by byla osoba, která je expertem v mé badatelské oblasti – zajímá mě EU, jak uvnitř, tak na mezinárodním poli – tak možná i ano. Pravděpodobně by to ale bylo dálkově, při práci.