Východní Evropa a Rusko dominují studiu na IMS

Každý student IMS už si toho musel všimnout. Na bakalářském stupni jsou upřednostňovány předměty týkající se východní Evropy. Přestože o tuto oblast není mezi studenty tak velký zájem, téměř polovina všech povinně volitelných předmětů je zaměřena právě na tento region.

Abychom mohli toto tvrzení obhájit či vyvrátit, rozdělili jsme všechny kurzy podle systému užívaného v magisterském studiu, tedy na studia americká, evropská a západoevropská, německá a rakouská, ruská a východoevropská. Výsledky byly poměrně překvapující.
V letošním akademickém roce probíhá celkem 53 volitelných kurzů, ale skoro polovina z nich (23) se zabývá problematikou východoevropských zemí. Naopak velmi špatně je zastoupena Amerika, které se týká jen pět přednášek, z toho dvě jsou v angličtině a dvě se zabývají vztahy USA a Evropské unie.

SEVER PROTI JIHU Institut mezinárodních studií se tématicky zaměřuje na bohatší polokouli a z ní především na východní Evropu a Rusko. Třetí svět se na IMS, alespoň zatím, nestuduje.

Teritoriální zaměření volitelných kurzů na IMS

Graf rozděluje povinně volitelné předměty bakalářského studia IMS v ak. roce 2004-2005 (tj. za ZS a LS dohromady) do teritorií, analogicky se systémem platným v navazujícím magisterském studiu (tedy Americká studia, Evropská a Západoevropská studia, Německá a rakouská studia, Ruská a východoevropská studia). Ostatními teritorii se v tomto případě rozumí všechny kurzy, zabývající se oblastmi, které nelze zahrnout pod žádné z výše uvedených. Konkrétně se jedná o Dějiny Japonska, Dějiny Koreje a Problémy státu Izrael. Jako Nezařazené jsou označeny volitelné kurzy nezabývající se žádným konkrétním teritoriem a kurzy obecného charakteru. Jde např. o Úvod do práva pro neprávníky, Dějiny výtvarného umění apod. zdroj: seznam přednášek IMS 2004/2005

„To, jak je který region zastoupen je věcí vedoucích kateder a ty byly v této věci urgovány již několikrát. S formulací, že východní Evropa je upřednostňována ale nesouhlasím, protože pouze děláme to, co dělat máme,“ vysvětluje ředitel IMS docent Jiří Vykoukal.

Německy mluvícím zemím jsou věnovány čtyři předměty. V posledních letech tolik populární evropská a západoevropská studia nabídla letos sedm přednášek. Počáteční nadšení ale zchladí skutečnost, že dvě byly vzápětí bez náhrady zrušeny, dvě jsou pouze čistě historické a pokud jste v prvním ročníku, tak pro vás nejsou určeny ani ty ostatní.

V tomto semestru byly zájemcům o Evropu nabídnuty jen dva volitelné předměty. Jeden z nich ale ani jednou neproběhl a nedávno byl bez náhrady zrušen. To by možná nikomu nevadilo, nebýt ovšem ustanovení, podle kterého musí student během bakalářského studia získat z těchto kurzů nejméně 50 kreditů. Někteří studenti jsou touto situací nuceni k absolvování předmětů, které stojí úplně mimo jejich zájem.

„Víme, že Katedra západoevropských studií nenabízí dostatečný počet kurzů a plánujeme každopádně rozšíření,“ uklidňuje doc. Lenka Rovná, garantka oboru. Pro zájemce o Francii se plánují nové přednášky ve spolupráci se sdružením CEFRES. „Předpokládá se taky otevření nových kurzů o současné britské vnitřní politice, Skotsku, Beneluxu a problematice EU,“ doplňuje Rovná.

Zájemci o jiné než výše zmíněné regiony jsou na tom hůře. Mimo dějin Japonska a Koreje zatím žádné jiné přednášky neprobíhají. I proto se možná v poslední době spekuluje o vzniku pacifických studií. Část posledního výjezdního zasedání se dokonce nesla v duchu – zatím fiktivní – katedry afrických studií.

Podle ředitele IMS doc. Vykoukala se o zaměření na pacifickou oblast sice teoreticky uvažuje, vše je ale podmíněno dostatkem peněz i lidí s příslušnou kvalifikací. „Zatím nemáme ani jedno ani druhé. Stávající systém financování vytváří situaci, v níž jsem rád, že tady vůbec někdo něco dělá,“ doplňuje ředitel Vykoukal. Výhledově se zatím plánuje další rozšíření nabídky kurzů pro oblast Balkánu a nově také o dosud chybějící střední Asii a Kavkaz.

„Pokrytí jednotlivých teritorií je na IMS skutečně nevyrovnané. Určitě se tím budeme zabývat,“ uvedl Martin Palán, předseda Studentské samosprávy.

Uspokojení poptávky po kurzech týkajících se oblastí, které jsou již akreditovány, je jedna věc. Druhým, dlouhodobějším problémem je rozšíření teritoriálního záběru na jiné kontinenty. „Univerzita by měla vyslyšet společenskou poptávku, a ta podle mne v oblasti teritoriálních studií a politologie hovoří jasně: zkoumat Třetí svět, vztah mezi chudými a bohatými regiony, demokratizaci a problematiku rozvojové pomoci,“ říká Martin Benda, který institut reprezentuje v Akademickém senátu FSV. „Samozřejmě je problém v absenci vědeckých kapacit a financí,“ přiznává senátor. „Je tu však možnost spolupráce s jinými ústavy, především Filozofickou fakultou či nevládními organizacemi,“ tvrdí senátor, který tuto problematiku zmínil i ve své volební kampani.

Podle doc. Vykoukala se však nejméně do poloviny roku 2007, kdy bude muset studijní program IMS znovu získat akreditaci, se zásadnějšími změnami nepočítá.

329 ×




Sdílej článek


Hodnocení

špatnýpodprůměrnýprůměrnýdobrývýborný (zatím žádné hodnocení)
Loading...

Související články:

    žádné články nenalezeny

Komentáře nejsou povoleny.