Sociál

Václav Hampl, rektor Univerzity Karlovy:
Ve věci rozvoje UK neklimbáme

Investiční potřeby univerzity rektor odhaduje na 40 miliard korun. Spadá do nich i Albertov, kde by si král Kampusák ideálně představoval velký univerzitní kampus. Rektor však hovoří jen o minikampusu.

Jak to s Albertovem vypadá?
Albertovský minikampus nabral v posledních měsících slibné tempo (po období jistého přešlapování na místě). Obecně vedení univerzity směřuje k postupné koncentraci výukových a výzkumných prostor fakult navzájem blíže k sobě tak, jak bude možno využívat jednotlivé příležitosti. Příkladem ze současnosti je např. projekt rozvoje FHS v Troji v těsném sousedství areálu MFF s očekávaným přínosem pro studenty i pedagogy obou fakult.

Rozhodnutí využít plochy, které jsou na Albertově k dispozici, přednostně pro výzkumné a výukové kapacity, má jednoduchý důvod: investovat do toho, co nejvíce chybí – kvalitní infrastruktura pro špičkovou výzkumnou práci, pro magisterské a zejména doktorské studium a pro inovační transfer.

Co říkáte myšlence velkého kampusu pro celou univerzitu?
Především kompletně celouniverzitní kampus není reálný vzhledem k tomu, že lékařské fakulty (přibližně pětina všech studentů) musí být v těsné blízkosti velkých nemocnic. Pro humanitní fakulty ještě asi dlouho bude důležité být fyzicky blízko velké knihovně, a ta původně naše asi bude na Letné, kde obří kampus postavit nepůjde.

Snažíte se tedy nějak o sjednocování univerzity?
Ano, kontinuálně a v podobě několika minikampusů podle potřeb oborů a fakult UK.

Jak vidíte budoucnost UK v Jinonicích?
Budova v Jinonicích je užívána FF, FHS, FSV a Centrem ochrany životního prostředí – asi 1500-2000 studentů a situace je zcela nevyhovující. Proto ji UK řeší ve spolupráci s FHS, pro kterou je připravena rekonstrukce bývalé menzy 17. listopadu jakožto relativně rychlé řešení.

S kampusy se v poslední době roztrhl pytel. Plánuje se v Plzni, v Ústí nad Labem a v Praze ho buduje například ČVUT. Nezaspala naše univerzita?
Moje předchozí odpovědi myslím ilustrují, že UK rozhodně neklimbá. Připomínám vývoj na Albertově, rekonstrukci historické budovy na Malostranském náměstí pro 21. století, posun v řešení situace FHS a rozjezd skupiny rozvojových proděkanů humanitních fakult „pod křídly“ prorektora pro rozvoj na téma řešení prostorové situace těchto fakult. A jsou tu další projekty.

Co si myslíte o novém králi Kampusákovi? Není podle vás naivka?
S novým panem králem jsem při příležitosti jeho korunovace krátce hovořil a rozhodně ho nepovažuji za naivního. Moc mě těší studenti, kteří to s UK myslí dobře a jsou ochotni pro její rozvoj něco konkrétního udělat. Je důležité, aby tento entusiasmus působil synergicky se strategickými prioritami akademické obce a s nemalým dlouhodobým úsilím, které se na UK v záležitostech rozvoje vynakládá. Řada takových studentů odvádí často ne moc viditelnou, ale užitečnou práci v akademických senátech.

Národní knihovna se z Klementina přesune na Letnou. Jakým způsobem se UK zasazuje o využití prostor v Klementinu?
Univerzita Karlova má eminentní a dlouhodobý zájem o využívání prostor Klementina ve prospěch akademické obce je operativně připravena k věcným jednáním s vedením Národní knihovny a orgány státní správy.