Sociál

Senát: stipendia, bagety i doktorandka s třemi dětmi

Od začátku nového roku se již dvakrát sešel Akademický senát FSV, a agenda byla bohatá. řešil se elektronický zápis, reforma Studijního a zkouškového řádu UK, porce v jinonické menze, klouzavý mandát senátora či změna stipendijního řádu fakulty.

Na schůzi 25. ledna přišel proděkan pro rozvoj Tomáš Cahlík, aby senátory zpravil o možnostech zavedení bezdrátového WiFi přístupu na internet a možnosti připojení laptopů k síti na IES. Podle něj je s otázkou spojena celá řada problémů, finančních i technických. V dlouhodobém záměru a jeho aktualizaci na letošní rok se s takovou investicí nepočítá, ale pokud to schválí kolegium proděkanů a rektorát, může se plán změnit a vše zprovoznit do začátku příštího akademického roku. Celková investice – včetně zabezpečení fakultní sítě – by podle odhadu proděkana přesáhla 600 tisíc Kč.

Po Cahlíkovi dostal slovo další proděkan – tentokrát Jan Jirák, jenž má na starosti studijní záležitosti. Elektronické zapisování do kurzů podle něj probíhá vcelku hladce, nebyl kvůli němu poškozen žádný student. Někteří studenti a pedagogové si však stěžovali na problémy se zapisováním známek i studentů. Podle vedení fakulty je to tím, že se Tajemník stále vyla?uje a navíc byl jeden pracovník CIVT nemocný a druhý měl dlouhodobou dovolenou, aniž by byl někým nahrazen.

Senátor Valica upozornil na problém navazování dvousemestrálního kurzu doc. Kučery z IPS. Splnění podmínek za zimní semestr totiž nevyžadoval do konce zkouškového období. Tato benevolence je však v konfliktu se systémem Tajemník, který zápis do navazujícího kurzu podmiňuje splněním předchozích povinností. Podle proděkana se jedná o problém pedagoga, ne systému. Přítomný proděkan Cahlík diskusi doplnil o informaci, že předloží kolegiu děkana plán na dokoupení modulu, který umožní elektronický zápis do zkoušek. Senátor Jüptner vznesl otázku, zda Tajemník omezí počet zapsaných studentů do předmětu. Otázkou se bude senát dále zabývat.

Jirák také senátory informoval o návrhu změny Studijního a zkouškového řádu UK. Upozornil na klauzuli, která říká, že 90 % kreditů má být nasbíráno v rámci studijního plánu a 10 % kdekoli v rámci UK. „Je to první krok k prostupnosti univerzity,“ vysvětlil Jirák. Je zajímavé, že většina navrhovaných změn ve studijním řádu vychází ze systému naší fakulty. Například se počítá s plošným zavedením kreditního systému, který poprvé zavedla právě FSV, ale stále na některých fakultách – třeba na FTVS či právech – chybí.

Stipendijní řád zohlední i kredity

Na reformě stipendijního řádu pracuje studijní komise. Nový systém odměňování studentů by měl především zajistit spravedlivé rozdělení peněz (letos zhruba 700 000 Kč) mezi jednotlivé instituty, tedy na základě počtu studentů. Podle ekonoma Jakuba Jeřábka, jenž je navrhovatelem reformy, by se odměňovalo vždy pár nejlepších studentů z každého ročníku. Výrazně jinak se bude vypočítávat prospěch. Tzv. vážený průměr známek zohlední i kreditové ohodnocení kurzu. Známka se pak vynásobí počtem kreditů za daný kurz a získaný počet bodů se vydělí počtem absolvovaných kurzů.

Návrh počítá i s motivací studentů k absolvování více kurzů. Pokud bakalář získá v jednom roce více než třetinu celkových kreditů, tak se mu za každý nadlimitní kredit odečte od váženého průměru 0,01 bodu (v magisterském stupni platí totéž při získání více než poloviny požadovaných kreditů).

Požadavek senátora Kamila Valici (IPS) na dotované bagety v jinonickém bufetu neuspěl. Podle Areálové rady je taková snaha neefektivní, protože se systém státních dotací na konci letošního září zcela změní a přechodná úprava softwaru by vzhledem k odlišné ceně bagety a teplého jídla vyšla až na 10 000 Kč.

Optimisticky to nevypadá ani v případě dalšího Kamilova podnětu. Náklady na prodloužení otevírací doby jinonické knihovny na víkend jsou podle tajemnice Beníškové „neúnosně vysoké“, ale navrhuje věc postoupit Radě knihovny, která brzo projedná rozpočet na další léta. Podle Kamila by stačilo prodloužení otevírací doby jen někdy, především během zkouškového období.

Podle zástupce teritoriálních studií Martina Bendy je třeba nejdříve zjistit reálný zájem o takovou službu. „Nejlepší by byl široký průzkum mezi studenty fakulty, z kterého bychom se dozvěděli, jestli rozšíření provozu knihovny nebo přesun studijního oddělení do Jinonic studenti skutečně chtějí,“ navrhuje Martin s tím, že by se takového průzkumu mohli zhostit třeba studenti sociologie.

Mother friendly fakulta?

S nevšedním problémem přišel zástupce sociologie Ivan Vodochodský. Ten senátu předal dopis doktorandky Idy Kaiserové, která by měla podle stávajícího Studijního řádu doktorského studia dokončit letos svou disertační práci. Musí se však zároveň starat o své tři malé děti a jelikož její manžel je také vysokoškolský pedagog, je pod silným finančním tlakem.

Podle Kaiserové je v ostatních zemích EU, ale i třeba na Masarykově univerzitě běžné, že se doba doktorského studia automaticky zvyšuje o rok za každé narozené dítě. Senát proto požádala o „sociální jasnozřivost“ a žádá změnu stávajících norem. Senát prozatím požádal o vyjádření proděkanku Köpplovou, která má doktorské studium v kompetenci.