Sociál

Průzkum: Politická filozofie je důležitá, zájem o ni mírný

Při rychlém průzkumu bylo osloveno všech 423 studentů IPS, odpovědělo 131 studentů – 29 z nich nepovažuje politickou filosofii za důležitou součást studia politologie 102 studentů přisuzuje politické filosofii důležité místo více než třetina považuje počet povinných kurzů v bakaláři za přemrštěný 10 % studentů si myslí, že „politická filosofie“ na IPS je všechno, jen ne politická každý desátý student dává před filosofií přednost praktičtějším oblastem – komparativní politologii a politické geografii popřípadě právu. Kdyby vznikl magisterský obor politické filosofie, přihlásilo by se na něj 22 dotázaných studentů.

Více antiky než politiky

Politická filosofie je v rámci Politologie na FSV vyučována v tzv. velké koncepci, která zahrnuje také antiku (na rozdíl od tzv. malé koncepce na Politologii FF). Pro srovnání – na FSV bylo do minulého roku 8 povinných předmětů z politické filosofie kdežto na FF jsou pouze 4. Vzhledem k tomu, jak je bakalářské studium filosofií naplněno, je na místě otázka, co dalšího by se dalo studovat v samostatném magisterského oboru Politická filosofie.

„Politická filosofie v bakalářském cyklu by měla být lépe vyvážena a více se zabývat 19. stoletím. Studium politologie na FSV je pragmatičtější. Neobejde se bez politické filosofie, ale studenti celkově tíhnou k praktické rovině,“ říká doc. Říchová. Tím spíše by omezení PF v bakaláři poskytlo prostor pro magisterské studium.

Politická filosofie je téma, které nyní rozděluje studenty. Zatímco jedni v ní spatřují svoje životní poslání, jiní by o ni během studia raději ani nezavadili. „Byli za mnou už dříve studenti, kteří požadovali omezení politické filosofie v bakaláři – na to jsem nepřistoupil – politická filosofie zůstane zachovaná do té míry, dokud jejích kurzů není víc než kurzů z mezinárodních vztahů nebo politologie,“ říká Hnízdo.

Podle Hnízda je problémem spíše nabídka kurzů, většinou jsou to kurzy filosofie a ne politického myšlení. Také podle Říchové čistá filosofie na FSV vůbec nepatří – „politická filosofie je důležitá, ale musí být politická.“

Ani byzantský císař…

Studium Politické filosofie jako magisterského oboru stojí před důležitou překážkou: „Politickou filosofii v magistru není na čem postavit, za 12 let promarnili (političtí filosofové na IPS – pozn. red.) šanci vybudovat politickou filosofii v magistru. Po bakaláři je nabídka kurzů politické filosofie velmi omezená, proto také ten malý zájem o politickou filosofii – za pět let tvoří diplomové práce na toto téma pouhých 5 – 8 %!“ zdůrazňuje Hnízdo.

Pokud porovnáme nabídku kurzů z PF v bakaláři (dohromady 15 povinných i volitelných) a v magistru (2 povinné a 4 volitelné) vyvstává otázka, co by se vlastně v nově vzniklém oboru učilo a hlavně, kdo by učil. Proč například Havlíček nevyučuje v magistru jediný kurz? „Předmět v magistru jsem přestal vyučovat, neboť byla zrušena státnicová zkouška z PF – to je jednoduchá odpověď.“ Zájemci o jeho přednášky mají tedy smůlu.

„Nejsem byzantský císař, abych vytvořil instituci, pak ji naplnil studenty a až dodatečně vznikl program – ten je podle mě zásadní. Pokud není dost magisterských kurzů – jak by mohl vzniknout magisterský obor?“ ptá se Hnízdo.

Tuto situaci měl vyřešit projekt Politické filosofie vytvořený před rokem – ustanovil by jak katedru, tak magisterský obor a zároveň by vzniklo až 28 nových předmětů politické filosofie. Ty by se podle Havlíčka především zaměřovaly na „aktuální problémy politické filosofie a na široké spektrum kulturních, náboženských a obecně hodnotových problémů vývoje současných civilizací ve světě.“

Proč však nebyl úspěšný? Hlavním důvodem byla podle Hnízda finanční stránka. „Před samotným projednáním na akademické radě jsem jako ředitel institutu měl převzít za katedru finanční zodpovědnost. To jsem konzultoval s vedoucími ostatních kateder IPS, kteří to odmítli. Důvodem byly obavy s nedostatečného obsazení tohoto oboru – pokud by nebylo dost studentů, náklady na provoz a platy profesorů by musely dotovat ostatní katedry, což by mohlo způsobit finanční problémy.“ Podle obav Hnízda a Říchové by se katedra sama neuživila.

Bude IPS první v Česku?

Stojíme tedy před otázkou, zda je studium politické filosofie dostatečně přitažlivé pro studenty. Je důležité si uvědomit, že samotný projekt – jakkoli je studium samostatné politické filosofie na světových univerzitách běžné – by zde, v České republice, byl raritou.

Studenti, kteří mají o tuto oblast zájem, ji mohou studovat v rámci filosofie nebo politologie, samostatně toto studium však neexistuje. IPS by tedy mohla získat primát a je otázkou, zda by opravdu nebyl dostatečný zájem. I Říchová tvrdí, že když dojde k vytvoření nového oboru, zájemci se vždy najdou.

Politická filosofie se ale nyní nalézá ve složité situaci – mívala vrabce v hrsti, ale teď už má jen holuba na střeše. Ještě do loňského roku si ji studenti mohli zvolit jako specializaci ke státnicím, to však už neplatí.

„Specializace by mohla existovat dál – loni se ukončila z toho důvodu, že dobíhala akreditace Mgr. oboru a ve stejný čas, kdy jsme podávali návrh na reakreditaci, se dokončoval projekt katedry politické filosofie. Proto jsme nemohli předložit v reakreditaci zároveň specializaci politické filosofie – riskovali bychom tím zamítnutí, proto nezbylo než specializaci vyloučit.“ říká Říchová. Politická filosofie tak nyní v magistru prakticky přestává existovat.

Názory studentů

Kurzy FZPM I. a II. považuji za POTŘEBNÉ (stejně tak nějakou tu politickou filosofii) a i přes jejích obtížnost (a přes obtíže, které jsem měl s jejím absolvování, kdy jsem za trojku v indexu byl ochoten třeba i Havlíčkovi svými vlasy očistit boty) jsem zastáncem názoru, že FZPM by měly patřit mezi POVINNÉ kurzy.
V magistru na oboru politologie by nějaké kurzy PF být měly, ale zároveň by student měl mít možnost vystudovat magistra, aniž by o ně zavadil. K samostatnému magisterskému oboru politická filosofie se stavím spíše skepticky. Pro ty, které problematika zajímá, by měly být ony možnosti v magistru v rámci oboru politologie.
Petr Eliáš (III. ročník)

Na mnoha zahraničních univerzitách (z vlastní zkušenosti v Německu a zejména v USA) je politická filosofie nedílnou součásti studia a závěrečných zkoušek. V magisterském stupni však bývá zvláštním oborem – jako např. mezinárodni vztahy.
Tereza Novotná (IV. ročník)

Protivníci politické filosofie mají o oboru úplně zkreslené představy. Nejčastější jsou úvahy typu „to mi nebude k ničemu, nepomůže mi to v kariéře/praxi“ atd. VŠ má připravovat osobu kompetentní v daném oboru a ne být továrnou na diplomy. Stále přetrvává positivistický názor, že skutečnost můžeme obsáhnout a popsat pomoci čísel, vzorců a metod.
Způsob výuky našich filosofů však možná nedokáže jasně ukázat lidem souvislost mezi politickou filosofii, politikou, současným světem atd. Právě program nebožky katedry PF měl postihnout všechno, co doopravdy politická filosofie obsahuje – od vysvětlení pojmů jako demokracie či nacionalismus, až k tak palčivým tématům jako multikulturalismus, feminismus apod.
Maciej Ruczaj (IV. ročník)