Sociál

Ministr zahraničí Bulharska o postavení Evropské unie

z pohledu studentky Institutu mezinárodních studií Sáry Foitové

Všichni se učíme pozorováním; fotbalista zhlédne tisíce zápasů, muzikant navštíví tisíce koncertů, my, kteří budeme v životě hodně, hodně mluvit, zase vědomě i mimoděk studujeme projev tisíců mluvčích. A jako u každého jiného zaměření je i ve společenskovědních oborech tou nejcennější zkušeností pozorovat při práci skutečného mistra.

Priority EU – odprostit se od jediného energetického zdroje či se zaměřit na západní Balkán

Nikolaj Mladenov, současný ministr zahraničí Bulharska, předvedl 18. října na Hollaru svůj um v plné parádě. Hovořil o postavení EU na světové scéně; v té souvislosti zmínil nepopiratelné výhody a cenné zkušenosti, které starý kontinent má (a které by měl dobře využít), i některé hlavní body, které jsou podle Bulharů zásadní pro udržení silného hlasu Evropy ve světě – EU musí jednat jako silný celek, pokud tak chce být vnímána. Jasnými prioritami by podle Mladenova měly být tři otázky. Zaprvé se Unie musí zbavit energetické závislosti na jednom zdroji, která ji nepříjemně svazuje. Dále zdůraznil, že je nutné věnovat pozornost situaci na západním Balkáně, která je mimořádně důležitá nejen pro samotné Bulharsko jako těsného souseda této neklidné oblasti, ale i pro Evropu jako celek, a připomněl závazek EU vůči západobalkánským zemím. A zatřetí se podle něj Evropa musí vyrovnat se dvěma komplexy, které deformují její postoj k některým částem světa: jsou to paranoidní vztahy s Ruskem a pocity viny a nerovného postavení především vůči postkoloniální Africe. Aura profesionality Mladenova neopustila ani při následné diskusi, která se předvídatelně stočila na Rusko i na ošemetnou otázku bulharského postoje k Turecku a jeho vstupu do EU.

Každý politik je tak trochu herec

Možná zajímavější než samotný obsah Mladenovova sdělení byla opravdu ona „performanční“ stránka jeho přednášky. Ochranka, která ministra po přednášce eskortovala z budovy, byla dokonalou paralelou k jeho projevu: naprostá kontrola nad situací, přátelský úsměv, ochota pustit vás dost blízko, ale za hranici určenou zřetelným gestem ani centimetr – v podání ministra ovládnutí každého mimického svalu, občasný vtípek, kterým profesionální řečník navodí dojem důvěrnosti a pohody, čitelné mimoslovní sdělení, když se odmítá nechat lacině provokativními řečmi zatáhnout do slovní tahanice. Nabízí se srovnání se stylem vystupování mnohých českých politiků; skutečně charismatický řečník se projevuje přiměřeně sebevědomě, bez arogance a popuzenosti, a nedává nám záblesky svých Rolexek okatě najevo svou zaneprázdněnost a důležitost (přitom, přiznejme si, Mladenov je pravděpodobně zaneprázdněnější a důležitější než většina našich politiků). Rozhodně je ale zajímavé si uvědomit, do jaké míry je takové vystoupení vlastně divadelním představením a řečník hercem s politickým podtextem; na nás je být kritickým publikem, které hercům nedá uznání za nějakou obyčejnou frašku.