Vykoukal: Škola není jen trnitou cestou k papíru

„Snažíme studium koncipovat tak, aby více odpovídalo zahraničímu,“ říká ředitel IMS Jiří Vykoukal. Jak toho dosáhnout? I to bylo jedno z témat celoinstitutového shromáždění, na kterém se sešlo vedení se studenty. Leccos ze svých úmyslů však ředitel Vykoukal prozradil v tomto rozhovoru pro Sociál.

V rámci reformy studia začaly fungovat nové semináře. Jaký je Váš závěr po prvním semestru? Byla reforma úspěšná, nebo se chystáte něco měnit?
Úspěšnost je jedna věc, druhá je že reforma byla nutná. Poslední roky se otevíráme navenek a když začali vyjíždět první studenti na zahraniční pobyty, vraceli se se zkušenostmi, že v cizině se studium provozuje a organizuje úplně jinak. Je tam mnohem více aktivní a individuálně pojaté výuky. Tady byla tradice pasivního studia, kdy učitel stojí před katedrou a přednáší jakási velká moudra. Studenti si je zapisují, ale nemají šanci na zpětnou vazbu prostřednictvím vlastních vystoupení.

Je to samozřejmě náročnější forma studia, ale reflektuje poznatky studentů, od nichž přicházely „zoufalé“ zprávy typu „co máme dělat, když nás nutí přečíst 500 stran týdně, napsat tři referáty a esej, tady to po nás nikdy nikdo nechtěl“. Vzniklo to ze studentské iniciativy i z naší reflexe problému. Snažili jsme se studium koncipovat tak, aby odpovídalo zahraničnímu. To je základní důvod, který trvá a dává směr pokračující reformě. Problém vidím v „kalibrování“ reformy tak, aby přinášela požadovaný efekt.

Někteří studenti si stěžují, že je nutné číst příliš mnoho textu, diskutuje se více o formě než obsahu…
Jsou dva typy seminářů: jedny rozvíjejí přednášené téma, druhé přinášejí něco nového a doplňujícího. Problém textů existuje, ale zase přednášky jsou poloprázdné a vyučující si stěžují, že když na seminářích mluví konkrétně, tak celá řada studentů neví, o čem je řeč. To je překážka věcné diskuse. Ale i formální práce s textem je prospěšná – učí dovednostem, které by lidé měli mít, ale mnohdy nemají.

Jiří Vykoukal
Studenti bývají pasivní a vyjadřují se jako na základní škole. To chceme změnit, říká ředitel IMS Jiří Vykoukal.
foto: Mirek Kašpar


Jak se bude reforma vyhodnocovat?
Pro hodnocení je nutné nechat proběhnout oba semestry včetně zkoušek. Model musí běžet delší dobu, z jednoho ročníku se nic nepozná. Máme zkušenost ze stylu výuky, který tu byl devět let, víme, co bylo špatně. Proto budeme dělat jen dílčí korektury, efekt uvidíme tak za tři roky.

V nové podobě proběhly i souborné zkoušky. Jak jste spokojen s jejich průběhem a výsledky?
S výsledky jsem spokojen, i když s tím řada studentů nebude souhlasit. Zkoušky natvrdo ukázaly, co se tušilo – obrovské dluhy a nedodělky, které si s sebou lidé přinášejí ze středních škol. Netýkají se jen znalostí, ale schopností kultivovaně se vyjadřovat k problému, ústně i písemně. A řada studentů má naprosto katastrofální nedostatky v elementární jazykové výbavě.

Z výsledků vyvodíme i poučení pro práci v seminářích, protože zpětně potvrzují potřebu reformy – je nutné více vtáhnout studenty do výuky, více je nutit dělat to, co neumí, a co jim nedala střední škola. Problém začíná jazykovou negramotností. řada písemných projevů by neprošla ani na úrovni základní školy. Na druhou stranu byly ovšem i vynikající eseje, které mohly jít rovnou do tisku.

Proč byl takový rozdíl v hodnocení zkoušky z moderních dějin a Dvou století střední Evropy?
Zkoušky byly rozdílné záměrně. U střední Evropy byla dána témata, esej vycházela z interpretace a znalosti faktografie. U moderních dějin byly otázky formulovány polemičtěji, až provokativně, vyžadovaly méně faktů a více interpretačních schopností.

Nebyl ale problém v tom, že dopředu nevěděli, jakou formu mají esej psát?
Rozpor v tom nevidím. Rozptyl kvality prací byl sice obrovský, ale většina zvládla obě zkoušky velmi dobře. Někteří studenti ale špatně pochopili zadání.

Několik lidí se při zkoušce připojilo na internet, z něhož opsali a jednou dokonce okopírovali celé texty…
To se předpokládalo. Pokud si na stránkách Obscurus přečtete studentské diskuse, zjistíte, že velké procento lidí toto (a jiné další „finty“) považuje za normální způsob studia a otevřeně deklarují, že to dělali, dělají a dělat budou. Máme ale omezené možnosti jak tomu zabránit a nevylučuji, že jsme neodhalili všechny podvody, ale nejsme policie.

U koho bylo zjištěno připojení, ale už ne použití čehokoli, byl vyhozen od zkoušky a mohl jít na další termín. U přímého zkopírování celého textu navrhla disciplinární komise podmínečné vyloučení. Je to i věc svědomí jednotlivců. Kdo je ochoten absolvovat studijní zátěž poctivě, odnese si z toho víc než člověk, který to takto ošidí. Otázka je, jak se k tomu staví ti, kteří pracují poctivě a přitom ví, že kolem sebe mají kolegy, kteří podvádějí.

Mezinárodní teritoriální studia mají být multidisciplinární obor, většina předmětů je ale zaměřena dějepisně. Neplánujete zapojení i dalších společenskovědních oborů?
Bakalář je na historii postaven záměrně – chceme vytvořit solidní základ, který si studenti ponesou dále. V magistru představuje historie jen ideální pětinu předmětů. Přijde nám, že ze všech společenských věd je historie nejméně hysterická co se týká různých politicky i jinak motivovaných inovací a metodologických a koncepčních výmyslů. Je to starší usazená dáma, která se nedá tak lehce vyvést z rovnováhy. A z hlediska vědní metodologie se na ní dá hodně naučit. Nemám proto důvod něco měnit.

IMS má velký rozsah výuky, ale málo volitelných předmětů. Nebylo by vhodnější v jejich prospěch zredukovat počet povinných seminářů (v tomto semestru 34)?
Ve srovnání s ostatními instituty je u nás takový výběr, že z něj čerpají i ostatní. Počet je enormní, studenti to vždy oceňovali. Jsme ale podfinancováni – na provozování racionální (ne ideální) výuky bychom potřebovali aspoň dvojnásobný rozpočet. Jiné řešení je přechod na masovou výuku. Budeme dělat kurzy pro nejméně padesát, zrušíme kontaktní a individuální výuku formou seminářů. Je to také možná cesta, ale pak se z nás stane kadetní škola či spíše drůbežárna, nikoli univerzitní institut.

Nejde o počet, spíše o teritoriální zaměření. Nabídka RVES je bohatá, ale co studenti zaměření na Ameriku nebo EU?
Je to hlavně personální problém a také to závisí na svědomí vedoucích kateder – trvá to už několik let, ale zčásti se to řeší. Srovnáním Karolínek několik let zpátky zjistíte, že se další katedry snaží rozdíl oproti RVES dorovnat, jakkoliv to jde pomalu.

Může IMS nějak zlepšovat výuku jazyků?
Dobrá znalost jazyků by měla být na této fakultě standardem, ale je to v její kompetenci. Podporoval bych rozšíření a zintenzivnění výuky dalších světových jazyků, lidé by neměli spoléhat jen na znalost češtiny a angličtiny.

Studenti mají povinně tři jazyky, ale ve škole smějí studovat jen dva. Škola požaduje něco, co sama není schopna nabídnout.
Požadujeme znalost třetího jazyka na úrovni „pokročilého začátečníka“ a tyto kurzy lze absolvovat například na FF UK, jazykové škole, Goethe Institutu nebo Institut française. Vzhledem ke stávajícím možnostem fakulty je i současné řešení dobré.

Jak se absolventi IMS uplatňují?
Absolventi problémy s nalezením zaměstnání nemají – působí ve vládních i nevládních organizacích, médiích, akademické sféře, často na vysokých pozicích. Pro nás je to výzva – dělat školu tak, aby její absolventi nacházeli dobré uplatnění a nedělali jí ostudu. Někdy mám ale pocit, že mnoho studentů vnímá školu jen jako zbytečně trnitou cestu k získání papíru, aby mohli dělat kariéru. Papír ale není všechno, kariéra má být automaticky odvozena z vnitřní kvality, ne se stát primárním motivem.

Ekonomové mají pro kontakt s absolventy spolek Alumni, máme něco podobného?
Zatím ne, kontakty se udržují na úrovni kateder a osobními kontakty. Ale zabýváme se tím, může to ústavu přinést jistý profit a poskytnout zpětnou vazbu. Přehled o činnosti absolventů je naší vizitkou i dobrou reklamou pro uchazeče o studium.

IMS je známé svým přátelským prostředím. Jaký je to pocit, když Vás studenti pozvou na vánoční besídku a tam si s Vámi povídají u piva?
U piva si prostě povídáme, co jiného u piva dělat než si normálně povídat?

1 765 ×




Sdílej článek


Hodnocení

špatnýpodprůměrnýprůměrnýdobrývýborný (3 hlasujících, průměrné hodnocení: 3,67 z max. 5)
Loading...

Související články:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *