Rubrika Názory

Eurovolby: Nevím, proč volím, nevím, proč kandiduji

zdroj: CVVM

Jsme proti přijetí Eura bez referenda. Asi myslí ten časopis.

Jsme proti přijetí Eura bez referenda. Asi myslí ten časopis.

Přestože 60 procent přijatých zákonů pochází z EU, Češi podle průzkumu CVVM považují volby do Evropského parlamentu za nejméně důležité. Už teď je jasné, že k volbám přijde maximálně 28 procent voličů. To odpovídá i průzkumu, který si nechalo vypracovat Sdružení pro podporu veřejné společnosti PASOS.

Průzkum říká, že pouze 32 procent respondentů vědělo, že europoslanci jsou voleni občany. 23 procent dotázaných si totiž myslí, že je vybírá parlament, 21 procent zas tvrdí, že jsou nominováni vládou, a 8 procent je přesvědčeno, že o europoslancích rozhoduje prezident. Není to zdaleka jediný průzkum, který ukazuje, že Češi příliš neoplývají politickou gramotností. „Jsme na tom hůře než Poláci a Slováci. Ptali jsme se, kolik členů má EU, věděla to pouze třetina respondentů,“ tvrdí Pavel Šaradín, politolog z Katedry politologie a evropských studií Palackého univerzity v debatě Evropských hodnot na podzim.

Přímá volba poslanců: přidáte se i vy?

Zleva: Jindřich Prokopec, Alena Ježková, Martin Wichterle, Jiří Schwarz, Pavlína Kalousová a tiskový mluvčí výzvy Michal Růžička. Zdroj: www.primavolbaposlancu.cz

Pokud patříte k občanům, kteří cítí zklamání, možná až znechucení ze současné české politické kultury, nedůvěru v systém a politiky, můžete podpořit výzvu za přímou volbu poslanců. Její iniciátoři pocházejí z řad studentů a pracovníků FSV a požadují systémovou změnu voleb do Poslanecké sněmovny, a to už v příštích parlamentních volbách v roce 2014. Jejich cílem je přechod z poměrného na většinový volební systém a snaha dosáhnout tak zkvalitnění kandidátů. Svůj návrh představili na tiskové konferenci ve středu 12. září.

S přímou volbou k problému duální legitimity

Přímá volba prezidenta má vést údajně k tomu, že zaplní jistý demokratický deficit v českém politickém prostředí. Má se za to, že impetus k jejímu prosazení vychází z veřejnosti. Je tomu ale skutečně tak a přinese pouze odstranění demokratického deficitu jak se mnozí domnívají?

REAKCE: Poznámky ke studijním akvizicím na FSV UK

Fakulta sociálních věd UK trpí v mnoha oblastech svojí roztříštěností do několika izolovaných budov, jednou z nich je zajišťování knihovního zázemí pro studenty a akademické či vědecké pracovníky. Jejich základním úkolem je zajištění palety nutných studijních databází a studijní literatury k vyučovaným oborům. Nadstavbou je literatura (časopisy, databáze a další specializované informační zdroje) vztahující se k badatelské činnosti fakultních pracovišť, jež je financována paletou mnoha druhů grantových prostředků.

ANKETA: Dlouho očekávané zapisování do SISu je tady. Jak se vám se systémem pracovalo tentokrát?

Dlouho očekávané zapisování do SISu je tady. Jak se vám se systémem pracovalo tentokrát?

  • No jo, SIS, známe to... 🙂 (57%)
  • Bez problémů, mám zapsané vše, co jsem chtěl/a. (24%)
  • Bez problémů, ale nemohl/a jsem si zapsat vše, co jsem chtěl/a. (9%)
  • Hrůza, vůbec se v tom nevyznám! (7%)
  • Cože, ony už se zapisují předměty na LS? (3%)

počet hlasujících 58

Nahrávání ... Nahrávání ...

Tomáš Cahlík: Lehce paranoidní zamyšlení nad návrhem nového zákona o vysokých školách

AS FSV UK se na svém jednání 12. 4. 2011 usnesl svolat shromáždění akademické obce FSV UK s jediným předmětem jednání – celofakultní diskusí k návrhu věcného záměru zákona o vysokých školách. Zároveň vyjádřil souhlas s připomínkami UK k tomuto návrhu.

Ministr zahraničí Bulharska o postavení Evropské unie

z pohledu studentky Institutu mezinárodních studií Sáry Foitové

Všichni se učíme pozorováním; fotbalista zhlédne tisíce zápasů, muzikant navštíví tisíce koncertů, my, kteří budeme v životě hodně, hodně mluvit, zase vědomě i mimoděk studujeme projev tisíců mluvčích. A jako u každého jiného zaměření je i ve společenskovědních oborech tou nejcennější zkušeností pozorovat při práci skutečného mistra.

Komentář: Od bídy k lesku společného základu

Ekonomii, sociologii, právo či politologii musejí v nějaké podobě absolvovat všichni, kdo chtějí na FSV získat bakalářský titul. Má ale pro ekonoma smysl absolvovat základní kurz do politologie či sociologie? Ba co víc, mělo by pro žurnalistu smysl projít stejným úvodním kurzem ekonomie, jako student IES? Odpověď zní ano, byť jen za určitých okolností.

Názor: Porcování akademického medvěda

Prostředky vynakládané na vědu do velké míry určují, co to vlastně věda je. Proto nám výsledky 7. kola soutěže Grantové agentury Univerzity Karlovy dávají zajímavý obrázek toho, co se považuje v rámci UK za vědecké. Opravdu doporučuji projít si seznam schválených témat, protože leckdy s překvapením zjistíte, co všechno je uznávaným předmětem akademického zkoumání.

Názor: Gender nelze jen tak přidat

nyklovaVšeobecné nadávání na poměry, všudypřítomnou diskriminaci, netoleranci, nepochopení i zcela otevřené útoky jsou jedním z námětů běžného společenského rozhovoru lidí, které spojuje zájem o gender, ať už aktivistický, akademický či smíšený. Bylo by lákavé napsat komentář k „genderové korektnosti“ v tomto duchu, negativita je přece jedním ze znaků zaznamenáníhodných událostí.

strana 1 z 1412345...10...poslední »