Nelíbí se vám na FSV? Jeďte do Cambridge!

Cambridge

Vyšší kvalita výuky, lepší možnosti při hledání pracovního místa nebo chuť zkusit něco nového. Nejen tyto důvody lákají absolventy bakalářského studia na Fakultě sociálních věd k tomu, aby se pro magisterský titul vydali na prestižní zahraniční univerzity. Přestože se musejí vyrovnat s nemalou změnou, co se způsobu výuky a prostředí týče, v ostré mezinárodní konkurenci, zdá se, obstojí dobře.

„V ČR jsem nemohl najít vhodného vedoucího své práce zabývající se etikou v zahraniční politice,“ vysvětluje důvody, proč odešel na magisterské studium na univerzitu v Cambridge, absolvent IMS Lukáš Sedláček. „Školu jsem vybíral podle kvality výuky a profesorů. A ano, studium v zahraničí splnilo vrchovatě má očekávání,“ dodává. Obdobně to vidí i ekonom Jan Zapal, který po absolvování bakalářského studia na IES pokračoval na proslulé London School of Economics. Jeho krok prý ovlivnily především tři aspekty: „Touha po dalším vzdělání. Fakt, že jsem byl přijat. Získání finanční podpory, která mi to umožnila financovat.“

Oficiální statistiky, kolik absolventů bakalářského studia na FSV do zahraničí odešlo, zřejmě neexistují. Zatím jich ale příliš mnoho není, shodují se garanti dvou bakalářských oborů Jiří Vykoukal (IMS) a Bořivoj Hnízdo (IPS). „Přesné počty nemám, ale domnívám se, že jde v každém končícím bakalářském ročníku o jednotlivce, tedy do 10 %,“ říká Vykoukal. A vzápětí upřesňuje: „Kdysi jsem porovnával seznamy absolventů a těch, kteří přešli do magistra. Při započtení těch, kteří už nepokračovali, to tehdy vycházelo na asi dva lidi z padesáti.“

„Pro mě a pro institut se setřel rozdíl mezi námi a zahraničím. Naše akademické instituce by se měly stát mezinárodními.“

V magisterském studiu to tak u nás na IPS už je. Nejen, že nabízíme stale více kurzů v angličtině, ale máme kolem 50 studentů z jiných zemí,“ poznamenává Hnízdo. Jiní ředitelé ale svým studentům odchod do zahraničí přímo doporučují. „Pokud se naskytne možnost studia v zahraničí, doporučoval bych ji využít, protože úrovně špičkových zahraničních univerzit naše pracoviště ještě nedosahuje,“ vzkázal třeťákům na sociologii v říjnovém Sociálu ředitel Institutu sociologických studií Hynek Jeřábek.

Lepší výuka i zázemí

Studenti, kteří přitom do ciziny odešli, potvrzují, že jim tamní škola nabídla lepší studijní podmínky, než jaké si pamatují z FSV. „Zahraniční univerzita, kde jsem studoval, měla lepší kvalitu výuky, více kvalitní literatury a lepší organizaci administrativy. Přístup ke studentům byl jiný, očekávalo se od nich spíš originální myšlení než biflovaní faktů,“ míní Sedláček.

„Kvalitou výuky FSV jednoznačně zaostává. Je to dáno tím, ze zde je kladen důraz na výzkumnou a publikační činnost pedagogů, kteří pak většinou učí to, co je jejich ‚research interest‘. Abych českým pedagogům ale nekřivdil, ‚lecturers‘ zde mají o poznání méně pedagogických povinností, což se samozřejmě odráží na kvalitě výuky,“ dodává Zapal. Mezi další přednosti své londýnské školy uvádí například dlouhé otevírací doby knihovny (nepřetržitě během zkouškového období, jinak do půlnoci) a dostatečné množství počítačů, díky čemuž se ve špičce čeká na školní PC nejdéle pět minut.

Dobrý základ

V této souvislosti se logicky objevuje otázka, zda je možné se v mezinárodní konkurenci prosadit se znalostmi a schopnostmi nabytými na FSV. Zde se již odpovědi námi oslovených studentů částečně rozcházejí. Zatímco poslední dva jmenovaní jsou poměrně spokojeni, zaznívají i kritičtější hlasy. „Znalosti z historie jsou nadprůměrné, ostatní obory (sociologie, ekonomie) pokulhávají. Co se schopností týče, psát a číst mi, zatím docela jde,“ říká Tomáš Cakl, bakalář mezinárodních teritoriálních studií z IMS, toho času posluchač ročního magisterského programu Mezinárodní vztahy a evropská studia na Středoevropské univerzitě v Budapešti.

„Co jsem se na FSV naučil, jsem se mohl dočíst v knihách,“ říká Kamil Valica, absolvent IPS, v současnosti student na Institutu politických věd (nazývaném napůl oficiálně Sciences-Po) v Paříži. Stejně jako Cakl hodnotí kriticky hlavně tzv. předměty společného základu: „Úvod do ekonomie, politologie, sociologie bez seminářů, kde by studenti mohli diskutovat s kompetentními odborníky látku vyučovanou na přednáškách, je pouze ztrátou času. Studenti k daným oborům základní vztah nezískají,“ říká rozhodně.

Kritice se však nevyhnou ani zahraniční univerzity. Zatímco studijní programy na FSV podle Zapala přinášejí díky množství předmětů široké, ale nepříliš hluboké znalosti, v Británii je tomu naopak. „Vytvořil z obou systémů ideální kombinaci. Na druhou stranu bylo studium na FSV relativně náročné a dostatečně rigorózní na to, abych si zde nepřipadal úplně ztracen,“ uvažuje.

Pro námi oslovené studenty představuje nejmenší obtíž cizí jazyk. Jestliže příslušné kurzy patří dlouhodobě k nejkritizovanějším na FSV, zřejmě se osvědčuje aktivní používání cizích jazyků přímo ve výuce. „S jazykem problém nemám, v tom byla průprava na IMS – čtení textů v angličtině – dobrá,“ říká Cakl. Také vyučující na zahraničních školách si jazykovou vybavenost Čechů pochvalují. „Všichni studenti z České republiky a Slovenska, které jsem potkala, ovládali francouzštinu v porovnání s řadou jiných cizinců velmi dobře,“ zdůrazňuje Alexandra de Hoop Scheffer, tutorka na Sciences-Po.

„Jel bych sem i za své“

Vedle poměrně silné koruny je to především množství stipendií, které umožňuje zájemcům překonat pravděpodobně největší překážku – několikanásobně vyšší výlohy na studium i život v cizině. Ani získání „grantu“ ale nezaručuje úplné pokrytí všech nákladů. K nejdražším přitom patří studium ve Velké Británii. Například Jana Zapala stálo jen školné na LSE 15 500 liber (v přepočtu asi 620 000 Kč, pozn. red.). K tomu je ještě nutné připočíst nájem 400 liber (16 000 Kč) měsíčně, ostatní náklady odhaduje na cca. 300 liber za měsíc (12 000 Kč). „Náklady jsem hradil z Chevening stipendia,“ uvádí Zapal.

Levněji lze studium s mezinárodní reputací najít i podstatně blíže k našim hranicím. Ani zde se ale většina studentů bez finanční pomoci neobejde. „Mám ‘fellowship’, který zahrnuje školné a stipendium cca. 100 euro na měsíc, pak ještě další asi stoeurové stipendium a ubytování zdarma. Kdybych měl platit celé školné 9000 euro (243 000 Kč), zřejmě bych se rozmýšlel. Ale počítal jsem, že bych si to býval částečně hradil sám,“ popisuje svou zkušenost z Budapešti Tomáš Cakl.

Také Kamil Valica by podle svých slov do Paříže šel i v případě, kdyby nezískal velkorysé stipendium francouzského ministerstva zahraničí. Peníze by se prý pokusil sehnat prostřednictvím některé z nadací. „Pokud by ani to nevyšlo, na Sciences Po bych stejně šel. Škola totiž nabízí sociální stipendium, které při úrovni českých platů není obtížné dostat. Navíc ti, jimž je přiděleno, neplatí školné,“ podotýká Valica.

Související článek:
Rozhovor s absolventem FSV, který pokračuje ve Francii:
Z akademického hlediska se mi nestýská

4 323 ×




Sdílej článek


Hodnocení

špatnýpodprůměrnýprůměrnýdobrývýborný (6 hlasujících, průměrné hodnocení: 4,83 z max. 5)
Loading...

Související články:

Jeden komentář: “Nelíbí se vám na FSV? Jeďte do Cambridge!”

  1. Machys napsal:

    Nelíbí se vám FSV? Tak tam nestudujte 😉

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *