Tomáš Lebeda: IPS má šanci stát se lídrem oboru

LebedaStudoval na prestižní London School of Economics and Political Science a ze Spojeného království si přivezl i cennou zkušenost ze stáže v britském parlamentu. Specializuje se volební problematiku. S doktorem Tomášem Lebedou z katedry politologie jsme si povídali o amerických prezidentských volbách, vystupování politologů v televizi, o Fakultě sociálních věd a jejích studentech i o jeho vlastním studiu.

Na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem jste vystudoval Základy humanitní vzdělanosti. Co Vás vedlo k dalšímu studiu politologie?
Že jsem si zvolil zrovna obor zaměřený na volby a téma případné volební reformy v České republice, byla vlastně souhra různých náhod, kdy jsem dostal nápad na seminární práci a ze seminární práce se zrodil projekt diplomové práce. Protože jsem v Ústí nenašel nikoho, kdo by mi práci řádně konzultoval nebo aspoň poradil, vypravil jsem se do Brna. Obešel jsem tam několik pracovišť – trošku si mě posílali od čerta k ďáblu – a nakonec jsem skončil u doktora Šimíčka na Ústavním soudě, který zastával funkci šéfredaktora Politologického časopisu. Ukázal jsem mu nějaké svoje práce a on mi poradil s tím, jak téma své práce zaměřit. Posléze se stal také oponentem mojí práce, a nakonec o ni projevil zájem do Politologického časopisu. Pokračování v politologii pak byla jasná volba, protože najednou jsem měl téma, které mě bavilo, a které se dalo dál rozvíjet.

Proč jste si vybral právě FSV?
Je to opět souhra náhod. Dával jsem si přihlášku do Brna na FSS a do Prahy na FSV. Volbu Prahy usnadnil fakt, že jsem z Brna nedostal rozhodnutí o výsledku přijímacích zkoušek. V září, když jsem byl již zapsán do Prahy, jsem se aspoň snažil zjistit, jak jsem v Brně dopadl. Na studijním oddělení mi s hrůzou řekli, že jsem skončil jako první, a že je to tragický omyl. Karty už však byly rozdány, a náhoda tomu chtěla, že jsem skončil v Praze.

Váš zájem o volební problematiku se zrodil již při studiu v bakalářském programu. Existuje nějaká oblast politologie, ke které máte vlažný vztah?
Samozřejmě je spousta oblastí, na které člověk nemá čas a prostor, nebo ho profesně příliš neoslovují. Já osobně si třeba nedovedu představit, že bych se nějakou delší dobu dokázal systematicky věnovat výzkumu Evropské unie. Evropský projekt považuji za pozitivní, ale jako akademické téma by to mě osobně nenaplňovalo, přestože vím, že řadu kolegů to naplňuje a píší kvalitní práce na toto téma.

Pozitivní zkušenost z Británie

V roce 2004 jste studoval na London School of Economics and Political Science (LSE). Jak Vás tato zkušenost obohatila?
Byl to jeden trimestr, kdy jsem měl možnost studovat britský politický systém a získat jedinečnou zkušenost. Jestě zajímavější snad byla se studiem spojená stáž v Dolní sněmovně britského parlamentu. Samotné studium na LSE probíhalo formou seminářů v kruhu, který čítal pět lidí. Byly to velmi otevřené, intenzivní semináře; často tam docházeli lidé z praxe, z politiky nebo ze státní správy. Člověk měl možnost nahlédnout spoustu problémů velmi zblízka a samotná stáž v Dolní sněmovně britského parlamentu mi pak přiblížila politiku v zemi, která má etablovanou demokracii, v zemi, která by mohla být České republice ještě dlouho vzorem.

Lebeda„Kde jinde by se měla dělat ta nejlepší politologie než na Univerzitě Karlově v Praze?“

Co přesně obnášela Vaše stáž ve Sněmovně reprezentantů?
Pracoval jsem jako výzkumný asistent pro klub Skotské národní strany. Mimochodem mi to umožnilo poznat charakter skotského nacionalismu, který je v mnoha ohledech jiný, než jak jej vnímáme tady ve Střední Evropě. Jedná se o mnohem stravitelnější formu nacionalismu. Nejpřínosnější bylo, že jsem měl možnost poznat práci parlamentu zevnitř jako zaměstnanec, který vypracovává analýzy, zpracovává materiály, chodí na pravidelné schůze klubu, má přístup do knihoven, archivů atd. Viděl jsem nasazení, s jakým britští politici přistupují jak k problémům, které se projednávají ve sněmovně, tak k práci ve volebních obvodech. Byla to mimořádně pozitivní zkušenost.

Mluvil jste o tom, jakým způsobem probíhá výuka na LSE. Inspiroval Vás tento způsob při vytváření vlastního způsobu vyučování?
Co se týče formy výuky, je to trošku složité. V Čechách se vám poštěstí mít v kurzu pět lidí pouze tehdy, když není příliš lákavý. Přesto jsem se inspiroval zejména tématicky. Začal jsem tady na FSV přednášet výběrový kurz pro bakaláře Politologie a mezinárodních vztahů, který se jmenuje Britský parlamentarismus. Zde se snažím svoji zkušenost z Británie předávat českým studentům.

Na FSV UK přednášíte jak v bakalářském, tak v navazujícím magisterském programu. Mohl byste oba stupně srovnat? Na kterém se Vám lépe vyučuje? Jak se liší přístup studentů?
Skutečně existuje velký rozdíl mezi bakaláři a magistry. Ne vždy to musí znamenat, že magisterští studenti jsou ve všem lepší. S bakalářskými studenty se někdy může pracovat lépe, protože jsou ještě tvárnější. Mám pocit, že ze střední školy jsou zvyklí na to, že když po nich člověk chce, aby dělali, tak skutečně dělají a respektují určité požadavky učitele. Bohužel u nás je studium takového charakteru, že studenty brzy přesvědčí, že nasazení nemusí být tak velké, a pak se v magisterském studiu setkáváme s podobným přístupem mnohem řidčeji. V každém případě u magisterských studentů poznáte mnohem větší odbornou průpravu; semináře pak mohou být vedeny na trošku jiné odborné úrovni. Nicméně učí se mi dobře jak mezi bakaláři, tak mezi magistry.

Setkal jste se během svého pedagogického působení s výraznějšími projevy sympatií nebo naopak nevraživosti vůči Vaší osobě ze strany studentek?
Samozřejmě setkal, tomu se asi člověk jako mladý učitel nevyhne. Ale myslím si, že to je tak všechno, co bych k danému tématu řekl.

Plánujete do budoucna vyučovat nějaký předmět v cizím jazyce?
Uvažoval jsem o tom. Zatím jsem nic takového nezrealizoval, ale je možné, že v budoucnu nějaký takový předmět přijde.

Kvalitní pražská politologie

V současné době je možné studovat politologii v ČR na různých vysokých školách. Má IPS šanci v této konkurenci uspět?
IPS má šanci. Měla by mít ambici býti jedním z lídrů české politologie, protože kde jinde by se měla dělat ta nejlepší politologie než na Univerzitě Karlově v Praze. Nicméně zatím se zdá, že ambici být lídrem v oboru má zejména brněnské pracoviště. Velmi aktivně publikuje a pravidelně pořádá konference velkého rozsahu. Buduje si určitou image. Uplatnění politologů v Brně je však téměř výhradně akademické. Praha má výhodu i nevýhodu, že se zde pro absolventy i učitele politologie nabízí obrovské množství dalších aktivit. Navíc si musíme uvědomit, že v Praze jsou minimálně tři kvalitní politologická pracoviště – na FSV, na FF a na VŠE. Toto „rozdrobení“ se může podílet na tom, že pražská politologie nemá jednotnou image jako třeba brněnská. Na druhou stranu v té pestrosti je určitá kvalita. Nemáme tak ohromné množství studentů, a proto jsme schopni dát jim individuální přístup, důkladněji vést jejich bakalářské a diplomové práce. V počtu, který je dnes v Brně, to může být za určitých okolností problém. Na druhou stranu vyšší počet studentů přináší jiné výhody, např. finanční.

Na studijním oddělení mi s hrůzou řekli, že jsem skončil jako první, a že je to tragický omyl.

Co by měla IPS změnit na své propagaci a zlepšit ve své výuce?
Myslím, že máme hodně co zlepšovat. Možná se to čtenářům bude zdát trošku nefér, ale já bych nerad kritizoval vedení přes časopis. Pokud chceme něco zlepšovat, je potřeba na tom pracovat zevnitř. Situaci nezlepšíme tím, že si budeme posílat vzkazy, co bychom mohli dělat lépe a co hůře, takže já si tyto věci ponechávám pro nějaké osobnější rozhovory s vedením katedry. S vedoucí katedry, docentkou Říchovou, nacházíme v řadě věcí shodu a já ji ve snaze o reformní kroky maximálně podporuji.

Jaký je Váš názor na přejmenování fakulty?
Přiznávám, že můj názor není v tuto chvíli nějak zvláště silný. Chci se zúčastnit diskusí a vyslechnout si argumenty obou stran, protože zatím jsem je vnímal jen zprostředkovaně. Na jedné straně chápu tradicionalisty, kteří se brání této změně. Ostatně univerzita, zvláště taková univerzita, jakou je Univerzita Karlova, by měla dbát na určité tradice. Na druhou stranu chápu důvody, se kterými přicházejí ekonomové. Umím si představit, že by se fakulta změnila, ale za určitých podmínek. Například že veřejnost bude o dané změně dobře informována. Aby se nejednalo o skrytou změnu, která pak FSV s novým názvem uvrhne do skupiny těžko identifikovatelných vysokých škol. Zároveň by to měla být změna uvážená a promyšlená, která bude přijata na dlouhá desetiletí a já bych byl rád, kdyby dokonce na staletí dopředu. Aby se nejednalo o změnu, která bude představovat jen krátkodobý kompromis a která v budoucnosti vyvolá další diskuse.

V USA rozhodne ekonomická situace

Nejbližšími významnými volbami je souboj o křeslo amerického prezidenta. Máte svého favorita?
Samozřejmě. Člověk má v každých volbách, ať domácích, či zahraničních svého favorita. Ale já se z principu bráním říkat kterého, byť u těch amerických by to nemuselo být tak důležité. Myslím si, že politolog, který se k volbám snaží vyjadřovat jako odborník, by neměl v těchto věcech hovořit o svých preferencích, protože pak může být obviněn, že jeho závěry jsou závislé na osobním politickém přesvědčení. Proto si svůj názor i v tomto případě nechám pro sebe.

Nedovedu si představit, že bych se delší dobu systematicky věnoval výzkumu Evropské unie.

Svoji kandidaturu ve volbách oznámili vedle představitelů demokratické a republikánské strany také zástupci zelených, libertariánů, konstituční strany a jeden nezávislý. Proč neuspěli?
V americkém systému má dlouhodobě šanci uspět jen demokrat nebo republikán. Jiná alternativa není a společnost to tak vnímá. Hovoříme o relevanci kandidátů a v tomto případě jsou relevantní kandidáti pouze dva. Ti ostatní jsou lidé, kteří třeba mají upřímnou snahu něco změnit, ale jejich šance jsou nulové.

Měli by šanci za určitých podmínek v budoucnu uspět?
Ve Spojených státech za těchto podmínek ne.

Proč vyšel vítězný kandidát demokratické strany Barack Obama až z posledních primárek, zatímco oficiální prezidentský kandidát za republikánskou stranu John McCain byl znám již o tři měsíce dříve, v březnu 2008?
Já se domnívám, že demokratická strana měla mnohem vyrovnanější kandidáty. Nehovoří to tedy ani tak o slabosti Baracka Obamy, jako spíše o tom, že oba demokratičtí kandidáti (pozn. Barack Obama a Hillary Clinton) oslovovali odlišný segment voličů. To může představovat pro demokraty jisté riziko, byť se to podle posledních průzkumů zdát nemusí.

Podle čeho se rozhodují američtí voliči?
Co víme z dosavadních průzkumů – a já předesílám, že nejsem odborník na Ameriku – obvykle je to tak, že Američané jsou pragmatičtí, obdobně jako Britové. Přestože zahraniční politická témata mohou hrát roli, nakonec je obvykle tím hlavním, co rozhodne, ekonomická situace. Momentálně se v tomto smyslu zdá, že demokraté mají navrch, protože oni jsou ti, kteří nevládli. Finanční krize, kterou dneska svět prochází, samozřejmě hraje proti republikánům.

LebedaFinanční krize, kterou dneska svět prochází, samozřejmě hraje proti republikánům.

Jak konkrétně ovlivní současná světová ekonomická krize průběh amerických prezidentských voleb?
Já nebudu věštit z křišťálové koule, protože politolog nemá být věštcem, ale samozřejmě u řady voličů to může vést k tomu, že si spojí finanční krizi ve Spojených státech s republikánskou hospodářskou politikou a mohou dát hlasy demokratům. Ale to je dost zjednodušující pohled.

Spatřujete nějaké podobnosti ve volebním chování amerických a českých voličů?
Já bych tam viděl spíše celou řadu rozdílů. Domnívám se, že americké kulturní prostředí je dost odlišné a asi bychom našli mnohem bližší modely chování v Evropě než je srovnání s Amerikou.

Často vystupujete v televizi, kde komentujete zejména volby. Domníváte se, že je Vám vyhrazený odpovídající prostor?
Prostor je takový, jaký médium poskytne, a samozřejmě člověk má vždycky pocit, že je nedostačující. Médium to naopak vidí jinak. Po pravdě řečeno si nikdy nedělám iluze, že na televizní obrazovce může politolog dostat takový prostor, aby měl šanci ty problémy vysvětlit důkladně. Je to vždycky mediální zkratka, s tím je potřeba počítat. Myslím, že dodnes jsem se pořádně nenaučil vzít to v úvahu. Na druhou stranu jsou v médiích pořady, které dají člověku obrovský prostor. Chodím například do Českého rozhlasu 6, do studia Stop, kde mám ještě s dalším hostem hodinu na to, abych vysvětlil své názory k určitému problému. Probíhá to formou velmi zajímavé diskuse mezi moderátorem a dvěma hosty. Právě takové typy pořadů mám rád.

Foto: Markéta Hessová

5 883 ×




Sdílej článek


Hodnocení

špatnýpodprůměrnýprůměrnýdobrývýborný (10 hlasujících, průměrné hodnocení: 4,00 z max. 5)
Loading...

Související články:

Jeden komentář: “Tomáš Lebeda: IPS má šanci stát se lídrem oboru”

  1. Martin B napsal:

    IPS nejlepší politologií v Praze? Pod vedením koho ale?!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *