Sociál

Fakulta potřebuje agilního šéfa do těžkých dob

Nový děkan FSV se svého úřadu ujme v době, kdy bude vrcholit dopad světové finanční a hospodářské krize na Evropu a v tom rámci i na českou společnost. Jeho prioritním úkolem nutně bude mírnit důsledky působení této nepříznivé situace na fakultní vědeckou i učitelskou práci, resp. na fakultní pedagogický a tvůrčí tým jako na sociální celek.

A právě v této nesnadné době se FSV má a musí v rámci stávajících celostátních koncepcí proměnit v „research university“, tedy v instituci s daleko větší produktivitou vědecké práce než dosud. To také znamená daleko větší podíl výsledků výzkumu než výuky na jejím financování. Můžeme sice vycházet z uspokojivého zjištění, že naše podfinancovaná fakulta je už dnes v mezifakultním i meziuniversitním srovnání excelentní a produktivní, má-li se však vědou „uživit“, bude to vyžadovat další zvýšení výkonu. A to nelze dosáhnout jen tím, že nám to někdo přikáže nebo že na to téma slavnostně uzavřeme budovatelský závazek.

Velkou roli bude v tomto kontextu hrát, zda se podaří fakultu lépe integrovat a sociálně, motivačně i programově na ní stabilisovat nejlepší osobnosti studentské a doktorandské generace. To znamená získat je pro zajímavé a fakultu zabezpečující výzkumné projekty a dít jim pocit, ne-li jistotu, že stojí za to pracovat na sobě a zůstat na FSV a nikoliv odejít na ministerstva, mezi eurokraty do Bruselu, do světa velkého byznysu (dejme tomu do Gazpromu) nebo třeba i do vědy, ale na university do Kodaně, Ženevy nebo do Chicaga. Zatím tu taková motivace schází a to, co naši mladí, na fakultě zůstavší, kolegové a kolegyně dělají, má ve svých důsledcích charakter sociálně sebezničujícího sebeobětování. Na tom nelze stavět přechod k „research university“.

Nelze prostě produkovat mezinárodně uplatnitelnou, neřkuli mezinárodně úspěšnou vědu na koleně v malé a provozem přetížené kanceláři nebo doufat, že to, co nelze zvládnout mezi výukou a sociálně nutnými „vedlejšáky“ přes den, „dořeší“ mladí badatelé hrdinsky večer na koleji nebo v podnájmu. Má-li být na FSV standardně „produkována akademická věda“ na evropské úrovni, musí pro to příští vedení fakulty postupně vytvořit relevantní sociální i materiální podmínky včetně únosné kapacity pracoven, studoven a (dnes kapacitně kolabující) knihovny.

Máme-li přežít, musí být nový děkan koncepční, agilní a komunikativní šéf firmy v těžkých časech a při ještě větších (podstatně restrukturalisačních) úkolech, než jaké se snažili zvládat jeho předchůdci. Musí také fakultu daleko lépe „prodat“ veřejnosti a najít cestu ke zlepšení její finanční situace. V neposlední řadě by měl z firmy vyhnat neschopné a líné pracovníky a udržet v ní ty kreativní a produktivní. Nevím, kde takového Ramba najdeme. A nezávidím mu tu práci!

Autor: Jiří Pešek, pedagog z IMS, člen vědecké rady UK a FSV