Velké srovnání pražských ekonomických škol

Je lepší IES nebo VŠE? Tuhle otázku si pokládá snad každý, kdo chce studovat kvalitní ekonomii. Protože výpočty a srovnání především českých novinářů často postrádají smysl a uveřejněným číslům se diví i laik, pokusili jsme se přinést vlastní hodnocení pražských ekonomických škol. Konec konců, jak těžké to může být?

Když se zeptáte studentů IES FSV UK, proč je výtvor Michala Mejstříka et al připraví na studium lépe, než masokombinát na náměstí W. Churchilla, dostanete několik odpovědí. Zaprvé prý ekonomové z Opletalky porážejí žižkovskou školu na hlavu ve vědě. Rozvoj abstraktního myšlení, velký podíl povinných kurzů v angličtině, osobní přístup pedagogů zvučných jmen a skvělá možnost vycestovat do zahraničí patří podle nich jednoznačně k přednostem IES.

Ani žižkovští však nezůstávají pozadu. Sice uznávají náročnější matematicko-statistickou průpravu. Ta však podle nich nedokáže studenty připravit pro pracovní trh zdaleka tak, jako praktický přístup výuky na VŠE. Opletalka kontruje argumenty, že věci, které se učí na VŠE jsou stejně k ničemu, protože si je firma chce své absolventy naučit sama. Přístupy se navíc v praxi mění rychleji než je tříleté studium stíhá reflektovat ve výuce a teoretická průprava na IES umožní jejím absolventům rychlejší přizpůsobování a naučení se potřebných praktik.

Obě školy se pak honosí vítězstvími v každoroční anketě Hospodářských novin. IES ji vyhrál loni, Národohospodářská fakulta VŠE letos. To, že čísla a metodika tohoto srovnání nevypovídá vůbec o ničem, ani jedné škole nevadí. Důležité je přece vyhrát a jménem HN zaštítit svůj marketing.

Metodika

Pro účel srovnání jsme sháněli data, která by odpověděla na tři základní otázky. První z nich je, kolik kvalitní vědy se produkuje na dané fakultě/IES relativně k počtu studentů. Druhá je, jaké je průměrné platové ohodnocení absolventů několik let po skončení studia. Třetí by pak mělo vyjadřovat zájem o danou fakultu/školu – a to jak v rámci ČR, tak i mezinárodně.

V každé metrice jsme pak nastavili ideální hodnoty, jejichž dosažení by znamenalo plný počet bodů za danou oblast. To se však nepodařilo žádné ze sledovaných škol dosáhnout. Body jsou pak přidělovány na škále od nuly k deseti, kdy jsou lineárně rozděleny podle srovnání s maximální hodnotou. Škola, která například produkuje polovinu námi stanoveného maxima ve vědě, dostane 5 bodů.

Věda

Co se vědy týče, tak přístup studentů ke kvalitním vědcům a kvalitnímu výzkumu jim umožňuje dostat se doslova pod kůži aktuálním problémům a mít možnost se k nim vyjádřit. My tedy v tomto hodnotíme, jak je dané pracoviště vědecky intenzivní. Tedy zvolení počtu studentů jako základního denominátoru nám umožňuje měřit, jak velký přístup mají studenti k vědě v průběhu studia.

Navíc je poměr výzkumníků k počtu studentů u většiny fakult velmi podobný a výsledky by se normováním na výzkumné pracovníky mnoho nezměnily. Poměřování podle počtu vědeckých pracovníků by navíc mohlo být zavádějící u pracovišť, které mají jen pár, ale za to špičkových vědců na obrovských fakultách.

Jako nejvhodnější metrika se nám v tomto případě hodily Výsledky Hodnocení výsledků výzkumných organizací, konkrétně hodnocení podle Metodiky hodnocení výsledků výzkumu a vývoje v roce 2009, tedy tzv. RIV. Toto hodnocení přiřazuje za jednotlivé vědecký výstupy každé instituci bodové ohodnocení. Tyto body jsme pak použili v hodnocení. Data za rok 2010 nebyly v době přípravy článku ještě k dispozici a proto jsou použita data roku 2009.

Průměrný plat absolventů

Jako druhý zdroj dat používáme srovnání průměrného platu absolventů. Nenajdeme objektivnější ukazatel toho, jak daná škola připravuje studenty pro praxi. Donedávna bylo sice takové srovnání prakticky nemožné, a to především kvůli rozdílné metodologii, kterou školy tato šetření prováděla. Nám se však podařilo získat výsledky studie REFLEX 2010: Zaměstnatelnost a uplatnění absolventů vysokých škol na pracovním trhu. Tato studie totiž mimo jiné přináší srovnání platů absolventů vysokých škol.

Na požádání nám Mgr. Martin Zelenka, který je jedním z autorů studie, ochotně poskytl také data pouze za ekonomy, která přímo ve studii zmíněná nejsou. Právě proto jsme schopni kompetentně a nezávisle srovnávat platy absolventů vysokých škol a jejich součástí.

Zájem o školu

Posledním sledovaným ukazatelem v našem srovnání je další zájem o školu. Pro srovnání republikového zájmu o danou fakultu/IES jsme použili podíl zapsaných studentů ku počtu přihlášek na všechny nabízené bakalářské obory. Vycházíme přitom z dat z výročních zpráv jednotlivých fakult. Protože žádná sledovaná fakulta ještě výroční zprávu za rok 2010 nevydala, i zde používáme data roku 2009. Pro úplnost je nutné ještě uvést, že data za Provozně-ekonomickou fakultu České zemědělské univerzity nemáme dostupná.

Externí zájem pak sledujeme zvláště rafinovaně, a to podle počtu studentů, kteří za 12 konsekutivních měsíců přijeli studovat na dané fakultě/IES v rámci mezinárodních smluv a programů mobility (např. Erasmus). Čím více zahraničních studentů chce studovat v rámci těchto programů na námi sledované instituci, tím samozřejmě lépe.

Nejenom, že to ukazuje zahraniční prestiž školy a její schopnost jednat se zahraničními partnery, ale také vysoký počet příjezdů v rámci mezinárodních dohod dává studentům školy šanci poznat jiné kultury a růst skrze diverzitu. Opět zde používáme jako denominátor počet studentů, abychom viděli relativní čísla, která nezvýhodňují velké fakulty.

Výsledky

V našem žebříčku vyhrávají jednoznačně ekonomové z Opletalky. Mají převahu především ve vědě, ale patří jim také primát, co se týká středního platu absolventa. Velký zájem o IES mají také zahraniční studenti v rámci výměnných programů, kterých na IES studuje opravdu úctyhodný počet. Jediné, v čem Opletalka ustupuje některým fakultám VŠE je výběrost.

Špičková věda na IES

Co se týká vědy, tak výsledky mluví jasně. Na IES se dělá věda o úroveň výš a kvalitněji, než na fakultách VŠE. Kromě absolutní hodnoty je nutné také vyzdvihnout neuvěřitelné velký podíl, který na RIV bodech mají články v impaktovaných časopisech, které znamenají opravdu excelentní výzkum. V tomto IES výrazně poráží jakoukoli fakultu VŠE i bez normování na počet studentů. Kvalitní výzkum se opravdu dělá především na IES.

Na VŠE pak lze rozlišit mezi dvěma typy fakult. Jedny produkují sice nesrovnatelně méně, avšak stále relativně dost vědeckých bodů. Mezi tyto „lepší“ fakulty patří v našem hodnocení Fakulta financí a účetnictví (FFÚ), Fakulta informatiky a statistiky (FIS) a Národohospodářská fakulta (NF) VŠE. Ostatní fakulty VŠE pak zaostávají. Nejhůře je však, co se vědy týče, Provozně-ekonomická fakulta České zemědělské univerzity (PEF ČZU), která produkuje relativně nejméně vědeckých bodů a náš žebříček v tomto bodě uzavírá.

Průměrné platy vyrovnané

I v kategorii platů absolventů vítězí IES. Již to však není o celý řád, jako tomu bylo u vědy. Na paty ekonomům z FSV totiž šlapou především absolventi Fakulty mezinárodních vztahů, kteří berou v průměru měsíčně jen o asi 3500 tisíce méně. Vysoké platy mají také absolventi FFÚ a FIS. Naopak výrazně nižší příjem čeká v průměru absolventy Fakulty managementu (FM) VŠE v Jindřichově Hradci a také výše zmíněné zemědělce. Na lídry z IES ztrácí v průměru skoro 25 tisíc.

Obecně však jsou výše příjmů absolventů ekonomických škol v Praze velmi zajímavé a výrazně (i více jak dvakrát) vyšší, než je průměrný český plat. Zajímavé je také poznamenat, že úroveň vědy je výrazně pozitivně korelovaná s úrovní pozdějších příjmů. Jejich závislost je statisticky signifikantní a vysvětluje až 50% rozptylu hodnot průměrných příjmů.

Nejvýběrovější je NF VŠE, IES táhne ze zahraničí

Jak už jsme říkali, tak IES ve výběrovosti ustupuje hned třem fakultám VŠE. Na druhou stranu však vykazuje pozoruhodné množství zahraničních studentů, kteří v rámci mezinárodních dohod (jako Erasmus) na IES studují. Znamená to, že Opletalka tyto studenty láká, dokáže jim poskytnout dostatečné množství zajímavých kursů v angličtině a obecně má skvěle nastavený systém spolupráce se zahraničními školami. Skvělá spolupráce se zahraničím navíc dává studentům IES hodně možností vyjet na Erasmus.

Výslednou tabulku a detailní srovnání stahujte ve formátu PDF (134 kB) zde.

4 427 ×




Sdílej článek


Hodnocení

špatnýpodprůměrnýprůměrnýdobrývýborný (zatím žádné hodnocení)
Loading...

Související články:

4 komentáře: “Velké srovnání pražských ekonomických škol”

  1. Průměrné platy napsal:

    Docela by mě zajímalo, odkud jsou ty průměrné a mediánové mzdy – většinou to bývá zjištěno na základě dotazování jednotlivých absolventů (individuálně nebo v rámci alumni organizací) a dostaneme spíše odpověď na otázku „kolik si MYSLÍTE, že bere průměrný absolvent vaší fakulty“.

    Vsadím se o láhev šampaňského, že průměrný plat absolventa VŠE (kromě FIS, informatiky si posuzovat netroufám) není těch zmíněných 47-57 tisíc (!), leda že by v souboru bylo pár jedinců pracujících na západě, což ale publikované mediány vylučují. Takže mám takovou obavu, že od průměrného platu bude třeba odečíst 10-30%, a to v závislosti na „kultu peněz a úspěchu“ panujícím na dané fakultě. Platový diferenciál by tak byl ještě více ve prospěch IES.

  2. vtitl napsal:

    A lidi od nás z IESu nepřehání nebo proč by to mělo zvětšit ten rozdíl? 🙂 (Pochybuji, že máme skutečně relevatní data.)

  3. K smíchu napsal:

    Pokud tomuhle říkáte „objektivní srovnání“ nebo „metodika“, potom nemáte co pohrdat VŠE.
    Okatým účelem tohoto „velkého srovnání“ je nahonit ego IES, proti čemuž nic nemám, ale mělo by to být v nadpise uvedeno.
    A to přehlížím fakt, že se zde srovnává nesrovnatelné, jelikož VŠE je univerzita se vším, co k tomu patří, nikoli institut. Jde tedy o kvalitativně úplně odlišné subjekty. Ale srovnávat třeba IES a katedru mikroekonomie už není tak mediálně zajímavé, že? 🙂

  4. luk napsal:

    vcelku dobrá snaha, ale nemá smysl srovnávat obor s fakultami, jak by asi dopadlo srovnani fsv uk jako celku s fakultami VŠE, podobně i jinak by dopadlo srovnani oboru ekonomie na NF VŠE a IES

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *