Pokora, kázání i uklidnění

SedláčekSvětová finanční krize pronikla i za katedry Karlovy univerzity. Zatím naštěstí jen teoreticky v podobě panelové diskuze, která se konala 1. prosince za účasti pěti odborníků na slovo vzatých. Dvouhodinovou debatu s názvem „Dopady finanční krize a světové recese na českou ekonomiku“ zorganizovalo Centrum pro sociální a ekonomické strategie (CESES) při FSV.

Diskuze se konala v univerzitní budově v Celetné a oslovení znalci odpovídali na otázky, zdali je krize záležitostí čistě ekonomickou, jestli je v tomto čase členství v eurozóně výhodou a jak krize ovlivní české domácnosti. Pozvání přijali akademikové i pracovníci komerčního sektoru a padala často silná slova. Diskuzi v poloplné posluchárně moderoval doc. Vladimír Benáček, člen CESESu.

Bez zásahu jenom hůř

Jedním z oslovených byl Erik Best, americký novinář žijící dlouhodobě v ČR. Jeho názor na problematiku krize překvapil mírou pokory, jakou dal coby Američan najevo.

„Musíme vyhodit ekonomické učebnice a začít myslet jinak,“ prohlásil Erik Best (uprostřed)
Foto: Ondřej Blažek

Otevřeně mluvil o příčinách krize, uznal velký podíl zodpovědnosti USA na současném stavu věcí a vyjádřil dokonce pochyby o adekvátnosti současného paradigmatu ekonomie. „Musíme vyhodit ekonomické učebnice a začít myslet jinak,“ prohlásil dokonce. Bez zásadní změny bude prý krize všude jen horší, její vrchol by se měl dostavit ještě před inaugurací nového amerického prezidenta.

Není třeba panikařit

Jako jeho názorový protipól se vymezil Marek Loužek z Centra pro ekonomii a politiku. Podle jeho pečlivě připraveného projevu je použití termínu „světová hospodářská krize“ předčasné. Hospodářský cyklus má své fáze a fatálnost této recese je podle něj pouhou bublinou nafouknutou médii. Podle jeho slov krize zapůsobí jako „očistná lázeň,“ reorganizace v sektoru odstraní slabé aktéry a vyčistí prostor. Podpora a státní intervence jsou podle něj nemoudré, trh se při volném průběhu zahojí sám. České republiky se pak krize dotkne minimálně, do recese by nás uvrhnout neměla.

Můžeme si za to sami

Svébytný pohled na problém přinesl Tomáš Sedláček, makroekonomický stratég ČSOB. Jeho živý projev plný metafor a přirovnání označil kolega Ondřej Benáček za kázání. Sedláček skutečně nešetřil nikoho, když mluvil o „době dluhové,“ tedy čase, kdy se bohaté společnosti zadlužují, protože nemohou pokrýt nároky přílišné spotřeby. Ta prý roste spolu s bohatstvím společnosti: kvůli nadměrnému konzumu nyní nemáme žádné rezervy na dobu krize. Státním intervencím by se vyhnul. Česká republika prý z krize „vyšla relativně levně,“ uznává ale, že se blíží horší časy.

Nehluboká, ale citelná

Již zmiňovaný Ondřej Benáček, analytik Penta Investments, se také přiklání k názoru, že současný stav není srovnatelný s krizí ve 30. letech minulého století. Vážnou by se krize stala až při selhání zahraničního obchodu, podle něj ji ale i tak pocítíme tvrdě. Zvykli jsme si příliš na předvídatelnou koncepci života, která je nyní narušena. „Morálním hazardem“ pojmenoval státní intervence v USA. Český ekonomický sektor prý díky jeho menší sofistikovanosti příliš hluboké dopady nečekají. Benáček ale nastínil nejistotu v celosvětovém vývoji. Za reálnou považuje i možnost, že by si Spojené státy dovolily své vnější dluhy vůbec neproplatit.

Odborníci tedy shodně tvrdí, že by – alespoň v ČR – mohlo být i hůř. V otázce výhodnosti členství v eurozóně se vyjádřili v poměru 3 : 1, převážily hlasy pro. Hledat ale jednotné vyústění jejich názorů je poměrně složité. Fakt, že z jejich úst zazněla slova obav i uklidnění, jen podtrhuje komplikovanost současného stavu světové ekonomiky.

2 195 ×




Sdílej článek


Hodnocení

špatnýpodprůměrnýprůměrnýdobrývýborný (zatím žádné hodnocení)
Loading...

Související články:

    žádné články nenalezeny

Komentáře nejsou povoleny.