Sociál

Kam směřují teritoriální studia?

Snad pro každého studenta IMS je noční můrou dotaz, co to vlastně studuje. Mezinárodní teritoriální studia (MTS) jsou relativně novým a neznámým oborem, jehož zaměření není příliš jasné, a proto se nedá jednoduše vysvětlit. Zeptali jsme se proto pedagogů z IMS, co si pod pojmem „mezinárodní teritoriální studia“ představují, jak se obor liší od podobných oborů ve světě a jak by se měl dále vyvíjet.

Jiří Vykoukal

Co podle vás znamená pojem „mezinárodní teritoriální studia“?
Pojem „mezinárodní teritoriální studia,“ resp. area studies, může znamenat mnoho podle toho, kdo co jak dělá. Pohled na nejrůznější univerzity a ústavy, které se area studies ve světě zabývají, ukazuje značný rozptyl sahající od ekonomie, politologie přes jazykové a literárně-kulturní studia až k historii a etno-sociálním studiím. V obecném smyslu bych MTS chápal jako obor, který zahrnuje analýzu a vysvětlení vnitřních struktur různě velkých i různě pojatých teritorií formou různě kombinovaných vnitřních tématických průřezů, postihujících dynamiku teritoria v různě rozsáhlém časovém rozmezí. Postavení jednotlivých článků oboru určuje schopnost sestavit je do nějaké koncepce, i když právě tady se asi nejvíc projevuje fakt, že na rozdíl od systematických oborů jsou area studies trochu metodologicky inertní – buď se dávají do služeb společenské a politické objednávky (což byl vlastně jejich počátek spojený s rozbíhající se studenou válkou) a plní její úkoly nebo se svazují s nějakou konkrétní disciplínou (ekonomie, historie, filologie, literatura, mezinárodní vztahy, politologie) anebo s nějakou velkou teorií či koncepcí (modernizace, rozvoj atp.).

Jak se MTS na FSV liší od MTS / „area studies“ na jiných školách v ČR a v zahraničí?
Ve smyslu výše řečeného si myslím, že area studies na IMS jsou v zásadě ve velmi podobném postavení jako jejich protějšky jinde ve světě. Je to obor, u jehož počátku v Čechách IMS stál. Je to také obor, který má rysy vyplývající ze způsobu jeho založení a vývoje, a to zejména značný důraz na historickou dimenzi. To mu koncepčně i badatelsky dává v zásadě jedinečné místo v Čechách, kde srovnatelná pedagogická instituce s tak masivním publikačním výstupem v oblasti moderních a soudobých světových dějin neexistuje. Velmi dobré je však to, že na historii se začínají dotahovat i další obory a že se náš koncept area studies v tomto smyslu začíná pomalu vyrovnávat.

Jakým směrem by se měl dál ubírat vývoj MTS na FSV?
Opět v návaznosti na předchozí bod bych úvahu o budoucnosti teritoriálních studií na IMS rozdělil na:

• Limitující faktory, s nimiž je nutné počítat a které nelze obejít
  • V první řadě jde o to, že sociální a humanitní vědy jako celek mají dosti špatné postavení v politice tohoto státu, který se rozhodl vystrčit je ze svých priorit, a žijí v tomu odpovídajícím finančním režimu, který zase ovlivňuje personální a prostorové možnosti rozvoje oboru přinejmenším v tom smyslu, že všechno jde dost pomalu.
  • Univerzita se rozhodla profilovat jako tzv. research university, což znamená, že z pedagogiky se důraz má přesouvat na výzkum a publikační výsledky pracoviště, takže náročnost studia poroste směrem od bakalářů (kteří se mohou proměnit ve „vyšší dívčí“, je-li zájem, aby kdokoliv s maturitou získal bakalářský titul) přes magistry až k doktorandům, v nichž teprve bude spatřováno hlavní těžiště činnosti.
  • Tento trend může utvářet školu podle charakteru prováděného výzkumu (včetně personálního obsazení), nikoliv podle potřeb oboru jako takového, zvlášť je-li to ten náš, který systém nemá. Podle některých představ to může vypadat i tak, že na fakultě zůstane pouze vědecky produktivní část osazenstva a to, čím se bude zabývat, také bude oborem.
  • Každý obor je svázán akreditačním rámcem. Z tohoto hlediska bude každá změna balancovat mezi tendencemi konzervace a inovace, jejichž nastavení musí být takové, abychom se vyhnuli nutnosti provozovat dva bakalářské obory vedle sebe, jeden se starou akreditací na dostudování a druhý s novou akreditací pro budoucnost.
• Podpůrně působící faktory
  • Institut prochází omlazovací kúrou, aby generačně nezamrznul, přičemž i tato změna je již v zásadě řízena publikačním kritériem – kdo nepíše a nevydává na patřičné úrovni, své postavení asi těžko obhájí.
  • S otevřením kombinovaného studia se postupně stabilizuje finanční (a tím i personální) situace institutu, a pokud potrvá dosud slušná publikační aktivita, mohou se i tady objevit další možnosti pro příliv peněz.
  • Provozování oborů jako jsou Euromasters, Erasmus Mundus nebo právě akreditací procházející Česko-německá studia nás vystrkuje za hranice českého dvorečku s dvoustranným efektem – stáváme se součástí mezinárodní akademické komunity, působíme na ni a ona na nás.
  • Obor bude existovat a růst úměrně schopnosti držet u sebe lidi badatelsky a publikačně výkonné, organizačně zdatné, učitelsky atraktivní, pracovat v mezinárodním kontextu a proplouvat nejistými vodami české vědecko-vzdělávací politiky.
• Podaří-li se s faktory bodu I vyrovnat a faktory z bodu II uskutečňovat a využívat, pak by teritoriální studia měla
  • posunout dosud výrazně historické zaměření směrem k současnosti funkčním využitím dějin jako jednoho z faktorů pro vysvětlení povahy současných dějů
  • posunout také oborovou strukturu, vycházející z historie, směrem k výraznějšímu zastoupení dalších věd, aby vznikl skutečně interdisciplinární model
  • výsledkem by měl být relativně pružný model oboru, jehož „koncepčnost“ by na úrovni pedagogické i badatelské vznikala (a byla diskutována) při „nasazení“ na nějaké konkrétní téma
  • průběžně zesilovat zastoupení studentů na badatelské a publikační činnosti ústavu (proto Juvenilia Territorialia, proto také loňská i letošní mobilizace magistrů a doktorandů ve věci grantu GA UK)
  • pokračovat v průběžném zvýrazňování mezinárodního rozměru práce IMS, pedagogicky i badatelsky
  • shánět další peníze

Jiří Pešek

Co podle vás znamená pojem „mezinárodní teritoriální studia“?
Mezinárodní teritoriální studia jsou obor, usilující o komplexní prozkoumání, resp. výukové zprostředkování makroregionů (Severní Amerika, německy mluvící země stř. Evropy, Balkán atd.) v kontextu moderních dějin, politického systému, aktuální politiky, práva, hospodářství, sociální situace a kultury, a to jak každé z těchto problematik o sobě, tak v jejich vazbách.

Jak se MTS na FSV liší od MTS / „area studies“ na jiných školách v ČR a v zahraničí?
MTS jsou po světě provozovány v nejrůznějších formách: od literárně-kulturních studií v tom kterém jazyce přes čistě politologická či ekonomická zkoumání některé oblasti až po různé formy s IMS srovnatelného úsilí o komplexní pojetí současnosti a nedávné minulosti daného (menšího nebo většího – např. Německo nebo Evropa) regionu.

Jakým směrem by se měl dál ubírat vývoj MTS na FSV?
K dalšímu nasměrování MTS vede IMS pod Vykoukalovou taktovkou od léta 2007 koncepční diskusi učitelů, doktorandů a nejnověji i studentů. Názory jsou různé – já osobně bych si přál více komparativních empirických analýz, prováděných studentsko-učitelskými týmy a cílících k publikování dosažených výsledků. Ale uvidíme.

Michal Kubát

Co podle vás znamená pojem „mezinárodní teritoriální studia“ (MTS) ?
MTS si představuji jako multidisciplinární komparativní zkoumání příslušných teritorií. Multidisciplinarita zde znamená, že teritorium je analyzováno z hlediska nejen historického, ale i politologického, právního, sociologického, ekonomického a v neposlední řadě také kulturního. Je to tedy obor praktický, který má naučit studenty příslušná teritoria znát, tzn. nejen umět je popsat, ale také jim rozumět. Nemělo by se tedy jednat pouze o popisováni faktografie, ale především o analýzu z úhlu pohledu výše uvedených oborů.

Jak se MTS na FSV liší od MTS / „area studies“ na jiných školách v ČR a v zahraničí?
Podle mých osobních zkušeností hlavně s polskými pracovišti, se kterými jsem v nejintenzivnějším kontaktu, jsou tamní MTS nejčastěji „provozována“ s důrazem na současnost a v předchozím bodě uvedenou multidisciplinaritu.

Jakým směrem by se měl dál ubírat vývoj MTS na FSV?
Měla by se posilovat multidisciplinarita, která je stále nedostatečná. Menší důraz by měl být kladen na deskripci a větší na oborovou analýzu teritorií. Také upřednostňuji koncepčnost a systematičnost v nabídce předmětů nad kvantitou. V této věci bylo v posledních letech mnoho uděláno, snad bude tento trend pokračovat.