Rozvoj FSV brzdí ješitnost a povýšenost

„Moje zahrada je moje zahrada,“ prohlásil obr. „To by mělo být každému jasné. Hrát si v ní, to nesmí nikdo jiný, než já sám.“
Oscar Wilde: Pohádky. Pohádka „Sobecký obr“

V roce 1996 jsem začala studovat demografii, ekonomie pro mě byla „tím druhým“ oborem. My „demografové“ jsme absolvovali nejen všechny ekonomické předměty, ale také demografii, geografii, biologii, ekologii, antropologii nebo třeba několik semestrů a blokových kurzů povinného tělocviku. Vše bylo nějak náročné, ať už šlo o matematiku, ekonomii, demografickou analýzu, kreslení map, genetiku nebo časovky v bazénu v sedm ráno.

Vždycky jsem oceňovala, když vyučující dokázal/a nadchnout pro disciplínu, obor nebo jen předmět, naopak mne znepokojovalo a pobuřovalo a priori dělení studentů na „ekonomy“ a „to víte, žurnalisti…“ a rozlišování vědních oborů na „elitní“ a „to není pořádný obor“. Zvlášť když taháky na zkoušky nosili zástupci všech oborů bez rozdílu.

Mrzí mě, když rozvoj a spolupráci brzdí ješitnost a povýšenost. Neztotožňuji se s tvrzením, že „není důvod, proč by ekonomie nemohla klást na studenty ostatních institutů vyšší nároky na myšlení, než jsou zvyklí ze svých domovských institutů.“ Takové prohlášení vypovídá spíše o sebepojetí autorů, než o pozici ekonomie v systému věd a disciplín a o kvalitě výuky na jednotlivých institutech.

Právě ekonomie dokáže vysvětlit, proč izolace oborů, institutů či organizačních součástí snižuje efektivitu a konkurenceschopnost celku. Opět se tak na stránkách Sociálu dostáváme k závěru, že velkou výzvou pro FSV je odstranění vnitřních bariér a posilování vnitřní koordinace a vstřícnosti, ať už jde o prostupnost oborů či o fakultní administrativu.

Marta Nachtmannová
jednatelka Akademického senátu FSV UK
nacht [zavináč] fsv.cuni.cz