Žije mezi námi: Knihovnice v Hollaru
Když se řekne knihovník, čtenáři Zeměplochy Terryho Pratchetta si představí lidoopa, který se vyznačuje silou půlky ragbyového týmu, širokou slovní zásobou a nezměrnou láskou k burským oříškům, banánům a hlavně knihám. Když se řekne knihovnice, mnoho lidí si představí starší dámu, která nekompromisně střeží klid své svatyně a dobrý stav svých svěřenců, tedy knih. S podobnou představou možná mnozí vstupují do knihovny Fakulty sociálních věd v Hollaru. Jak moc se zde realita odlišuje od tohoto očekávání? U Mileny Černé značně.
Milena Černá vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor Srovnávací slavistika a bulharistika. Již během studií pracovala ve Slovanské knihovně při Národní knihovně, která je největší svého druhu na světě. Nyní studuje třetím rokem na Právnické fakultě naší univerzity. Zároveň je knihovnicí na Fakultě sociálních věd v Hollaru. Její práce se skládá jak z té klasické u výpůjčního pultu, tak z méně častého popisování, zpracovávání a katalogizace knih.
Během povodní přišla fakulta o mnoho publikací, které nyní získává nákupem v knihkupectvích, antikvariátech či darem. Navíc přibývají nově vydané publikace. Každou je třeba katalogizovat do systému, který propojuje většinu knihoven v České republice. Publikace jde poté přímo do knihovny či je převezena do skladiště ve Vršovicích, kde se uchovávají méně často půjčované knihy, závěrečné práce a stará čísla časopisů. Další skladiště se nachází v Lešeticích u Příbrami. Každý rok probíhá revize knih v knihovnách a skladištích. Ačkoli se od zavedení nynějšího bezpečnostního systému ztrácí mnohem méně knih, pořád k tomu dochází. Tento školní rok již postrádá 30 knih.
Studenti jsou podle Černé převážně bezproblémoví. Překvapivě větší problém například s vracením knih mají vyučující. Někteří mají dokonce až několikaleté výpůjčky. „Dvě třetiny studentů jsou fajn,“ říká Černá „a pak je tu ta třetina, která za celý rok do knihovny nevkročí, a když tak učiní poprvé, sebevědomě odmítne pomoc či radu, a nakonec zmateně pobíhá kolem regálů.“
Na závěr Černá studentům vzkazuje: „Bijte se o svá práva a potřeby. Například kopírek je v Hollaru málo, ale my v knihovně s tím nic neuděláme, o to si musí studenti říct sami.“