Vysokoškoláci debatovali o současném studentském životě
V prostorách kinosálu Filmové a televizní fakulty Akademie múzických umění v Praze (FAMU) se v pondělí 15. dubna uskutečnila debata s názvem Současný studentský život.
Student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Lukáš Matoška se v úvodu pokusil definovat, kým student vlastně je. “Podmínil bych studenta tím, že se zapojuje, že je aktivní. Když se podíváme na severské země, tak tam na studium pohlíží jako na povolání, a jsou za to dokonce placeni,” říká a dodává, že k tomu máme samozřejmě velmi daleko.
Tomáš Zloch, bývalý prezident Studentské unie Českého vysokého učení technického, tvrdí, že velká část studentů podle jeho zkušeností nemá zájem něco ovlivňovat. “Většina studentů jsou pasivní konzumenti informací. A to se jim informace musí přinést na stříbrném podnosu, oni ji sežvejkaj a za chvíli ji zase vyplivnou, protože už jim nechutná.”
Kateřina Písačková, zástupkyně iniciativy Oživme Hollar a zároveň studentka Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy je přesvědčena, že nedostatečná aktivita ze strany studentů je způsobena tím, že velká část z nich je zaměstnaná na plný úvazek. “Tím pádem studenti neinvestují nic moc ze sebe do studia,” myslí si Písačková a připomíná severské modely, kde jsou studenti podporované státem. “Moji dánští přátelé dostávali od státu tolik peněz, že jim to zaplatilo základní živobytí, takže si mohli přivydělávat maximálně na nějaké radůstky,” vykládá Písačková a upozorňuje, že potom měli čas se věnovat nejen studiu, ale i dalším aktivitám.
Celá diskuze se pohybovala především kolem otázky, do jaké míry může student ovlivnit prostředí kolem sebe, kvalitu a podmínky studia.
Apolena Rychlíková, místopředsedkyně Akademického senátu FAMU, pochybuje, že studenti vůbec dokáží vyslovit názor jako celek. “Schopnost aktivizace českých studentů je velmi malá, nejspíše to souvisí s určitou ideologickou vyprázdněností, která je způsobena mediální odrazem studentských protestů,” tvrdí Rychlíková.
Diskutující se shodli, že studenti obecně mají sílu něco změnit. Lukáš Matoška se odvolával na příklad, kdy se studentům podařilo zastavit zdražování kolejného, nebo když před půl rokem v Quebecku dokonce vyvolali i nové volby. “Studenti samozřejmě sami o sobě nestačí, potřebují aliance s pedagogy a dalšími vlivnými lidmi, ale jsou relevantně velkou sílou. U nás jich je kolem 100 tisíc,” prohlašuje Matoška. Ostatní diskutující připomínají, že od Týdne neklidu studentská vůle něco změnit zmizela. “Je to přehnaná skepse, protože nebýt Týdne neklidu, tak tady dnes nesedíme. Před rokem se daly věci do pohybu,” reaguje Lukáš Matoška.
Podle přítomných hostů jsou studenti politikou otráveni. “Pro studenty je demonstrace skoro jako sprosté slovo,” říká Písačková. Apolena Rychlíková argumentuje, že studenti jsou sami ve své podstatě poltickou silou. “Pokud se k tomu veřejně nepřihlásíme, nikam se nepohneme,” doplňuje.
“Tohle je ta politická činnost, ne mafiáni, které vidíme v médiích,” připojuje se Matoška. “Politicky vyhraňovat se, znamená hledat místo v polis. Nemůžeme si hrát na to, že žijeme ve vakuu,” zakončuje.
Diskuze byla součástí předmajálesového dění, studentský Majáles organizují studenti Univerzity Karlovy. Debaty se mimo zástupců pražských univerzit měl zúčastnit i jeden z organizátorů Pražského Majálesu Tomáš Gavlas, nakonec ale pozvání odmítl. Večer moderoval Dalibor Zita z Českého rozhlasu.