Sociál

Urovnejme si fakta a diskutujme korektně

Nikdo snad není povolanější fakticky diskutovat o společnosti než sociální vědci. Je dosti ostudné, když to neumějí.

Mám-li dále diskutovat se studentem Průšou, žádám jej o přijetí následujících pravidel:

(1) Pokud J. Průša kritizuje společenské instituce, nechť se s nimi napřed důkladně seznámí. Z jeho dosavadních výstupů je zcela zjevné, že statut, jednací řád, natož zprávy tří pracovních skupin Panelu IPCC ještě neviděl. Nahlédnutím do těchto dokumentů lehce zjistí, že se rozhodně nejedná o Světový kongres trpaslíků. (IPCC je Mezivládní panel pro klimatické změny – pozn. red.)

(2) Do faktické diskuze patří fakta. Pokud chce J. Průša vyslovovat hodnotové soudy, nechť uvede důvody pro taková hodnocení (viz. „pseudověda“, či „tajuplný IPCC“).

(3) Osobní útoky nechť do diskuze netahá. Musí-li už v diskuzi oponenta hodnotit, potažmo jej obviňovat z pýchy a hlouposti, ať se s ním napřed seznámí. (A propos, není spíše projevem nadutosti okázale vystavovat vlastní neznalost, viz bod 1?)

A nyní již k problému samotnému, tudíž k tomu, co říkají klimatologové na jednotlivá tvrzení p. Průši:

(1) Bude sice krásné, až rozmrzne tundra a my ji budeme moci obydlet. Bohužel se ale nebude kam nastěhovat, protože dnes už tam domy padají, jak pod nimi taje půda. Rozmrzání permafrostu je jednou z možných pozitivních vazeb klimatického systému, kterých se vědci obávají nejvíc. Jde o tzv. efekt motýlího křídla, kdy jedna změna v systému zcela nepředvídatelně nastartuje samohybný proces mnohem složitějších a závažnějších změn na druhém konci světa. Roztáváním půdy na Sibiři (zda-li už si p. Průša chystá kufry?) se totiž uvolňuje i metan, jehož radiační působení je asi 20x silnější než u CO2.

(2) Myslím, že milióny lidí subsaharské Afriky, jimž se už dnes nedostává vody, nebo obyvatele malých ostrovních států, kterým hrozí vymazání z mapy, zřejmě neuspokojí tvrzení „že je nikdo nenutil tam bydlet“. Když říká Průša A, měl by doříci i B. Přestože klimatické změny mohou mít v některých regionech pozitivní dopady (např. zvýšení výnosů ze zemědělství), celosvětově negativní důsledky jednoznačně převažují.

(3) Budu ráda, když mi p. Průša nebude podsouvat, co jsem neřekla. Diktaturu, ani redistribuci bohatství rozhodně nepropaguji. Celá debata o CO2 vychází z toho, že negativní externality na životní prostředí není možné dlouhodobě přehlížet a že bychom měli nést všechny náklady, které svou spotřebou způsobujeme. U volných statků jako jsou přírodní suroviny nebo atmosféra, jinak lehce může dojít k vypasení obecní pastviny (G. Hardin), či překmitu, kdy rybníček zaroste žabincem (D. Meadow).

Závěrem dovolte, abych dodala své velké přání. Přestaňme se konečně dohadovat o tom, co už ve světě ani v Evropě dávno není tématem, a sice o faktu globálního oteplování. Zpochybňování klimatických změn je perfektní ukázkou českého švejkovského amatérismu. Pokud vím, na IES se klimatologie neučí. Klimaskepticismem Průšova ražení jen ztrácíme čas debatovat nad tím skutečně zajímavým a důležitým – nad řešením momentálně nejzávažnějšího globálního problému. Ostatní problémy, které jsou s tím klimatickým úzce spojeny, jako energetickou bezpečnost nebo otázky rozvojového světa, budeme muset v dohledné době řešit tak jako tak.