Souboj jednookých
Už samotný fakt, že se do výběrového řízení na vedení fakulty, která by měla aspirovat na jedno z neprestižnějších vzdělávacích a výzkumných pracovišť, přihlásili mediální historik a manažer soukromé vyšší odborné školy, je pro mne zásadní zklamání.
Jakub Končelík je pro mne velmi dobrý výzkumník a kvalitní vyučující, který dokáže svůj obor opravdu velmi dobře popularizovat. Jeho domovský institut však nepatří věhlasem ani kvalitou k těm vzorovým. To mu sice nedávám za vinu, ale také to nevidím jako pozitivum. Nutno mu však přiznat, že v programovém prohlášení kandidáta prokázal, že vidí a dokáže artikulovat mnoho nešvarů fakulty a rámcově popsat cestu k jejich řešení.
S Petrem Uherkou jsem osobně zažil přednášky, na kterých jeho váha jako vyučujícího byla hluboce narušena a studenti mu nevěnovali téměř žádnou pozornost. O jeho akademických kvalitách toho jinak mnoho nedokážu říct (což může, ale také i nemusí něco znamenat). Je sice pravda, že na jeho působení v čele VŠOP jsem slyšel i pozitivní reakce, ale řídit vyšší odbornou školu a budovat věhlas špičkové akademické a vzdělávací instituce je pořád trochu rozdíl.
Kdo by to tedy měl být? Bohužel otázka by měla být položena nejen na úrovni konkrétního jména, ale i na úrovni toho, z jakého oboru by takový člověk měl pocházet. Měl by reprezentovat obor, který se může pochlubit dobrou výchozí pozicí pro mezinárodní kontakty, zkušeností z působení v zahraničí a dostatečnou váhou ve svém oboru alespoň na středoevropské úrovni.
Pokud by to měl být člověk ze současného okruhu interních vyučujících na FSV, pak by měl prokázat, že jeho působení vedlo k posílení národní a mezinárodní prestiže institutu či se o to alespoň pokusil. Bohužel se takto postavená argumentace může za chvíli přiblížit k blamáži racionálních argumentace doprovázející diskuzi o změně názvu FSV. Raději se tedy do ní nebudu dále pouštět
Ze jmenovaných osobností, bohužel oficiálně nekandidujících, je pro mne přijatelné trio Lenka Rovná, Michal Mejstřík a Tomáš Sedláček. Všichni mají rozsáhlé zkušenosti z managementu významné instituce. V případě Tomáše Sedláčka si dovolím zahrnout manažerské posty v ČSOB. Lenka Rovná a Michal Mejstřík řídí či přímo vybudovali ve svém oboru špičkové instituty s mezinárodním věhlasem a vysokým kreditem u studentů i u odborníků.
Proč tedy nekandidují? Odpovědí je, jak si dovolím tvrdit, současný stav FSV a vyhlídky pro nástupce pana děkana Víška. Fakulta za současného stavu spěje k rozštěpení. Působení pana děkana Víška naprosto nevedlo k prohloubení spolupráce mezi instituty, která je spíše náhodná, ale naopak k postupné polarizaci.
Nechci tím říci, že by přímo vědomě tomuto směru napomáhal, ale rozhodně nevyvinul úspěšný protitlak. Právě mezioborová spolupráce by však měla být klíčová pro konkurenceschopnost fakulty a jejích absolventů v dlouhodobém horizontu. Již otřepanou frází se stává výtka nepřítomnosti kvalitní mediální prezentace fakulty. FSV vystupuje jako mdlá a sterilní instituce, která nevytváří u studentů pocit sounáležitosti. A mnoho dalších problémů, které však již byly většinou úspěšně pojmenovány jinými.
Nový děkan tedy bude muset přijít nejen s vizemi, ale také se zkušenostmi a vahou, která by je dokázala naplnit. Každá instituce ze své podstaty odolává změně. O to více, že jde o instituci akademickou. Ani jeden z „finalistů“ však na to, jak troufám si tvrdit, nemá síly.
Ve výsledku bude tedy vlastně jedno, kdo do vedení usedne. Instituty půjdou i nadále vlastní cestou a klíčové pro celou fakultu bude spíše to, zda se některý z institutů v brzké době nebude chtít vzdát písmen FSV před svým vlastním jménem a neopustí roztříštěné hnízdo nadobro. Nejvýraznější změnou s novým děkanem může tedy být jen nové jméno na oficiálních dokumentech.
(v reakci na článek „Vědec nebo manažer? Děkanem bude nejspíš novinář“)
Michal Kroupa
Neexistenci víceoborového studia neviděl jako problém. Začal studovat na IKSŽ a na IMS. Po úspěšném dokončení bakaláře na prvním jmenovaném institutu přesedlal na IPS. Po roce na magistrovi se odhodlal k odchodu na prestižní zahraniční univerzitu tentokrát za studiem ekonomie a z britských ostrovů nyní již s nadhledem sleduje dění na jeho alma mater.
Tak pro mne je Končelík jednoznačnou volbou. Přečetl jsem celý jeho program a jako s vizí směřování fakulty s ním z 88 % souhlasím. Podstatné je nasměrovat fakultu ze sebezáhubné cesty, zlikvidovat klientelismus mezi pedagogy a zaměstnanci. Netvrdím, že bude nejlepším děkanem v historii, třeba jo, třeba ne, ale někdo už do tý močůvky musí hrábnout…